Kromě 560 Afghánců žalobu na nečinnost německého migračního úřadu v loňském roce podalo také 337 Iráčanů, 217 Eritrejců a 207 Syřanů. Zbylí stěžovatelé pocházeli z jiných zemí původu.
Německé ministerstvo vnitra údaje o počtu žalob zveřejnilo na žádost poslankyně Spolkového sněmu za opoziční stranu Levice Sevim Dagdelenové, která dlouhé čekací lhůty na podání žádosti a její následné vyřízení označila za „neúnosné a protiprávní“. „Je to organizované selhání státu,“ uvedla poslankyně krajně levicové strany v rozhovoru poskytnutém listu Thüringer Allgemeine.
Na počátku ledna Spolkový úřad pro migraci a uprchlíky (BAMF) oznámil, že letos musí zpracovat zhruba 660 000 starých žádostí o azyl. Přibližně 360 000 z nich už bylo loni skutečně podáno, ale nestihly se zpracovat.
Dalších asi 300 000 migrantů, které úřady loni zaregistrovaly, ale zatím žádost o azyl ani podat nestihlo. K těmto žádostem přitom podle šéfa úřadu Franka-Jürgena Weiseho letos přibudou pravděpodobně další statisíce žádostí nově příchozích běženců.
Do poloviny letošního roku by měly řady BAMF posílit až 4 000 nových zaměstnanců s oprávněním rozhodovat o udělení azylu. Už během loňského roku nastoupilo do úřadu tisícovka nových lidí. Celkem by jich tak mělo pro úřad rozhodující o žádostech o azyl ve druhé polovině letošního roku pracovat 7 000.
Německo bude vracet zpět Maročany, Tunisany a Alžířany
Německo chce nově zařadit Alžírsko, Tunisko a Maroko na seznam bezpečných zemí. Žadatelé z těchto tří zemí tak nárok na azyl v Německu automaticky ztratí. Berín proto bude tlačit na země severní Afriky, aby přijímaly zpět odmítnuté žadatele o azyl a použije k tomu i nástroje rozvojové politiky, řekla kancléřka Angela Merkelová po nočním jednání s premiéry německých spolkových zemí. Vláda podle ní také vytvoří pobídky pro výstavbu nových bytů v Německu, aby zajistila ubytování pro uprchlíky.
„Nyní se musíme zaměřit na to, jak můžeme lépe a rychleji vracet odmítnuté žadatele o azyl. Budeme jednat s každou z těchto zemí původu a budeme se snažit pokročit vpřed za využití nástrojů zahraniční i rozvojové politiky,“ řekla kancléřka na noční tiskové konferenci.
Němečtí politici už v minulosti navrhovali, aby Berlín omezil nebo zcela zastavil rozvojovou pomoc pro ty státy, které se budou zdráhat přijmout zpět své občany, kteří v Německu azyl nedostali.
Merkelová také zdůraznila, že pro běžence, kteří mohou azyl získat, je nutné zajistit podmínky pro jejich integraci do společnosti. „Jejich úspěšná integrace na pracovní trh a to, aby si osvojili naše hodnoty, je klíčový projekt pro příští roky,“ řekla kancléřka. Vláda to podle ní podpoří i pobídkami pro stavbu bytů pro běžence. Kabinet by měl stavebním společnostem poskytnout daňové úlevy, jejich rozsah ale Merkelová neupřesnila.
Čtyřicet procent Němců si přeje odchod Merkelové
Migrační politika Angely Merkelové Němce rozděluje. Poslední průzkum společnosti Insa pro časopis Focus ukázal, že asi 40 procent Němců si přeje, aby Merkelová kvůli uprchlické krizi odstoupila. Pro 45 procent není k odchodu Merkelové důvod.
Průzkum společnosti Forsa však ukázal, že Němci nevidí k Merkelové alternativu. Podle 62 procent dotázaných by uprchlickou krizi nedokázala vyřešit žádná politická strana. Největší naděje voliči vkládají do CDU/CSU, o níž je 23 procent Němců přesvědčeno, že nabízí nejlepší recepty na řešení současné situace.
O 700 000 obyvatel vícPočet obyvatel Německa loni vzrostl o 700 000 na takřka 81,9 milionu. Po započítání narozených, zemřelých, vystěhovalců a přistěhovalců to v pátek oznámil německý statistický úřad. Rozdíl mezi přistěhovalými a vystěhovalými činí nejméně plus 900 000 lidí, což překonává dosavadní rekord z roku 1992, kdy do Německa přišlo o 800 000 lidí více, než se z něj odstěhovalo. Země se podle statistik nadále potýká s přirozeným úbytkem obyvatel, kdy je počet zemřelých vyšší než počet narozených. Loni se v Německu narodilo 705 000 až 730 000 živých dětí, ale zemřelo celkem 905 000 až 930 000 obyvatel. Od roku 2011 tento deficit více než kompenzuje přistěhovalectví ze zahraničí, uvedl úřad. |
Pokud by Němci měli možnost přímo volit kancléře, nejúspěšnější by stále byla Merkelová, kterou by podpořilo 43 procent lidí. Na druhém místě skončil s 27 procenty vicekancléř a předseda sociální demokracie (SPD) Sigmar Gabriel.
Do ubytovny pro uprchlíky někdo hodil granát
V Německu se v posledních měsících množí útoky na na migranty. V noci na pátek do areálu ubytovny pro běžence ve městě Villingen-Schwenningen na jihu Německa někdo hodil odjištěný granát, ten však neexplodoval. Informovala o tom agentura DPA. Zraněn nikdo nebyl.
Podle policie je to poprvé, co byl proti běžencům zaznamenán útok takovýmito bojovými prostředky. „Doud jsme měli řadu případů, kdy byla použita pyrotechnika,“ uvedl spolkový kriminální úřad BKA o útocích na ubytovny.
Neznámí útočníci hodili výbušninu přes plot na vnitřní dvůr přijímacího střediska, ve kterém žije přes sto běženců. Incidentu si všimla ostraha, která zavolala policii. Ruční granát, z něhož byla podle informací DPA vytažena bezpečnostní závlačka, zlikvidovali přivolaní pyrotechnici.
V Německu kvůli masovému příchodu běženců panuje vypjatá atmosféra. Policie za loňský rok zaznamenala více než 900 trestných činů namířených proti ubytovnám pro žadatele o azyl, často to byly žhářské útoky. Valnou většinu činů mají podle vyšetřovatelů na svědomí pachatelé s krajně pravicovou motivací.
