„Centrála Interpolu v Lyonu skutečně obdržela podnět ze strany ázerbájdžánských úřadů, nicméně žádosti se Interpol rozhodl nevyhovět a zároveň požádal všechny členské státy Interpolu, aby vymazaly a nezanášely do svých národních databází informace týkající se europoslance Jaromíra Štětiny,“ uvedl mluvčí Evropské lidové strany (EPP) Marek Hannibal.
Štětina navštívil Náhorní Karabach 20. února 2017 spolu s lucemburským poslancem Frankem Engelem a kyperskou poslankyní Eleni Theocharousovou. V té době se v místě konalo referendum o přijetí nové ústavy, jejíž součástí je vymezení prezidentských pravomocí a přejmenování územního celku na Republiku Arcach.
Proti referendu protestoval Ázerbájdžán, protože o území už čtvrt století vede spor se sousední Arménií. Země pak obvinila trojici europoslanců z nezákonného vstupu na okupované území a požádal Interpol o jejich zatčení (více jsme psali zde).
„Evropská unie uznává územní celistvost Ázerbájdžánu, de facto však je Náhorní Karabach hospodářsky, politicky a vojensky nezávislým územím celkem. Vydání zatykače na tři poslance Evropského parlamentu mělo za cíl zastrašit stovky mezinárodních odborníků, kteří v Náhorním Karabachu dnes pracují. Zastrašování a nátlak jsou totiž běžnými nástroji ázerbájdžánské diktatury,“ reagoval na zamítnutí zatykače europoslanec Štětina.
Odmítl také tvrzení představitelů ázerbájdžánského parlamentu, že tři europoslanci nesou odpovědnost za vojenskou eskalaci v Náhorním Karabachu. „Jde o nehorázné tvrzení, které naprosto odmítám, neboť dobře vím, že v této válce ztráty na životech nesou jak ázerbájdžánští, tak i arménští vojáci,“ dodal Štětina, který v oblasti před 25 lety působil jako válečný reportér.
Spor o Náhorní Karabach má kořeny hluboko v historii. Ve 20. letech Sověti tuto oblast obývanou převážně Armény přiřkli Ázarbájdžánu, což položilo základy krvavého konfliktu zažehnutého během rozpadu SSSR (více o historii sporu zde).
