Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Interpol odmítl zatykač na europoslance Štětinu. Vydání žádal Ázerbájdžán

  9:00aktualizováno  9:00
Europoslanec Jaromír Štětina z TOP 09 se nemusí obávat mezinárodního zatykače, který na něj vydal Ázerbájdžán kvůli jeho návštěvě území Náhorního Karabachu. Žádost podle Evropské lidové strany zamítl Interpol. Současně požádal členské státy, aby Štětinu neuváděly ve svých databázích, uvedla ve středu frakce europarlamentu.

Europoslanec Jaromír Štětina na snímku z roku 2014, kdy byl ještě senátorem | foto: Dalibor PuchtaiDNES.cz

„Centrála Interpolu v Lyonu skutečně obdržela podnět ze strany ázerbájdžánských úřadů, nicméně žádosti se Interpol rozhodl nevyhovět a zároveň požádal všechny členské státy Interpolu, aby vymazaly a nezanášely do svých národních databází informace týkající se europoslance Jaromíra Štětiny,“ uvedl mluvčí Evropské lidové strany (EPP) Marek Hannibal.

Štětina navštívil Náhorní Karabach 20. února 2017 spolu s lucemburským poslancem Frankem Engelem a kyperskou poslankyní Eleni Theocharousovou. V té době se v místě konalo referendum o přijetí nové ústavy, jejíž součástí je vymezení prezidentských pravomocí a přejmenování územního celku na Republiku Arcach.

Proti referendu protestoval Ázerbájdžán, protože o území už čtvrt století vede spor se sousední Arménií. Země pak obvinila trojici europoslanců z nezákonného vstupu na okupované území a požádal Interpol o jejich zatčení (více jsme psali zde).

„Evropská unie uznává územní celistvost Ázerbájdžánu, de facto však je Náhorní Karabach hospodářsky, politicky a vojensky nezávislým územím celkem. Vydání zatykače na tři poslance Evropského parlamentu mělo za cíl zastrašit stovky mezinárodních odborníků, kteří v Náhorním Karabachu dnes pracují. Zastrašování a nátlak jsou totiž běžnými nástroji ázerbájdžánské diktatury,“ reagoval na zamítnutí zatykače europoslanec Štětina.

Odmítl také tvrzení představitelů ázerbájdžánského parlamentu, že tři europoslanci nesou odpovědnost za vojenskou eskalaci v Náhorním Karabachu. „Jde o nehorázné tvrzení, které naprosto odmítám, neboť dobře vím, že v této válce ztráty na životech nesou jak ázerbájdžánští, tak i arménští vojáci,“ dodal Štětina, který v oblasti před 25 lety působil jako válečný reportér.

Spor o Náhorní Karabach má kořeny hluboko v historii. Ve 20. letech Sověti tuto oblast obývanou převážně Armény přiřkli Ázarbájdžánu, což položilo základy krvavého konfliktu zažehnutého během rozpadu SSSR (více o historii sporu zde).

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Prezident Miloš Zeman jmenoval na Pražském hradě nového  ministra financí Ivana...
Pilný v Lánech jednal se Zemanem o rozpočtu, schůzky se účastnil i Babiš

Ministr financí Ivan Pilný mluvil v neděli v Lánech s prezidentem Milošem Zemanem o přípravě rozpočtu na příští rok, ale i o dlouhodobých aspektech české...  celý článek

Nový babybox v Liberci.
V plzeňském babyboxu našli dva novorozence, jeden je v kritickém stavu

V neděli ráno a dopoledne našli zaměstnanci Kliniky v Plzni na Denisově nábřeží dva novorozence v babyboxu. Jeden z nich je v kritickém stavu, případem se...  celý článek

Policejní Octavia1.8TSI 4x4
Jsou skryté majáky ok? Nehoda zažehla diskuse o policejních stíhačkách

Znovu zaznívají hlasy kritiků, že policejní auta se skrytými majáky jsou nebezpečná, protože majáky nejsou vidět. Policie to odmítá s tím, že auta mají pro...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.