Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Meteorolog: Smog zabíjí v EU statisíce lidí, výstrahy musíme zrychlit

  0:10aktualizováno  0:10
Česko se nachází v části roku, pro kterou je typická zhoršená kvalita ovzduší. Meteorologové přitom výstrahy na smog vyhlašují až s dvoudenním zpožděním. Urychlit to má novela přílohy zákona, uvedl v rozhovoru pro iDNES.cz Ondřej Vlček z úseku ochrany čistoty ovzduší Českého hydrometeorologického ústavu.

(ilustrační snímek) | foto: Martin Veselý, MAFRA

V poslední době se setkáváme se zhoršenou kvalitou vzduchu kvůli inverznímu počasí. Začala smogová sezóna?
Ano, chladná polovina roku je příznivější pro výskyt teplotních inverzí i během denních hodin. Navíc začíná topná sezóna a lokální vytápění tuhými palivy je významným zdrojem primárních emisí suspendovaných částic (používá se i označení polétavý prach, pozn, red.) a hlavním zdrojem rakovinotvorného benzo(a)pyrenu.

Jak meteorologové měří čistotu ovzduší?
Měření se provádí buď na stanicích automatického imisního monitoringu (AIM), nebo na manuálních stanicích. Stanice AIM poskytují hodinové průměry sledovaných veličin a ty jsou následně on-line zobrazovány na stránkách Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Takto se měří oxid siřičitý, oxidy dusíku, oxid uhelnatý, ozon, suspendované částice, případně další látky jako benzen či toluen.

Kvalita ovzduší se nezlepšuje, uvádí zpráva o životním prostředí

Při manuálních odběrech se odebírají vzorky reprezentující delší období - zpravidla jeden den - a následně se analyzují v laboratořích. Jedná se zejména o částice PM10 a PM2,5 a dále těžké kovy, těkavé organické látky nebo perzistentní organické uhlovodíky.

Jaké látky jsou nejnebezpečnější a co způsobují?
Z hlediska překračování imisních limitů jsou nejproblematičtější částice PM10, na něž jsou navíc vázány další škodlivé látky jako těžké kovy nebo benz(a)pyren. V letním období bývají překračovány limity ozonu. Vysoké koncentrace PM10 a ozonu mohou způsobovat dýchací potíže, částice PM10 jsou spojeny i s kardiovaskulárními obtížemi. Evropská agentura pro životní prostředí odhaduje, že v roce 2011 došlo kvůli dlouhodobému působení částic PM2,5 na území evropské osmadvacítky k přibližně 400 000 předčasných úmrtí.

Fotogalerie

Co si představit pod označením PM10?
Jsou to aerosolové částice. Nejedná se tedy jenom o pevné částice, které si člověk pod pojmem prach většinou představí, ale i o kapalné částečky ve vzduchu. Tyto částice díky své malé velikosti a hmotnosti setrvávají dlouhou dobu v ovzduší a zároveň mohou pronikat hluboko do dýchacích cest a ty nejmenší i do krevního oběhu.

Za jakých podmínek se vyhlašuje smogová situace?
Na základě překročení prahových hodnot a splnění dalších podmínek uvedených v příloze zákona o ochraně ovzduší. V případě PM10 se vyžaduje, aby alespoň na jedné reprezentativní stanici překročil 24hodinový průměr hodnotu 100 mikrogramů na metr krychlový ve dvou po sobě jdoucích dnech a zároveň musí alespoň na polovině reprezentativních stanic stoupat průměrné koncentrace za posledních šesti hodin.

V praxi se kvůli tomu smogové situace vyhlašují s přibližně dvoudenním zpožděním. ČHMÚ ve spolupráci s ministerstvem životního prostředí proto připravilo novelu přílohy zákona, která má tento problém odstranit. Předloha je v legislativním procesu.

Imisní limity

Vychází z evropské legislativy a jsou uvedeny v zákoně o ochraně ovzduší. Jejich cílem je zajištění takové kvality vnějšího ovzduší, aby se minimalizovaly zdravotní dopady na obyvatelstvo a poškození ekosystémů a vegetace. Limity jsou stanoveny jak pro roční průměry koncentrací znečišťujících látek, tak krátkodobé (hodinové, osmihodinové a denní).

V případě krátkodobých průměrů se rozlišuje hodnota imisního limitu a maximální povolený počet překročení za určité období (zpravidla rok). Při překročení imisních limitů musí ministerstvo životního prostředí s příslušným krajským úřadem vypracovat pro danou oblast plán zlepšování kvality ovzduší. Například u PM10 hodnota 50 mikrogramů na metr krychlový může být překročena maximálně 35krát za rok.

U ozonu je prahová hodnota pro vyhlášení smogové situace stanovena na 180 mikrogramů na metr krychlový pro hodinový průměr. Postačuje jednorázové překročení na některé z reprezentativních stanic. Pravděpodobnost vyhlášení smogové situace kvůli vysoké koncentraci oxidu dusičitého a oxidu siřičitého je velmi nízká.

Jak zmíněná novela vylepší stávající situaci?
V současné době se smogové situace pro PM10 vyhlašují s výrazným zpožděním a občas až po kulminaci koncentrací znečišťujících látek. Lidé tak nejsou včas informováni o stavu ovzduší a jsou nuceni regulovat zdroje, když to již pozbývá smyslu. Novela zákona umožní vyhlašovat i odvolávat smogové situace mnohem flexibilněji. Změny se týkají hlavně PM10.

Posuzovat se budou ne klouzavé 24hodinové průměry, ale 12hodinové průměry. Vypustil se i požadavek na dvoudenní popřípadě třídenní překročení v případě regulace. Místo toho bude postačovat jednorázové překročení prahové hodnoty, ke kterému ale bude muset dojít alespoň na polovině reprezentativních stanic. Zároveň se bude hodnotit výhled na dalších 24 hodin dopředu. To znamená, že pokud na polovině reprezentativních stanic překročí 12hodinové klouzavé průměry PM10 100 mikrogramů na metr krychlový, a bude předpoklad, že během dalších 24 hodin nedojde k poklesu pod tuto prahovou hodnotu, měla by se smogová situace vyhlásit.

Když přijíždíte do Prahy, vidíte, jak se zhoršuje viditelnost

Co všechno lidé zjistí o ovzduší na webu Českého hydrometeorologického ústavu?
Na úvodní stránce pod záložkou Ovzduší je pro stanice AIM barevně zobrazen index kvality ovzduší. Má celkem šest stupňů a stanovuje se zvlášť pro oxid siřičitý, oxid dusičitý, PM10, oxid uhelnatý a v letním období i pro ozon. Z aktuálních informací jsou dále dostupné zejména mapy kvality ovzduší, časové průběhy koncentrací nebo aktuální přehledy ze všech stanic.

Jak je na tom s ovzduším například pražský Smíchov v porovnání s Ostravou?
Nad portálem smíchovského tunelu Mrázovka se nachází stanice Praha 5-Smíchov. Jedná se o dopravně zatíženou lokalitu a jednu ze čtyř stanic, na nichž byl v roce 2014 překročen roční imisní limit oxidu dusičitého. Překračován je také limit pro 24hodinové koncentrace PM10, ale v porovnání s Ostravskem ve zhruba polovičním počtu případů.

Mapa znečištění mikroskopickým prachem (7. listopadu 2015).

Mapa znečištění mikroskopickým prachem (7. listopadu 2015).

Mění se v těchto místech kvalita ovzduší v průběhu dne?
Nejvyšší koncentrace znečišťujících látek z dopravy lze v chladné polovině roku očekávat v ranních hodinách, kdy ještě nedošlo k rozpuštění noční inverze a zároveň nastává dopravní špička.

Jak se liší množství zplodin v rámci Prahy?
V Praze je hlavním zdrojem znečištění doprava, proto se koncentrace znečišťujících látek mohou výrazně lišit i v sousedních ulicích, pokud jsou jinak dopravně zatížené. Praha je navíc typická členitým terénem. Výše položené lokality jsou lépe provětrávané a lze na nich očekávat nižší koncentrace znečišťujících látek než v uzavřeném údolí Vltavy.

Jak daleko od Prahy se začíná vzduch pročišťovat?
To lze usuzovat třeba z toho, když přijíždíte do Prahy po dálnici a vidíte, jak se zhoršuje viditelnost. Obecně již několik málo kilometrů od hranice města bývá kvalita ovzduší výrazně lepší. To ovšem platí pouze za předpokladu, že v okolí není nějaký významný zdroj znečištění. Situace může být odlišná také při plošné inverzní situaci, kdy je kvalita ovzduší celkově špatná, a například v malých městech nebo vesničkách okolo hlavního města, kde lidé častěji topí tuhými palivy.

Smogová čepice v Karviné (1. listopadu 2015):







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.