Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Kvalita ovzduší se v ČR nezlepšuje, uvádí zpráva o životním prostředí

  5:12aktualizováno  17:12
Stav životního prostředí nebyl v minulém roce uspokojivý. Problematické je zejména ovzduší v Moravskoslezském kraji a na Ústecku. Nezlepšuje se ani kvalita zemědělské půdy nebo zdravotní stav lesů. Vyplývá to ze Zprávy o životním prostředí České republiky za rok 2014, kterou v pátek schválila vláda.
Tak vypadá centrum Ostravy pod smogovou poklicí.

Tak vypadá centrum Ostravy pod smogovou poklicí. | foto: Alexandr Satinský, MAFRA

Špatná kvalita ovzduší byla zejména v Moravskoslezském a Ústeckém kraji. Problémy zde působí vytápění domácností v menších obcích a doprava. V aglomeraci Ostrava - Karviná - Frýdek Místek se spojují všechny známé negativní vlivy jako průmyslová zátěž, lokální vytápění domácností, doprava a velmi často i nepříznivé rozptylové podmínky.

Zpráva na jedné straně poukazuje, že v roce 2014 bylo vyhlášeno méně smogových situací kvůli vysokým koncentracím polétavého prachu PM10 (suspendované tedy rozptýlené částice) a přízemního ozonu než v předchozím roce. Meteorologové a ministerstvo životního prostředí vyhlásili v roce 2014 devět smogových situací, které trvaly téměř 21 dní. Pro srovnání - o rok dřív bylo vyhlášeno 20 smogových situací, které dohromady trvaly 56 dní.

Další témata ve zprávě

  • Zvolna se zlepšuje kvalita povrchových vod. Klesly koncentrace kadmia (21,8 procent) a dusičnanů (17,1 procent). Přesto je znečištění vod kvůli zemědělské činnosti stále veliké.
  • Snižuje se význam elektráren, které spalují hnědé uhlí, ve prospěch obnovitelných zdrojů a jaderné energie. Kvůli tomu mírně klesají emise skleníkových plynů a znečišťujících látek - 2,6 procent.
  • Neuspokojivý je zdravotní stav lesních porostů, jak ukazuje míra defoliace (odlistění). Projevuje se u 72,9 procent jehličnanů v ČR a u 39,7 procent listnáčů.
  • Nezlepšuje se kvalita zemědělské půdy. Vzrostla spotřeba minerálních hnojiv (3,9 procent), které negativně ovlivňují produkční schopnosti půdy. Rizikové látky (DDT, PAH) překračují přípustné limity, což je výsledek znečištění z minulosti.

Na druhé straně byla přibližně čtvrtina populace vystavena nadlimitním koncentracím PM10. Více než polovina obyvatel pak dlouhodobě žije v místech, kde jsou překračovány nejvyšší přístupné koncentrace karcinogenních polyaromatických látek, které zastupuje benzo(a)pyren.

Polétavý prach způsobuje v postižených krajích řadu předčasných úmrtí. V celé republice kvůli expozicím PM10 v roce 2014 předčasně zemřelo 5,8 tisíc osob. Čísla jsou přitom průměrná a v jednotlivých krajích se to liší. Podle odhadů organizace Čisté nebe způsobuje polétavých prach na Ostravsku 5 200 předčasných úmrtí ročně.

S hlídáním zdravotních dopadů na obyvatele mají pomoci imisní limity, které jsou v zákoně o ochraně ovzduší (pro PM10 je limit stanoven tak, že hodnota 50 mikrogramů na metr krychlový může být překročena maximálně 35krát za rok, pozn. red.). Přesto jsou ve velké míře překračovány.

V roce 2014 ohlásilo 57 z celkem 133 měřících stanic překročení hranice pro 24hodinovou přípustnou koncentraci PM10. Nejvíce zaznamenali meteorologové v Moravskoslezském a Ústeckém kraji.

„Už několik let stagnuje zejména zlepšování kvality ovzduší v ČR. Opatření udělaná v minulosti, zejména v oblasti průmyslu, už nestačí. Proto MŽP v posledním roce přistoupilo k dalším zásadnějším změnám v legislativě i ve financování tak, aby zlepšování kvality ovzduší bylo zase razantnější,“ uvedl ministr životního prostředí Richard Brabec k výsledkům zprávy.

Opatření na zlepšení ovzduší: miliardové dotace a inspekce kotlů

Brabec připomněl evropské dotace ve výši devíti miliard korun, které mají posloužit k výměně až 100 tisíc neekologických kotlů po celé České republice. Několik krajů spustí dotace pro občany do konce roku.

„Také jsme připravili novelu zákona o ochraně ovzduší, která zavádí možnost kontroly provozu kotlů přímo v domácnostech. Také jsme dokončili Střednědobou strategii zlepšování kvality ovzduší do roku 2020, jejímž cílem je díky novým opatřením dosáhnout do roku 2020 na celém území ČR zákonných imisních limitů a současně udržet dobrou kvalitu ovzduší v těch oblastech, kde je už dnes vyhovující,“ dodal Brabec.

Ekologická organizace Čisté nebe, které sleduje hlavně situace na Ostravsku, vítá zavedení kotlíkových dotací. „Na druhou stranu máme pochybnosti o tom, jak bude zákon implementován a zda kotlíkové dotace budou dostatečně atraktivní pro širokou veřejnost, aby skutečně došlo k citelnému úbytku emisí,“ uvedla ředitelka hnutí Markéta Ubíková.

Ke zprávě se vyjádřil také programový ředitel Hnutí DUHA Jiří Koželuh: „Zpráva o stavu našeho životního prostředí je neradostná (...) Zároveň ukazuje, že příčinou jsou spíš zastaralé zákony a technologie než prosperující průmysl. V lesích je potřeba popustit uzdu přírodě a učit se od ní. Chytré recyklační projekty mohou nahradit skládky lépe než drahé spalovny. Antifosilní zákon pomůže vyčistit smog a srazí naši závislosti na dovozu ropy a plynu.“

Nejteplejších 12 měsíců od roku 1961

Zpráva o stavu životního prostředí se mimo jiné zabývá také meteorologickými podmínkami. Už v roce 2014 lze totiž vysledovat příčiny letošního extrémního sucha. Zvýšila se například průměrná teplota. V předchozím roce bylo v průměru 9,4 stupně Celsia, což je o 1,9 stupně víc než normál v období let 1961 až 1990.

Nejteplejším měsícem byl v loňském roce červenec, kdy bylo v průměru 19,2 stupňů Celsia. Byl o 2,3 stupně teplejší oproti normálu. Celkově bylo v roce 2014 osm tropických dní, kdy maximální teplota přes den vystoupala nad 30 stupňů. Letos v červenci zaznamenala stanice Brno - Žabovřesky těchto dní celkem 18. V srpnu v Dobřichovicích jich bylo dokonce 20.

Z hlediska srážek byl loňský rok normální. Napršelo 657 milimetrů, což odpovídá 97 procentům normálu z let 1961 až 1990. Nedostatek vláhy byl zejména na jaře minulého roku. Sucho se projevilo hlavně v únoru, což způsobila mírná zima na přelomu let 2013 a 2014 (více čtěte zde).

Údaje o letošním suchu zatím nejsou úplné. Situace se však jednoznačně zhoršila.

Meteorologové v předběžném vyhodnocení sucha uvedli: „V průměru spadlo za období od 1. 1. do 31. 8. 2015 na území ČR 353 milimetrů srážek, což je od roku 1961 druhý nejnižší srážkový úhrn za uvedené období, nižší úhrn 335 milimetrů byl zaznamenán v roce 2003.“







Hlavní zprávy

Cuketovo čokoládový chlebíček
Cuketovo čokoládový chlebíček

Potěšte rodinu rychlou dobrotou.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.