Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Soud vydal evropský zatykač na „vora v zakoně“. Nenastoupil do vězení

  14:51aktualizováno  14:51
Pražský městský soud vydal evropské zatykače na takzvaného vora v zakoně a čtveřici jeho spolupachatelů. Muži nenastoupili do vězení. Arménci Andraniku Soghojanovi české soudy uložily 22 let vězení za objednávku vraždy arménského podnikatele.

Zadavatel vraždy Andranik Soghojan (vlevo) a vykonavatel Timur Treťjakov. | foto: Koláž - iDNES.cz

Soud o zatykači informoval až nyní, vydal ho však už minulý týden. Se zveřejněním informace čekal podle mluvčí Markéty Puci na doručení verdiktu policii. Zatím byl vydán jen zatykač evropský, v úvahu připadá ještě mezinárodní.

Vor v zakoně

V překladu „legální zloděj“ je všemi ruskojazyčnými skupinami uznaný „koordinátor“. Má za úkol mírnit spory.

Bezpečnostní informační služba už v roce 2007 uvedla, že byl „vor v zakoně“ zvolen i na území Česka (čtěte Ruské mafie si dělí Česko).

Tradice těchto „kmotrů“ sahá do 30. let minulého století. Tehdy vznikala speciální kasta lidí, kteří bývali „korunováni“ na sněmech šéfů zločineckých band. „Vor v zakoně“ musel dodržovat speciální kodex, který mu například zakazoval pracovat a mít rodinu

Andranik Soghojan stanul před českými soudy už v roce 2010. Líčení se konalo za přísných bezpečnostních opatření. Tehdy soud údajného „vora v zakoně“ osvobodil a muž odcestoval. Odvolací soud však dvakrát osvobozující rozsudek odmítl a napotřetí byl Soghojan pravomocně odsouzen za to, že objednal vydírání a poté i vraždu cizince, který odmítal dát 500 tisíc dolarů do společné pokladny ruskojazyčného mafiánského klanu, takzvaného obščaku.

Pravomocný trest 22 let vězení potvrdil Soghojanovi vrchní soud loni v říjnu. Do vězení měl nastoupit do letošního 1. září (více o vydání rozhodnutí zde).

Advokát „vora v zakoně“ Eduard Bruna už loni v říjnu předpovídal, že jeho klient z Arménie nepřijede a do vězení nenastoupí. „Bude čekat na výsledek dovolání a popřípadě i na rozhodnutí Ústavního soudu,“ uvedl.

Najatý vrah svou oběť nenašel

Soghojan je podle policie „vorem v zakoně“, tedy vysokou kriminální autoritou zločineckých skupin ze zemí bývalého Sovětského svazu. Podle obžaloby si vraždu podnikatele objednal v roce 2007. Najatý vrah podle spisu nejprve omylem na Václavském náměstí v Praze pobodal jiného muže a o několik dnů později, opět omylem, usmrtil řidiče společnosti Sazka (více si přečtěte zde).

Na likvidaci arménského podnikatele se podle obžaloby dohodl Soghojan s Gilanim Alijevem. Ten pak zajištěním vraždy údajně pověřil Magomeda Alijeva, který si na čin zjednal Ukrajince Timura Treťjakova a 13. listopadu 2007 ho dovezl na Václavské náměstí. Tam Treťjakov napadl nožem jiného Arména, kterému nakonec zachránil život rychlý lékařský zákrok.

O 14 dní později se Treťjakov pokusil provést vraždu znovu. Od Magomeda Alijeva prý dostal střelnou zbraň a od dalších odsouzených mužů, Arsena Kakosjana a Arsena Arakeljana informaci, že nepohodlný Armén bydlí na Vinohradech a jezdí luxusním vozem Bentley.

Treťjakov se však i tentokrát spletl a zastřelil pětadvacetiletého otce dvou dětí, který na Vinohrady shodou okolností přijel s luxusním vozem ředitele společnosti Sazka. Najatého vraha Treťjakova soudy potrestaly 22 lety vězení.

Podívejte se na zatýkání mafiánského bosse v roce 2009:

.

Autoři: ,


Po stopách vrahů s Jiřím Pánkem




Hlavní zprávy

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.