Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Americké sankce vůči Rusku mohou poškodit Evropu, obává se Merkelová

  13:50aktualizováno  14:44
Německá kancléřka Angela Merkelová má obavy z nových protiruských sankcí, které kvůli údajnému vměšování Moskvy do amerických prezidentských voleb připravuje Kongres USA. Odvetná opatření by mohla poškodit evropské firmy, uvedl v pátek podle agentury Reuters kancléřčin mluvčí Steffen Seibert.

Německá kancléřka Angela Merkelová a americký prezident Donald Trump | foto: Reuters

Američtí senátoři rozšíření sankčního režimu, který vzniká bez spolupráce s Evropskou unií, již schválili, na řadě je nyní Sněmovna reprezentantů (psali jsme zde).

„Rozhodnutí Senátu Spojených států vyvolává přesně stejné otázky nejen u Merkelové, ale také u (německého ministra zahraničí Sigmara) Gabriela a (rakouského kancléře Christiana) Kerna. Od amerického Senátu to je, obezřetně řečeno, zvláštní krok,“ řekl Seibert.

Nové sankce. Američtí senátoři trestají Rusko za vměšování do voleb

Dodal, že je rovněž podivné, že sankce určené k potrestání Ruska mohou rovněž vést k postihu evropských firem. „To se nesmí stát,“ řekl Seibert. „Obecně odmítáme sankce s extrateritoriálním účinkem, což znamená s dopadem na třetí země,“ vysvětlil.

Německá ministryně hospodářství Brigitte Zypriesová nařkla Spojené státy, že se rozhodly vzdát společného sankčního postupu s Evropou proti Rusku. Zároveň podle Reuters varovala, že Evropa by mohla přikročit k protiopatřením, pokud by Washington začal pokutovat německé firmy.

Ve hře je plynovod Nord Stream

Zákon o sankcích proti Rusku legislativně potvrdí dřívější sankce, které byly vyhlášeny pouhým exekutivním příkazem prezidenta. Zároveň ale zavede i sankce nové v oblastech těžby, zpracování kovů a námořní a železniční dopravy. Postiženy mají být i osoby zodpovědné za korupci a za porušování lidských práv.

Pence si po vzoru Trumpa kvůli ruské aféře pořídil osobního právníka

Podle Reuters by tak trest v případě schválení sankcí mohl postihnout například společnosti, které se podílejí na projektu podmořského plynovodu Nord Stream 2, jenž má do Německa přivádět zemní plyn z Ruska.

Pokud sankce Sněmovna reprezentantů schválí, dostane se prezident Donald Trump, který se během volební kampaně vyslovoval pro normalizaci vztahů s Moskvou, podle AP do ožehavé situace. Pokud by podpis k sankcím nepřipojil, odmítl by tím i odvetná opatření proti Íránu, neboť senátoři postihy pro obě země spojili do jednoho balíku. Kongres navíc může Trumpovo veto přehlasovat.

Alí Akbar Velajátí, poradce íránského duchovního vůdce ajatolláha Alího Chameneího, však v pátek uvedl, že rozhodnutí Senátu Spojených států zavést sankce proti Íránu jsou nepochybně v rozporu s jadernou dohodou, kterou Írán v roce 2015 uzavřel se šesti světovými jadernými mocnostmi. Jadernou dohodu Teherán uzavřel v roce 2015 se šesti mocnostmi, včetně USA za bývalého prezidenta Baracka Obamy. Irán v ní slíbil, že omezí svůj jaderný program výměnou za uvolnění dlouholetých mezinárodních sankcí.

Proti Rusku si vždy něco vymyslí, řekl Putin v debatě s občany:

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.