Maďarský ministr zahraničí Péter Balázs

Maďarský ministr zahraničí Péter Balázs | foto: Profimedia.cz

Maďarsko komplikuje výjimku pro ČR v Lisabonu, odmítá zmínku o dekretech

  • 1568
Maďarsko nebude souhlasit, aby Evropská unie udělila výjimku Česku a Slovensku v Lisabonské smlouvě - pokud v ní budou zmíněny Benešovy dekrety. V Lucemburku to dnes řekl maďarský ministr zahraničí Péter Balázs.

"O Benešových dekretech nesmí být ani slovo. Lisabonská smlouva nemá nic společného s historickými právními dokumenty, pracujeme pro budoucnost," řekl dnes v Lucemburku na setkání šéfů diplomacií Balázs. Pokud by unie Benešovy dekrety zmínila, Budapešť je prý odhodlaná případnou dohodu zablokovat.

budoucnost

"Věříme, že smlouva je o budoucnosti, ne o minulosti. Mělo by být nalezeno řešení, které bude přijatelné pro všechny členské státy," řekla iDNES.cz mluvčí maďarské diplomacie Zsuzsanna Matrai.

Šéf maďarské diplomacie se podle serveru hirszerzo.hu domnívá, že prezidentu Václavu Klausovi jde o blokování Lisabonské smlouvy za každou cenu. Skutečnost, že k tomu používá citlivé téma, jakým jsou Benešovy dekrety, může otevřít otázky, které nejsou podle Balázse v ničím zájmu.

Dokument podle něj nemá s Benešovými dekrety nic společného, protože se zabývá budoucností a nebude se vztahovat na minulost. "Kdybychom se tohoto tématu dotkli, vedlo by nás to dost daleko zpátky," dodal.

Maďarské ministerstvo zahraničí ale přitom nechce podle svých slov Lisabonskou smlouvu blokovat. "V současné době pracujeme společně s dalšími státy EU, abychom našli řešení k ukončení ratifikace. Maďarsko bylo první, které smlouvu schválilo a jako ostatní členové chce vidět ratifikaci ukončenou jakmile to bude možné," sdělila iDNES.cz mluvčí maďarské diplomacie Zsuzsanna Matrai.

Češi zatím mlčí

České ministerstvo zahraničí zatím oficiální vyjádření Budapešti k dispozici nemá. "K takto prezentovanému mediálnímu výroku se nemůžu vyjadřovat. Samozřejmě je suverénním rozhodnutím každé členské země, co podpoří a nepodpoří," řekl iDNES.cz mluvčí ministerstva zahraničí Milan Řepka.

Český premiér Jan Fischer zatím nemá o výroku maďarského ministra zahraničí žádné informace. "Samozřejmě případně se spojím s panem premiérem (Gordonem) Bajnaiem a budeme jednat," uvedl.

Výjimky a Záruky

Britové a Poláci si výjimky vyjednali kvůli obavám z velkého vlivu Evropského soudu v oblasti lidských práv. Mohlo by se tím podle nich měnit polské nebo britské vnitrostátní právo. Irové zase před druhým referendem požadovali záruky, že některá ustanovení Lisabonské smlouvy se jich nebudou týkat.

Na podpis české hlavy státu čeká celá Evropská unie, Česko je poslední zemí, která ještě dokument neratifikovala. Klaus požaduje výjimku, protože Evropská listina základní práv podle něj ohrožuje právní jistoty občanů ČR a mohla by v současné podobě vést k prolomení Benešových dekretů.

Líbí se mu přitom návrh švédského předsednictví, který Benešovy dekrety doslovně nezmiňuje. Podle ministra pro evropské záležitosti Štefana Füleho je tato výjimka obecná; mělo by se jednat o slova Česká republika a o čárku, která by se přidala k polské a britské výjimce. - přečtěte si Klausovi se líbí švédský návrh české výjimky pro Lisabon

Švédský návrh zatím není schválený, nicméně už nyní je podle ministerstva pro evropské záležitosti víceméně jisté, že Benešovy dekrety ve výjimce nebudou, text má být obecný. V pondělí večer to potvrdil po jednání v Lucemburku ministr Füle. - přečtěte si Füle: Benešovy dekrety nebudou ve výjimce pro Česko zmíněny

Mluvčí prezidenta Klause se k prohlášení maďarského ministra zahraničí nevyjádřil.

Po Klausovi začal chtít stejný dodatek v Lisabonu nedávno i slovenský premiér Robert Fico. Prohlásil, že českou výjimku v EU zablokuje, pokud se nebude vztahovat také na Slovensko. Na dnešním setkání ministrů zahraničí v Lucemburku žádost zopakoval i slovenský ministr zahraničí Miroslav Lajčák. - čtěte Výjimku v Lisabonu chceme taky, jinak zablokujeme tu českou, řekl Fico

Lisabonská smlouva o reformě fungování EU a jejích institucí musí ratifikovat všechny země EU, jinak dokument nemůže vstoupit v platnost. Václav Klaus také čeká na výrok Ústavního soudu, zda smlouva není v rozporu s českou ústavou.

Benešovy dekrety, Lisabon a Maďaři

Evropská listina základní práv podle Václava Klause ohrožuje právní jistoty občanů ČR a mohla by v současné podobě vést k prolomení Benešových dekretů. Klaus chce podle svých slov zabránit případným majetkovým nárokům takzvaných sudetských Němců, kteří o svůj majetek v někdejším Československu přišli po 2. světové válce právě na základě dekretů bývalého prezidenta Edvarda Beneše. Kromě Němců však přišla o svůj majetek i část Maďarů, kteří žili v tehdejším Československu.                                                             Zdroj: ČTK


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video