Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Výjimku v Lisabonu chceme taky, jinak zablokujeme tu českou, řekl Fico

  13:31aktualizováno  14:53
Po Václavu Klausovi chce dodatek v Lisabonské smlouvě zaručující nedotknutelnost Benešových dekretů i slovenský premiér Robert Fico. Prohlásil, že českou výjimku v EU zablokuje, pokud se nebude vztahovat také na Slovensko. Včera přitom jen připouštěl, že bude o vlastní výjimce uvažovat. Premiér Fischer věří, že vláda najde takový text výjimky, který uspokojí i Bratislavu.

Robert Fico | foto: Michal SváčekMF DNES

"Máme jen dvě možnosti. Buď budeme v Evropské radě (na vrcholné schůzce EU) vetovat český návrh, nebo budeme trvat na tom, aby se vztahoval i na Slovensko," řekl Fico ve videokomentáři na svém webu.

Premiér zdůraznil, že poválečné československé prezidentské dekrety jsou trvalou součástí českého i slovenského právního řádu. Mimo jiné upravovaly vyvlastnění majetku Němců a Maďarů odsunutých z tehdejšího Československa.

Fico postoj Bratislavy obhajoval s tím, že dekrety by na Slovensku mohly být napadeny, když zde "budou na rozdíl od České republiky požívat nižší politické ochrany".

Vláda podle něj Lisabonskou smlouvu nadále podporuje. Slovensko bude jednat tak, aby neohrozilo konečnou ratifikaci smlouvy, ale ani oprávněné zájmy země "související s nedotknutelností a nezměnitelností Benešových dekretů," uzavřel Fico. Ještě včera přitom jen připouštěl, že Bratislava bude o stejné výjimce uvažovat. - přečtěte si Fico nevyloučil, že i Slovensko požádá o výjimku z Lisabonské smlouvy

"Měl jsem dojem, že Slovensko dokončilo ratifikaci Lisabonské smlouvy," reagoval šéf švédské diplomacie Carld Bildt. Připustil, že výroky slovenských činitelů přesně nezná. Musí prý ale zřejmě jít o něco, co se týká případné budoucí úpravy smlouvy, což však podle něj nyní patrně není na pořadu dne.

K slovenským požadavkům se nechtěl vyjádřit ani šéf EK José Barroso. "Nebudu to komentovat...Znáte můj postoj. Všechny členské země nyní schválily Lisabonskou smlouvu demokraticky, ať už referendem v Irsku nebo parlamentem," řekl obecně k ratifikaci. "Doufám, že už nebudou kladeny žádné další umělé překážky bránící dokončení ratifikačního procesu," dodal s tím, že Unie smlouvu potřebuje a to co nejdříve.

Brusel se zatím k obavám, že český požadavek na EU může spustit lavinu dalších žádostí, staví zdrženlivě. "Uvidíme, k jakým závěrům Česká republika dospěje," řekl mluvčí Evropské komise Johannes Laitenberger s tím, že proces formulování případné žádosti o výjimku teprve v Česku běží. Svůj požadavek by mělo Česko konzultovat se švédským předsednictvím EU na blížícím se summitu EU.

Prezident Václav Klaus s odpůrci Lisabonské smlouvyKlaus nedávno podmínil podepsání Lisabonské smlouvy výjimkou z Listiny základních práv EU. Podle něho by prý listina mohla dekrety prolomit, a otevřít tak cestu k majetkovým nárokům sudetských Němců. Prezident také čeká na výrok Ústavního soudu, zda smlouva není v rozporu s českou ústavou. - čtěte Klaus dal Lisabonu šanci. Stačí jen slib, že EU nezpochybní Benešovy dekrety

Lisabonská smlouva o reformě fungování EU a jejích institucí musí ratifikovat všechny země EU, jinak dokument nemůže vstoupit v platnost. Z 27 zemí bloku jí už schválilo 26. Jedinou, která tak zatím neučinila, je Česko. Smlouvu sice podpořili zákonodárci, ale chybí podpis prezidenta.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Muž protestuje proti zadržení dvou katalánských separatistických vůdců (17....
Obnovíme ústavní pořádek, tvrdí Madrid. Katalánsku zřejmě omezí autonomii

Ve čtvrtek v deset hodin vypršela lhůta, v níž se měla katalánská vláda vzdát požadavku nezávislosti. Regionální premiér Carles Puigdemont místo toho opět...  celý článek

Ředitel britské bezpečnostní služby MI5 Andrew Parker při projevu v Londýně...
Teroristická hrozba v Británii dosáhla alarmující úrovně, řekl šéf MI5

Šéf britské tajné služby MI5 Andrew Parker prohlásil, že teroristická hrozba v zemi vzrostla alarmujícím tempem a je nejvážnější za 34 let jeho kariéry. V...  celý článek

Ilustrační snímek
Z německé přírody mizí létající hmyz, vědci varují před pohromou

Během posledních sedmadvaceti let zmizely z přírody až tři čtvrtiny létajícího hmyzu. Vyplývá to ze studie založené na výzkumech a statistických údajích...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.