Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Litevská prezidentka chce obnovit vojnu, bojí se hrozby z východu

  15:49aktualizováno  15:49
Litva chce na pět let opět zavést povinnou vojenskou službu, kterou zrušila v roce 2008. Oznámila to kancelář prezidentky Dalii Grybauskaiteové. Pobaltská země se v době války na východě Ukrajiny obává rostoucí agresivity Ruska.

Litevští vojáci při společném cvičení s americkými vojáky (10. září 2014) | foto: Profimedia.cz

„Státní rada obrany s přihlédnutím ke geopolitické situaci a hrozbám národní bezpečnosti rozhodla, že obranné kapacity státu musí být posíleny,“ oznámila v tiskovém prohlášení prezidentská kancelář.

Devítiměsíční vojna by se měla obnovit na dobu pěti let a měla by se týkat mužů ve věku 19 až 26 let. Vláda si spočítala, že každý rok by na vojnu nastoupilo 3 000 a 3 500 mužů. Pokud plán posvětí parlament, první Litevci se k odvodu dostaví letos v září, píše agentura RIA Novosti.

Litva, která po rozpadu Sovětského svazu vstoupila do Evropské unie a NATO, je v poslední době stále více znepokojena mocenskými ambicemi Ruska. Moskva loni v sousední Kaliningradské oblasti uspořádala mohutné vojenské cvičení a analytici varují, že po Ukrajině se může zaměřit na destabilizaci svých bývalých pobaltských republikách - ať už prostřednictvím ruskojazyčné menšiny, energetické politiky či kyberútoků.

Litevské ministerstvo obrany v lednu vydalo zvláštní příručku s radami, jak se chovat během válečného konfliktu nebo jak se zapojit do hnutí odporu během okupace. „Litevci by měli vědět, jak se chovat při organizaci občanského odporu, ale i v bojových podmínkách,“ konstatoval ministr obrany Juozas Olekas s tím, že příručka je o to naléhavější vzhledem k „opakované agresi Ruska vůči jeho sousedům“ (více zde).

Severoatlantická aliance se snaží Litvu, Lotyšsko a Estonsko ujistit, že je případné ruské agresi nenechá na pospas. Pobaltské země, které nemají vlastní letectvo a nad kterými ruské letouny testují vzdušnou obranu Aliance, střeží spojenecké letouny. Velení NATO se na počátku února dohodlo, že v každém ze tří pobaltských států zřídí předsunutou skupinu jednotek rychlé reakce.

Autor:




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.