Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Litva radí svým občanům, jak přežít okupaci a formovat odpor. Kvůli Rusku

  10:02aktualizováno  10:02
Jak se chovat během válečného konfliktu nebo jak se zapojit do hnutí odporu během okupace, radí Litevcům zvláštní příručka, kterou vydalo litevské ministerstvo obrany. Země se obává, že by se vzhledem k silné ruské menšině mohla dostat do podobné situace jako Ukrajina při anexi Krymu.

Litevské ministerstvo obrany vydalo pro obyvatele země příručku, jak se mají chovat mimojiné v případě válečného konfliktu nebo během okupace | foto: KAM

„Nezapomeňte, že máte pouze jediný cíl - přežít,“ píše se ve stostránkové publikaci, kterou představil ministr obrany Juozas Olekas. Za důležité považuje, aby se občané země uměli chovat v extrémních situacích. Od přírodních katastrof nebo průmyslových havarií až po válečné konflikty.

Jako rukojmí?

Nová publikace například radí, jak se chovat v roli rukojmích. "Uvědomte si, že bát se je normální. Prvních 15 až 45 minut je nejnebezpečnějších. Čím déle jste spolu (s věznitelem), tím méně je pravděpodobné, že vám ublíží. Nemluvte zbytečně, pouze tehdy, pokud je to nutné... Dobrá věc může být oční kontakt. Je méně pravděpodobně, že vás věznitel zabije, pokud se průběžně střetáváte - nikoliv zíráte - s jeho pohledem," píše se v dokumentu.

„Litevci by měli vědět, jak se chovat při organizaci občanského odporu, ale i v bojových podmínkách,“ konstatoval Olekas s tím, že projekt informovanosti obyvatel je o to naléhavější vzhledem k „opakované agresi Ruska vůči svým sousedům“.

Olekas výslovně upozornil, že se publikace věnuje i problematice „hybridní války“. Tedy kombinaci klasických válečných prostředků a nekonvenčních postupů, o nichž se hovoří v souvislosti s ruskou anexí ukrajinského Krymu a s působením Moskvy na východě Ukrajiny.

Do škol, knihoven i úřadů

V dokumentu se na řadě míst píše o hybridním způsobu válčení. Od tajných vpádů polovojenských a vojenských jednotek, přes dezinformační kampaně, obsazování úřadů až po kybernetické útoky.

V několika obsáhlých kapitolách jsou shrnuta konkrétní doporučení, jak lidé získají informace v případě ohrožení, jak je mají šířit dál, kam se evakuovat, jak shromažďovat zásoby potravin a vody, vybrat a opevnit úkryt, když evakuace není možná, nebo jakým způsobem se zapojit do hnutí odporu.

„Zatím nemáte speciální znalosti a dovednosti o tom, jak vést válku. Vaším cílem je dosáhnout bezpečného prostoru a pak se rozhodnout, jak postupovat dál,“ uvádí se například v kapitole, jak se bezpečně dostat z oblasti bojů.

Zatím je publikace k dispozici v elektronické podobě na internetových stránkách litevského ministerstva obrany. Od příštího týdne má být distribuována prostřednictvím ministerstva obrany do litevských středních škol, úřadů a veřejných knihoven.

Česko má POKOS

Podobný projekt „přípravy obyvatel pro obranu státu“  (POKOS) má i Česká republika. "Vojáci objíždějí školy a pořádají pro žáky druhého stupně besedy a přednášky. Podobná praxe by měla v dohledné době začít fungovat i na středních školách," uvedl Jan Pejšek, ředitel odboru komunikace a propagace na ministerstvu obrany.
Ministerstvo vytvřilo pro učitele také speciální příručku. Na této úrovni je projekt zaměřen zejména na zdravotnickou přípravu, přípravu k civilní ochraně, k sebeobraně a vzájemné pomoci v krizových situacích vojenského i nevojenského charakteru. Žáci a studenti v rámci vzdělávání získají také základní informace o současném bezpečnostním prostředí, o výhodách členství ČR v mezinárodních a bezpečnostních organizacích, o principech obrany státu a o úloze ozbrojených sil.

Více na oficiálních stránkách pokos.army.cz

„Chcete-li se nějak označit, že jste civilista, vezměte bílou deku nebo přikrývku a obalte jí svůj batoh. Maskovací vzory nebo vojenské symboly nepoužívejte,“ píše se v publikaci.

Obavy v Pobaltí

Litva, Lotyšsko a Estonsko neskrývají své obavy z ruského postupu vůči Ukrajině a moskevští představitelé opakovaně směrem k Pobaltí vysílají signály i provokativní výroky, že by se trojlístek zemí skutečně „bát měl“.

Obavy pramení především z toho, že by Rusko podobně jako na Krymu mohlo vojenskou silou uplatnit „právo na ochranu etnických Rusů v jiných zemích“. Právě zde totiž také žijí početné ruské menšiny. V Lotyšsku a Estonsku je to zhruba čtvrtina populace, v Litvě podle údajů z posledního sčítání z roku 2011 asi 6 procent.

„Nebuďte překvapeni, pokud vám (okupační vojáci) odeberou na kontrolním stanovišti vše cenné, co s sebou máte. Jste pro ně rezident nepřátelského státu... Opustit obléhanou oblast bez jakýchkoliv osobních věcí je normální. Dokonce, i když si myslíte, že máte s sebou šperky dobře ukryté, věřte, že to bude to první místo, kde budou vojáci hledat,“ uvádí se v pasáži o evakuaci.

Litevští představitelé v čele s prezidentkou Daliou Grybauskaite patří k nejhlasitějších kritikům ruského postupu vůči Ukrajině. Země sice přímo s Ruskem nesousedí, ale hraničí s ruskou enklávou Kaliningradem, která poskytuje zázemí pro jednu z historicky největších ruských vojenských základen.

Kvůli chování Ruska na Ukrajině litevský parlament nedávno novelizoval zákony týkající se obrany země. Armáda také buduje jednotku rychlé reakce a vláda chce letos zvýšit výdaje na obranu až o třetinu.

Autor: natoaktual.cz






Hlavní zprávy

Jste ve městě nová a nikoho neznáte?
Jste ve městě nová a nikoho neznáte?

Na eMimino.cz najdete maminky, které jsou na tom podobně.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.