SPRÁVCE PRAMENŮ: Koupel ve Vřídle je euforická. Výpary však mohou zabít

  11:13
Léčivé prameny musí téct „pod dozorem“, aby podzemní voda nezpůsobovala ničivé průvaly. „Mohl by se z ní stát nekontrolovatelný živel,“ říká správce karlovarských pramenů a kolonád Milan Trnka v rozhovoru pro seriál Lidé Česka. Každý den proto měří tlak i množství vody tryskající na povrch a v případě potřeby vodu „upouští“ regulačními vrty.

O kolik pramenů celkem pečujete?
V Karlových Varech je dvanáct tradičních pramenů. Lékaři ale dnes už předepisují celkem patnáct pramenů, což je také množství veřejně přístupných pramenů, o něž se staráme. Dále zde máme přes osmdesát dalších vývěrů, které sledujeme. Kdybychom počítali úplně všechny divoké vývěry, tak se počet přehoupne přes stovku.

Fotogalerie

Vyvádíte prameny do kolonád, jak vypadají ale ve skutečnosti pod zemí? Dokážete přesně určit, kudy pramínek vede?
V Karlových Varech proběhla v minulosti řada sondážních a průzkumných prací, z nichž můžeme odvozovat, jak to pod kolonádami vypadá. Jsou to ale všechno jen odhady založené na bodových zjištěních, pod zem nevidíme. Neuznávanější teorie je, že výstupní kmen karlovarských pramenů je jednotný, až těsně pod povrchem se větví a my se dnes do těch jednotlivých větví pramenů „trefujeme“ vrty.

V minulosti předkové prameny nechali přirozeně vytékat a až těsně pod povrchem je zachycovali kamennými obrubami nebo dřevěnými pažnicemi. Dnes k nim vedou vrty, které jsou pět, deset a v případě Vřídla až devadesát metrů hluboké.

Co je úkolem správce pramenů?
V podstatě zajišťovat, aby byly prameny v rovnováze. Každý pramínek souvisí s každým a čím je silnější, tím významněji může ovlivnit ty ostatní. Ten největší - Vřídlo ovlivňuje velmi podstatně všechny ostatní prameny v Karlových Varech. Kdybychom z něho brali víc vody než je zdrávo, začnou nám malé prameny „zapadat“. A kdybychom naopak brali méně než je zdrávo, tak může tlak vody z podzemí narušovat podloží v lázeňském území. To se zde v minulosti dělo, docházelo k průvalům Vřídla, při nichž padaly celé domy. Jeden z největších takových průvalů byl v roce 1809, kdy vznikl pramen Hygie. Tento průval mimochodem zachytil na kresbě Goethe. Takovým situacím se chceme vyvarovat.

Lidé Česka

seriál iDNES.cz

Lidé Česka

Zapomeňte na politiky, vrcholové sportovce, hvězdy showbyznysu a další celebrity.

Portál iDNES.cz přináší druhou řadu seriálu rozhovorů s mediálně neznámými lidmi.

Po 60 vydaných dílech a roční pauze jsme opět pečlivě vytipovali reprezentanty profesních či zájmových skupin napříč Českem a během roku zveřejníme další desítky interview, ve kterých zprostředkujeme radosti i starosti zpovídaných.

Motto projektu zní:
Každý má co říci

Máte zajímavý tip na dalšího hosta našeho seriálu?
Napište nám na na adresu: lideceska@idnes.cz

Je už dnes systém správy pramenů tak propracovaný, že k průvalům nemůže dojít?
Dokážeme výchylky od „normálu“ velmi mírnit, ale nikdy jim nemůžeme zcela zabránit. V některých obdobích jsou větší a jindy naopak menší tendence k průvalům. Momentálně jsou opět větší, což je způsobeno neotektonickými pohyby. Pozorujeme proto vyšší míru divokých vývěrů, tedy míst, kde si minerální voda našla svojí vlastní cestu na povrch. Pomáhá nám moderní technika, například tlakové, teplotní sondy, speciální průtokoměry na minerální vodu apod.

Všechny malé prameny denně obchází měřič pramenů s šestilitrovou nádobu a objemově měří, kolik vody pramen „dává“. Z toho vyhodnocujeme změny a trendy jednotlivých pramenů. Na Vřídle snímáme hodnoty na šesti regulačních a čtyřech jímacích vrtech každých šest sekund, z nich se počítají a vyhodnocují minutové, hodinové a denní průměry. Pokud je například tlak příliš velký, vodu preventivně z regulačních vrtů odpouštíme. Kdyby byla natlakovanost nepřiměřeně vysoká, začala by se vřídelní deska trhat a voda by začala svévolně vytékat úplně jinde, než má. Mohl by se z ní stát nekontrolovatelný živel.

Hala, v níž vždy tryskalo Vřídlo, se nyní opravuje a pramen byl proto vyveden o kus dál před budovu. Vše je tedy jen o trubkách a místo vývěru pramenu může být v podstatě kdekoliv?
Tak to není. To, co jsme udělali, bylo nouzové řešení, jak z haly Vřídla, kterou je třeba opravit, vyvést pramen, aby neničil budovu a zároveň, aby z něj lidé něco měli. Byl to pro nás složitý úkol, zvažovali jsme, jaké potrubí zvolit a jak to celé udělat, aby Vřídlo na té trase před budovu neztratilo své typické vlastnosti jako je jeho známé pravidelné eruptování. Toto nouzové řešení byl svým způsobem experiment - do poslední chvíle jsme nevěděli, zda se naše úvahy a propočty ukážou správnými.

Vrátí se Vřídlo zase zpět do budovy?
Ano, myslím, že je správné, aby dostalo důstojné přístřeší. Má to více důvodů. Jeden z nich je, že pod širým nebem je ovlivňováno jakýmkoli - i slabým - vánkem. To, co letí nahoru, není obyčejná voda, ale směs vody a oxidu uhličitého, která je lehčí než běžná voda, například ve vodotrysku. Když zafouká vítr, letí tato minerální voda i několik metrů daleko. Navíc si myslím, že největší karlovarský pramen by měl mít svůj vlastní „chrámek“.

Kam putuje voda tryskající z Vřídla?
Posíláme ji potrubím do třiceti lázeňských provozů v Karlových Varech. Voda se v podzemí akumuluje a z akumulační nádrže se ve dne v noci posílá do lázní. Tradičním centrálním balneoprovozem jsou Alžbětiny lázně, ale je tu i spousta menších odběratelů, z nichž každý má svou akumulační nádrž, v níž hromadí minerální vodu pro vanové procedury.

V Mariánských Lázních se stává, že některé prameny přes zimu zamrzají. Dochází k tomu i zde?
Naše prameny jsou termální, takže nezamrzají. Pohybují se v teplotní škále od 40 do 65 stupňů Celsia. Obecně platí, že méně vydatné prameny jsou zpravidla studenější než ty vydatnější.

Pouze dva z nich na zimu preventivně odstavujeme. Jedním z nich je pramen Štěpánka, který je sice termální - na dně vrtu má přes šedesát stupňů, ale tím, že nahoru stoupá velmi pomalu, má na povrchu i v létě jen dvanáct až čtrnáct stupňů. Druhým je Železnatý pramen, který není součástí termální struktury, je od přírody chladný.

Milan Trnka

Milan Trnka se narodil v roce 1965 v Karlových Varech. Vystudoval tam střední ekonomickou školu a poté Vysokou školu ekonomickou v Praze. Jako stálý průvodce pracoval na státním hradě Bečov, poté jako ekonom v závodě Škoda. Na Správě přírodních léčivých zdrojů a kolonád působí už řadu let, od roku 2006 je ředitelem. Má dospívající dceru a syna.

Jakým způsobem tyto dva prameny zazimujete?
Nemůžeme je samozřejmě zastavit. Žádný pramen nemá rád, když nemůže na povrch. U Štěpánky i u Železnatého pramene jímání přesměrujeme jinam, než do výtokového stojanu. Tečou dál, ale pod povrchem, tam, kde nemohou zamrznout, tečou přímo do kanalizace.

Mimochodem Železnatý pramen je ukázkou toho, jaké dopady má rozvoj civilizace. V minulosti byl jímán pod Bezručovou ulicí, kde jezdívala kočárová doprava a do země se tak nemohly zasákávat žádné škodliviny. Ovšem v moderní době se to staré mělké jímání znečistilo. Bohužel si nedáváme příliš naděje, že bychom ho byli schopni dokonale vyčistit. Území je už příliš promořené.

Čím?
K jímání pramene se dostávaly splachy z kanalizací a vozovek. My jako správci obecně varujeme, aby se nenechávalo nic zasákávat v infiltrační oblasti, neboli tam, kde se znečištěná voda může dostat k vodě minerální a smísit se s ní. Proto má centrum Karlových Varů řadu omezení, mimo jiné je tu vyhlášena zóna nejvyšší ochrany před ropnými uhlovodíky. Ale jedna věc jsou normy a druhá jejich naplňování...

Vyvrtat si v Karlových Varech na zahradě studnu asi také nebude jen tak.
Samozřejmě, nikdo tu nesmí svévolně vrtat pod povrch. Vše je vázané na souhlas ministerstva zdravotnictví. I naše organizace se k těmto zásahům vyjadřuje.

Pramen je třeba pít hned, už po pár minutách minerály vyprchají

Pijete i vodu z kohoutku nebo jen zdejší minerálky?
Minerální voda se nemá pít pořád. V rámci degustace ji samozřejmě piju, ale z větší části piju běžnou vodu.

Poznáte jednotlivé prameny podle chuti?
Všechny ne. Na poradách někdy zkoušíme hádat: jeden z týmu zaběhne nabrat vodu k jednomu z pramenů a pak všichni tipujeme, ze kterého je. Člověk může usuzovat podle chuti i teploty. Ale jediný pramen, který poznáme téměř spolehlivě všichni, je Mlýnský pramen, který má trochu specifickou chuť. Myslím, že je to jeden z našich chuťově nejlepších pramenů. Velké skupině návštěvníků zase chutná pramen Hadí, který je přírodně ředěnou minerální vodou s poloviční mineralizací oproti ostatním.

Čím chladnější pramen, tím více má v sobě okamžitého obsahu oxidu uhličitého, který je pro léčení některých chorob zásadní. Důležité je nabrat si pramen a vypít ho hned ještě při procházce kolonádou. Po chvíli se totiž jeho účinek snižuje. Minerální voda obsahuje složky, které velmi rychle těkají a už za několik minut vyprchají.

Můžete vysvětlit, jak pod zemí minerální voda vzniká?
Už tisíce let to funguje tak, že v širokém okolí Karlových Varů zasákává dešťová voda, která klesá do hloubky dvou a půl kilometru, kde se potká s uvolňujícím se oxidem uhličitým. Tím se proplyní, sdílným teplem ze zemského nitra získá svou teplotu a jako směs vody a oxidu uhličitého stoupá pomalu nahoru, rozpouští všechny minerály, které cestou potká.

Zajímavé je, že voda vyvěrá jinde, než kde zasákne. Původní dešťová voda se vsakuje na mnoha kilometrech čtverečních a vyvěrá v karlovarském údolí podél zlomového pásma karlovarské zřídelní linie.

Ředitel Správy přírodních léčivých zdrojů a kolonád Milan Trnka u místa, kde karlovarská zřídelní linie vystupuje na povrch.

Ovlivňuje její chuť počasí - déšť nebo velká horka v létě?
Neovlivňuje. Klima, tlak vzduchu, teploty i srážky sice sledujeme, ale víme, že tyto faktory prameny bezprostředně neovlivňují, na rozdíl třeba od Františkových Lázní. Struktura našich pramenů je totiž ukotvená hluboko pod zemí, kolem 2,5 kilometru.

Proudění pramenů proto probíhá už tisíce let stále stejně. A pokud do koloběhu nezasáhne rušivě člověk, bude se chemické složení pramenů měnit jen velmi pomalu. V Karlových Varech se už bohužel ověřilo, že člověk do života pramenů negativně zasáhnout může.

Jak?
Počátkem 20. století v souvislosti s dolováním na Sokolovsku v místech vzdálených od Karlových Varů přes 10 kilometrů začala vydatnost zdejších pramenů klesat. Pokud by to trvalo delší dobu, odrazilo by se to jak na vydatnosti, tak na chemickém složení. Naštěstí tehdejší odborníci brzy odhalili souvislost klesání pramenů s dolováním. Nechali inkriminovanou část dolu na Sokolovsku zatopit a především oxid uhličitý přestal unikat tam, kde neměl. Od té doby je tato záležitost velmi sledovaná. Experti řeší, jak přesně se má na Sokolovsku dolovat, aby se neovlivnily přírodní léčivé zdroje v Karlových Varech.

Předchozí díly:

Všechny díly seriálu najdete ZDE:

Lidé Česka

Koupete se ve vodě z Vřídla?
Ne pravidelně, ale čas od času ano. Koupel můžu každému jen doporučit. Pocit z prodlévání ve vaně s vřídelní vodou i ten efekt poté jsou tak specifické, že stojí za to, aby to každý vyzkoušel. Když jsem koupel vyzkoušel před lety poprvé, tak jsem byl ohromen účinky, svým způsobem až euforickými. Ale pozor - koupel by měla probíhat pod dohledem odborníka. Oxid uhličitý přispívá při léčení, ale výpary jsou ve velkém množství nebezpečné. Kdyby se jich člověk příliš nadýchal, mohl by i zemřít.

Naši pracovníci se často pohybují v prostorách, kde se oxid uhličitý koncentruje a musí dodržovat bezpečnostní zásady. Především by na těchto místech neměli být sami. Tam, kde se předpokládá vysoká koncentrace, chodí vybaveni přístrojem, který přítomnost oxidu uhličitého měří. Oxid uhličitý je těžší než vzduch, a každý prostor se jím proto plní odspoda. Někde proto stačí, aby se člověk sehnul k zemi, a už se nemusí postavit.

Stalo už se ve Varech takovéto neštěstí?
Nechci to zakřiknout, ale naštěstí nestalo. Sám jsem ale jednou zažil takovouto omámenou chvilku, kdy mi vypadl mobil z ruky. Vím, že člověk opravdu rychle přestává fungovat. Když to zjistí, měl by okamžitě zamířit pryč.

Myslíte, že všechny prameny už byly objevené? Nebo jsou takové, které lidem zůstávají neznámé?
Asi téměř vylučuji, že by si někde tekl pramen, o kterém bychom nevěděli. Ale struktura podzemí Karlových Varů je samozřejmě živá a zákonitě se tak musí jednou za několik let prodrat na povrch nový pramen, vždy je na správci zdroje, co s ním udělá. Může ho využít pro vyústění nového pitného stojánku, čemuž ale předchází docela dlouhý proces: pramen musí nejprve dlouho sledovat, aby bylo jasné, že má spolehlivou vydatnost a stabilní vlastnosti. Pak ho musí dát osvědčit jako přírodní léčivý zdroj. Teprve poté ho může zpřístupnit veřejnosti.

Zmínil jste, že každý pramen denně sleduje pramenář. Co je jeho úkolem?
Aby pramen tekl tak, jak má. Svým způsobem jsme pramenáři všichni, kdo pracují ve Správě přírodních léčivých zdrojů a kolonád, protože každý z nás, když jde kolem pramene a vidí něco nepřístojného, tak to hned řeší. Pramenům se do cesty mohou stavět přírodní faktory - každý pramen má tendenci zarůstat. Řešíme ale také vandalismus. Vzpomínám, že jednou v noci na svátek svatého Václava někdo ukopal stojánek pramene Václav. To mě hodně zamrzelo. Každou chvíli někdo hodí ubrousek, kaštan nebo jiný předmět do odpadu pramene a ten pak začne přetékat. Jednou, těsně před svěcením pramenů, které se koná vždy v květnu, nám kdosi obešel všechny prameny, do každého dal vajíčko a čekal, jestli si toho všimneme...

Co děláte, když pramen prostě přestane téci? Stává se to?
To se může stát i z relativně banálních příčin. Prameny se přirozeně zanášejí a kdykoli se může uvolnit šupina tohoto nánosu, na ní se nanáší další a pramen se ucpe. Tomu se snažíme předcházet preventivní údržbou. V druhé polovině ledna, kdy je nejmenší návštěvnost, uzavíráme Vřídelní kolonádu a provádíme důkladné čištění a přípravu na nadcházející lázeňskou sezonu, totéž se dle potřeby a našich zkušeností děje jednotlivě i na malých pramenech.

Ředitel Správy přírodních léčivých zdrojů a kolonád Milan Trnka.

Nestaráte se jen o prameny, ale i o místní kolonády. Co to obnáší
Kolonádní stavby jsou specifické tím, že jsou všechny zespoda silně zatížené vývěry minerálních vod, pod nimi se nacházejí podzemní prostory - buď jen jednoduché chodby, nebo i rozsáhlejší prostory. Například Vřídelní kolonáda je zcela podsklepená, tyto suterénní prostory slouží jako technické zázemí celé naší firmě a jsou nutné pro celoroční fungování této kolonády. V těchto podzemních prostorách se „obhospodařuje“ jímání pramenů. Kromě toho se tam zamezuje tomu, aby prameny nadměrně poškozovaly kolonádní stavbu, která je na povrchu. Tento úkol není jednoduchý a nedaří se stoprocentně. Na Vřídelní kolonádě proto musíme periodicky provádět různé opravy. V současnosti si kolonáda žádá významnější opravu, v podstatě první generální opravu za dobu její existence.

V souvislosti s tím se diskutuje o tom, zda opravit stávající podobu vřídelní kolonády nebo vytvořit repliku té historické litinové (více čtěte zde). Jak na to pohlížíte?
Současná kolonáda je zhruba v polovině své plánované životnosti a domnívám se, že lepším řešením je vdechnout jí další život za několik desítek milionů. Nyní není vhodná doba pro experiment za několik stovek milionů spočívající v destrukci současné stavby a stavbě historické, která měla provoz sezonní a u nové stavby by logicky každý očekával celoroční provoz se standardy budovy 21. století.

Moje místo v Česku

Každý odněkud je. Někde se narodí, někde je doma. Říká se, že ta nejdůležitější místa v mysli a srdci člověka mohou být maximálně dvě. Jaká jsou ta vaše?

Pro mě je to jednoznačné. Narodil jsem se v Karlových Varech vzdušnou čarou několik stovek metrů od Vřídla a dlouhá léta jsem tam žil. Do údolí k pramenům jsme vždycky rádi chodili. Když jsem byl mimo Karlovy Vary, vždycky jsem se domů vracel kolem pramenů. Takže doma jsem tady, na pramenech. Trochu mě mrzí, že aktuálně nebydlím přímo v Karlových Varech, ale v Sadově asi sedm kilometrů odsud.

Ač někomu nemusí být současná budova, která vznikla v sedmdesátých letech, sympatická, tak slouží hlavnímu účelu - jsou pod ní jímací objekty, umí obsloužit pět pitných stojanů v hlavní hale Vřídla a je to prostor, který je temperovaný teplem z minerální vody. Někdy zaznívá sentimentální stesk po litinové kolonádě. Já však vždy připomínám, že fungovala jen od jara do podzimu a nebyla nijak moderně vybavená. Není jednoduché vrátit se zpět v čase. Karlovy Vary si zaslouží novou kolonádu, ale určitě se jim budou hodit roky, které získají opravou té nynější, aby naspořily a vysoutěžily návrh, který bude městu ke cti.

Kolik lidí se o karlovarské prameny stará?
Asi dvacet čtyři zaměstnanců a několik externistů. Velmi rádi spolupracujeme s výzkumnými institucemi, i v Karlových Varech je stále co zkoumat. Například když se podíváte v blízkosti Vřídla do řeky Teplé, uvidíte, že se to tam zvláštně zelená. Jsou tam totiž specifické řasy a termofilní bakterie, které řasologové stále zkoumají. Jiní odborníci se zabývají látkami, které se bezprostředně po výtoku minerálního pramene na světlo světa mění. V těchto ohledech je stále co objevovat.

Jak jste se k práci správce pramenů dostal?
Prameny pro mě nebyly nic neznámého. Už můj děda tady pracoval v údržbě. Pamatuji si, že chodíval z práce a láteřil: „Ten vřídlovec, to je potvora. Pořád mi tam něco praská.“ Tento obor mi tedy byl vždy sympatický. Takže když jsem se vrátil z vojny a viděl jsem, že správa kolonád shání ekonoma, řekl jsem si, že to zkusím. Tehdy tu byl ředitel, který chtěl, abychom uměli všichni všechno. Takže jsem se jako každý úředník naučil každodenní měření pramene s bedničkou, teploměrem a konduktometrem. Poté ze mě udělal balneotechnika, který zajišťuje dohled nad využíváním pramenů, měří a sleduje data. Před jedenácti lety, roce 2006, jsem pak převzal žezlo po řediteli.

Článek se mi líbí

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Rvačka na lesbi show. Policista zbil pět dívek i ochranku smíchovského klubu

Opilého policistu, který před barem v Praze na Smíchově napadl několik dívek,...

Silně opilý policista v uniformě brutálně napadl a zaklekl 19letou dívku. Ta skončila v nemocnici. Incident, na jehož...

Babiš se ptal na děti Lipavského. Nešlo o kompro, tvrdí. Za vulgarity se omlouvá

Andrej Babiš, expremiér za ANO

Předseda hnutí ANO a expremiér Andrej Babiš v neděli u svých spolupracovníků poptal citlivé informace na ministra...

Nedám Ukrajině ani cent a válka skončí, řekl Trump při setkání Orbánovi

Donald Trump a Viktor Orbán při jednání v Trumpově floridském sídle Mar-a-Lago...

Bývalý americký prezident Donald Trump, který se podle všeho opět stane kandidátem amerických republikánů na...

Pokud budeme ohroženi, jsme připraveni na jadernou válku, prohlásil Putin

Ruský prezident Vladimir Putin v rozhovoru před prezidentskými volbami. (12....

Rusko rozmístí vojáky a zbraně u hranic s Finskem, prohlásil ruský prezident Vladimir Putin. Vstup Finska a Švédska do...

Zeman je po operaci nohy ve vážném stavu, délku hospitalizace nelze určit

Tato vláda je vláda amatérů a to je nejhorší, prohlásil exprezident Miloš Zeman...

Bývalý prezident Miloš Zeman je po čtvrteční operaci ve stabilizovaném, ale vážném stavu. Jak dlouho zůstane v...

Další z rubriky

DRÁTENICE: Musíme si účtovat vysoké ceny, jinak řemeslo úplně vymře

Anna Benešová se drátenictví věnuje už od jedenácti let

Dráteníků je u nás i dnes zhruba přes stovku. Podoba historického řemesla se ale hodně mění. Hrnce si už dneska člověk...

HRÁZNÝ: Na Slapech stereotyp nehrozí, seriálový Palyza to měl trochu jiné

Vedoucí hrázný přehrady Slapy Petr Páv.

K vodě zavedla vedoucího hrázného na přehradě Slapy Petra Páva touha změnit životní rytmus. V době velkých...

PLAVČÍK: Češi ve vodě často přeceňují síly. Holky neočumuju

Pardubický plavčík David Jehlička

Davida Jehličku přivedla k práci plavčíka láska k vodě a touha pomáhat. „Spousta lidí si myslí, že plavčík jenom sedí a...

Rozdáváme hygienické pomůcky ZDARMA!
Rozdáváme hygienické pomůcky ZDARMA!

Hledáte udržitelnou a kvalitní hygienickou péči pro sebe i vaše miminko? Už dál nemusíte. Zapojte se do testování a vyzkoušejte produkty ECO by...

Nutný výchovný pohlavek, souhlasí Bouček i Havlová s přerušením projevu na Lvu

Moderátor Libor Bouček ostře zareagoval na kauzu ohledně délky proslovu režisérky Darji Kaščejevové na předávání cen...

Švábi, vši a nevychované děti. Výměna manželek skončila už po pěti dnech

Nová Výměna manželek trvala jen pět dní, přesto přinesla spoustu vyhrocených situací. Martina ze Znojma se pokoušela...

Vyzkoušeli jsme podvod z Aliexpressu. Může vás přijít draho, i po letech

Nakoupili jsme na Aliexpressu a pěkně se spálili. Jednu USB paměť, dvě externí SSD a jeden externí HDD. Ve třech...

Chtěli, abych se vyspala s Baldwinem kvůli jeho výkonu, říká Sharon Stone

Herečka Sharon Stone (66) jmenovala producenta, který jí řekl, aby se vyspala s hercem Williamem Baldwinem (61). Měla...

Konec nadvlády programátorů. Pozic ubývá, na jednu se hlásí stále víc lidí

Premium Ochota firem splnit uchazečům skoro jakýkoli požadavek a velmi nízká konkurence. Tak by se ještě nedávno dala definovat...