Jiří Karban s olympijskou pochodní, kterou v roce 1936 nesl jeho otec

Jiří Karban s olympijskou pochodní, kterou v roce 1936 nesl jeho otec | foto: Ota Bartovský, MAFRA

Liberecký důchodce má v knihovně pochodeň z Hitlerovy olympiády

  • 3
Důchodce Jiří Karban z Liberce má v knihovně pochodeň, kterou v roce 1936 jako člen olympijské štafety nesl v Praze jeho otec. Podobných pochodní z berlínských her původně existovaly téměř čtyři tisíce.

Jak cenný předmět doma má, se čtyřiašedesátiletý muž dozvěděl, až když Okresní soud v Karlových Varech nedávno vydražil podobnou pochodeň za půl milionu korun. Skvost z antikora, vyrobený Kruppovými závody v německém Essenu, má důchodce v mezi památečními medailemi, plaketami, odznaky a ostatními věcmi po otci.

"Pochodeň si pravděpodobně nechám. Ale jsem důchodce a můj syn o ni nějaký výrazný zájem nemá. Už dříve mi říkal: Tati, co já s tím budu dělat. Nechal ji tedy v knihovně a je možné, že by ji později třeba i vyhodil," uvedl Jiří Karban.

Pochodeň má podle něj na plášti stejné nápisy jako ta dražená ve Varech. "Dole je navíc štítek s nápisem: Běžci Sokola Kobylisy Bohumil Karban a Jan Škoda," upřesnil muž, který bydlí v bytě po svém otci, takže výstavku se sportovními skvosty jen nechal na jejím místě.

Cesta olympijské pochodně ulicemi Berlína.

Olympijský oheň v roce 1936 v cíli cesty, na stadionu v Berlíně.

Otec přímo na olympiádě v Berlíně nebyl. Jen o běhu přes Prahu synovi říkal. "Vyprávěl mi o tom už kdysi. V kterém úseku, to bohužel nevím. Pochodeň dostal po běhu pravděpodobně jako dar," pokračoval muž.

Pochodeň vítaná i zatracovaná

Běžci podle soudního vykonavatele Martina Hájka pochodeň nesli z řecké Olympie přes Atény, Bulharsko, Budapešť, mimo jiné přes Vídeň až do Československa. Přes Prahu do Litoměřic a dále.

HITLEROVA POCHODEŇ

olympijská pochodeň, kterou v roce 1936 nesl otec jiřího Krabana z Liberce

Na 27centimetrové rukojeti pochodně byl knot napuštěný hořlavou látkou, který vydržel hořet asi deset minut.

Neslo ji 3 331 běžců, kteří s ní urazili 3 187 kilometrů z řecké Olympie přes Bulharsko, Jugoslávii, Maďarsko, Rakousko a Československo do Berlína.

Tam oheň donesl německý atlet Fritz Schilgen, kterého nacisté vybrali, protože ztělesňoval ideál árijského sportovce.

"Lidé ji chtěli dokonce uhasit kvůli tomu, že olympijské hry, oslavu míru, pořádalo hitlerovské Německo," říká Hájek. V Sudetech ji však lidé vítali aplausem. Jiří Karban si nevzpomíná, že by mu otec vyprávěl, že by někdo chtěl pochodeň uhasit.

Bohumil Karban se po válce, v roce 1946, přestěhoval do Liberce a pochodeň vzal s sebou. "Dožil se čtyřiaosmdesáti let. Jeho kamarádi ze Sokola už všichni zemřeli. O sportu vyprávěl často. Za první republiky závodil téměř ve všem. Cvičil na nářadí, dělal atletiku, hrál házenou, volejbal a podobně. Já jsem také sportoval," dodal muž.

V roce 1936 poprvé běžci donesli plamen přímo z řecké Olympie, trať měřila 3 187 kilometrů. "Jednalo se o vůbec první štafetový běh s olympijským ohněm v historii. Od té doby se takto běhá," připomněl vykonavatel Hájek. Přes české území však od té doby trasa olympijského ohně už nikdy nevedla.

Podle některých zdrojů se na cestě vystřídalo až 3 400 běžců ze sedmi zemí, mnohým z nich pochodeň zůstala na památku. Ta vydražená v Karlových Varech však patří mezi vzácnější, nesl ji totiž jeden z několika posledních běžců před olympijským stadionem. Přímo z Berlína ji před čtyřiasedmdesáti roky přivezl lékař tehdejší československé výpravy doktor Martan.

"Měl jsem problém pochodeň ohodnotit. Odborníci z Německa byli vzhledem k době, kdy pochodeň zapalovala oheň, zdrženliví. Cena materiálu byla asi do patnácti tisíc korun," uvedl vykonavatel Martin Hájek.

Historici odhadují, že podobných kusů může být v Česku až deset, větší část v soukromých sbírkách.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video