O snížení počtu pitev v pondělí informoval předseda odborné společnosti patologů Aleš Ryška.
Podle občanského zákoníku "pitva a využití těla pro výzkumné a výukové účely" smí být jen s výslovným souhlasem pacienta. Text neuvádí, zda jde o pitvu patologicko-anatomickou, zdravotní, soudní či anatomickou.
"Dopad to má pro pacienty ten, že pokud někdo zemřel a není to neočekávané nebo nevysvětlitelné úmrtí, kde by se musela udělat zdravotní pitva, tak ošetřující lékař ani příbuzný zemřelého nemá šanci se pitvy domoci, kdyby si chtěl ověřit, zda vše bylo v pořádku," řekl Ryška. Podle něj bude chybět i důkazní materiál pro případné soudní spory pozůstalých s nemocnicí.
Ryška chce se zákonodárci vyjednat novelu, aby se pitvy mohly dál dělat podle potřeby. Řešením by podle něj by bylo upravit formulaci "pitvu nebo využití těla..." v občanském zákoníku v paragrafu 113 na "anatomickou pitvu nebo využití těla...".
Další možností podle něj je novelou rozšířit v zákoně o zdravotních službách výčet patologicko-anatomických pitev prováděných bez souhlasu, kam se nyní řadí pitva při úmrtí dětí do 18 let, těhotných, při potratu či porodu. Nově by se doplnilo například to, že pitva bez souhlasu se provádí v případě pochybností lékaře.
Nemocnice nechtějí jít do rizika, míní patolog
Zdravotníci ve výkladu zákoníku nejsou jednotní. Například právník Asociace českých a moravských nemocnic Stanislav Fiala míní, že si právníci fakultních nemocnic text špatně přečetli.
Podle ministerstva zdravotnictví a České lékařské komory je nutno vnímat občanský zákoník v souvislosti se zákonem o zdravotní péči, který je zákoníku jako speciální norma nadřazen.
Podle Ryšky se právníci ve fakultních nemocnicích ale k tomuto výkladu nepřiklánějí, o výkladu může podle nich rozhodnout jen soud. "Nemocnice podle mých informací nehodlají jít do rizika, aby v dobré víře pitvaly beze změny, skončily před soudem a byly uznány vinnými, že porušily zákon," řekl Ryška.
Nejasnost ve výkladu podle něj dopadá i na kvalitu péče. Lékaři nemohou při pochybnostech o postupu léčby požádat o patologicko-anatomickou pitvu, která by jim přinesla poučení. Při přípravě na atestaci nebudou mít lékaři šanci provést 120 pitev, jak jim ukládá vzdělávací program v oboru patologie. Další vzdělávání se zablokuje a do tří let podle Ryšky nebudou noví patologové, kterých už teď je málo. Také pro mediky bude mít omezení pitev dopad, neuvidí už na vlastní oči projevy chorob u zemřelých, virtuální zobrazení tuto zkušenost nenahradí.
