Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Sucho, sinice a mizerná úroda. Tak Česko ohrožují změny klimatu

  17:44aktualizováno  22:09
Světu hrozí velká sucha, migrace a konflikty o zdroje, na které lidstvo není připravené. Jaké ale mohou být dopady změny klimatu v České republice? Potenciálně ohrožené je například obilí a kvalita vody. Odborníci si stěžují, že politici jejich poznatky ignorují.

V Česku můžou změny klimatu nepříznivě ovlivnit produkci obilí a zásoby vod - po stránkách množství i kvality. Ilustrační snímek | foto: Dalibor Glück, MAFRA

Globální dopady klimatických změn popisuje druhá část 5. zprávy Mezivládního panelu pro klimatickou změnu (IPCC), která byla oficiálně zveřejněna v Jokohamě posledního březnového dne. Takzvané "shrnutí pro politiky", nejkratší, ale přesto obsáhlý výtah ze zprávy, najdete zde.

Teploty i hladiny rostou

Připomeňte si, co psali vědci v první části zprávy, zveřejněné loni v září

Zveřejněná část nese podtitul "dopady, adaptace a zranitelnost" a zabývá se nikoliv přímo popisem, co se děje (to bylo obsahem části první), ale jak se to projeví. V půli března nastínil její obrysy britský The Independent: změny už se dějí, týkají se všech kontinentů a oceánů, zřejmě přibude neúrody a konfliktů o zdroje a lidstvo jako celek na možné změny není dobře připravené (podrobněji jsme o tom psali zde).

Co se ale může dít v České republice, kterou nezasáhnou ani rovníková sucha, ani růst hladiny oceánů? Čeští vědci to na půdě Akademie věd v Praze rozebírali nad přenosem z Jokohamy. Konkrétní zmínky vypočetl například Miroslav Trnka z Mendelovy univerzity.

"I v České republice pozorujeme změny ve fenologických fázích, klesá úroveň vlhkosti v první polovině vegetačního období. Některé druhy škůdců se dostávají do vyšších nadmořských výšek, někteří zemědělci na jihu Moravy se vzdávají produkce sladovnického ječmene, pěstuje se čím dál méně. S ohledem na variabilitu klimatu je pěstování loterií," řekl na semináři.

Příchod podobných změn, byť pozdější, podle Trnky čeští vědci předvídali už před deseti lety. Tehdy ale jejich předpovědi budily mezi zemědělci spíše úsměvy.

Milovníci piva nicméně ještě nemusejí demonstrovat za záchranu ječmene. "Cena ječmene byla v letech 2012, 2013 zdaleka nejlepší, co se týče obilovin, takže se nám vyplatilo ho pěstovat. Je ale pravda, že zrovna my jsme malé družstvo, trochu atypické a v podhorské oblasti, takže pěstování jakýchkoliv plodin je rizikovější," řekl iDNES.cz předseda zemědělského družstva Partutovice v Olomouckém kraji František Maršálek.

V evropském měřítku 5. zpráva IPCC upozorňuje na pokles zemědělské produkce na jihu kontinentu. Jenže zatímco čtvrtá zpráva uváděla, že souběžně s tím nastane přírůstek produkce v severnějších částech kontinentu, který by jižní výpadek kompenzoval, nové poznatky jsou pesimističtější. "Vůbec není jisté, jestli se dočkáme nárůstu a jestli bude tak signifikantní, jak jsme čekali," míní Trnka.

Jak pracuje IPCC

Mezivládní panel pro klimatickou změnu má tři pracovní skupiny: první se zabývá klimatologií a fyzikálními a vědeckými základy, druhá (jejíž závěry byly nyní zveřejněny) dopady klimatických změn, adaptací a zranitelností a třetí aktivními opatřeními ke snižování emisí a koncentrací skleníkových plynů.

Každá skupina zpracovává rozsáhou vlastní zprávu, kratší stostránkový technický souhrn a velmi krátké, cca 20stránkové shrnutí pro politiky. Všechny skupiny vypracují společnou syntézu poznatků (50-100 stran).

IPCC dosud prezentoval celkem čtyři hodnotící zprávy týkajících se světového klimatu (vyšly v letech 1990, 1995, 2001, 2007). Nynější je pátá.

Teplo jako hrozba pro pšenici

Varující také je česká studie, zabývající se produkcí pšenice v Evropě. Starý kontinent je jejím významným vývozcem a evropská produkce pšenice je významným faktorem cenové stability.

Podle Trnky stoupá například při růstu teplot o tři stupně do roku 2060 riziko negativních jevů (které mohou ovlivnit produkci) až o stovky procent.

Je nicméně užitečné mít na paměti, že IPCC předpokládá do roku 2100 oteplení o 0,3 až 1,7 °C podle nejmírnějšího a o 2,6 až 4,8 °C podle nejvážnějšího scénáře.

Co se v praxi může stát při problémech s produkcí obilí, připomněl Tomáš Miléř z Masarykovy univerzity. "Velká sucha v Rusku v roce 2010 (Rusko tehdy zasáhla vlna požárů - pozn. red.) a ruský zákaz vývozu pšenice byl faktor, který podle všeho přispěl k 'arabskému jaru'," zmíňuje Miléř  vlnu revolucí v muslimských zemích, které v Libyi a zejména v Sýrii vyústily v krvavou občanskou válku.

Rusko totiž patří mezi významné exportéry obilí a dodává jej do řady arabských zemí. Jenže v roce 2010 sklidilo jen 60 milionů tun, zatímco o rok dříve 97 milionů tun, a jeho produkce najednou chyběla. A když se cena potravin pohybuje poblíž obyvatelstvem únosné meze, mohou i malé fluktuace mít velké dopady, upozornil Miléř.

Nejen méně vody, ale také její horší kvalita

Ředitel brněnské pobočky Českého hydrometeorologického ústavu Jaroslav Rožnovský upozornil, že projevem změn, který můžeme pocítit v ČR a který nás může ohrozit, je nedostatek vody. "Samozřejmě s tím, že se bavíme o možném vývoji, jisté to není," upozornil.

I tak je ale podle něj nutné podnikat veškeré kroky k tomu, aby česká krajina, přetvořená nyní do podoby, v níž se vody spíše co nejrychleji zbavuje a nechává ji odtéct, dokázala vodu lépe zadržovat. "Častější výskyty sucha budou dány nejen nedostatkem srážek, ale - a na to se často zapomíná - kvůli nárůstu teploty vzduchu i vyšším výparem," míní vědec, který aspekt vody pokládá v diskusích o klimatu za zcela zásadní.

Kvalitě vody v Česku podle něj hrozí například to, že při nižším úhrnu srážek a při suchu přibývá eroze a splachů ze zemědělských či třeba technických ploch. "Do vody se tak dostanou chemické látky, které do ní nepatří, budou se dostávat do nádrží, obohacují se třeba fosforem... Známý je problém se sinicemi, které ve zvýšených teplotách snižují kvalitu vody. A při nedostatku vody se bude muset sáhnout po vodě méně kvalitní," řekl iDNES.cz Rožnovský.

Aféra Climategate

Pověst Mezivládního panelu pro klimatickou změnu (IPCC) poškodila v listopadu 2009 tzv. aféra Climategate. Při ní hacker odcizil tisíce e-mailů a dalších dokumentů z počítačů Climate Research Unit (CRU) na University of East Anglia.

Texty e-mailů naznačují, že vědci obcházeli zákon o právu na informace, což potvrdilo i vyšetřování britských úřadů, a dává nahlédnout do zákulisí tvorby teplotních grafů.

Aféru prošetřilo několik komisí, které uznaly, že vědci měli být otevřenější a neměli veřejnosti odpírat data. Komise ale prohlásily, že důkazy o vážnějším pochybení klimatologů nenašly.

Politici a veřejná sféra podle něj reagují například po extrémních situacích, například po povodních. "Ale pokud jde o zadržení vody v krajině, hrozí-li její nedostatek nebo zhoršení kvality, v tom se moc neděje. Ta opatření neuděláte v krátkém časovém úseku, je to koncepční záležitost. A ta koncepce - s ohledem na možné dopady změny klimatu, tu v podstatě není dotvořena," řekl Rožnovský.

"Politici nemají o názory odborníků zájem"

Neveselou tečku za diskusí pak učinil profesor Josef Fanta. "V téhle zemi neexistuje naprosto žádný vztah mezi politikou a vědeckým výzkumem. Ten tu má dobré zástupce, kteří mají rozumné názory, ale politika o tyto názory nemá naprosto žádný zájem," řekl.

Lesnický ekolog Fanta, který se své profesi věnoval i v Nizozemsku, kam v roce 1977 emigroval, připomněl, že v Česku může "kdokoliv obchodovat s kusem krajiny a polnostmi, jak se mu zachce", přičemž podle něj lidé zanedbávají to, že by krajina měla být obhospodařována a mělo by s ní být nakládáno jako s věcí veřejného zájmu a ne tržními způsoby.

Uvedl, že v Česku nebyla během 25 let od pádu komunismu vytvořen žádný nový soubor pravidel, jak nakládat s krajinou. "Je nejvyšší čas prosadit u politiků a uživatelů krajiny, aby začali věci řídit jinak," vyslovil se pro omezení podle něj příliš liberálního přístupu ke krajině.

Chystáme klimatickou strategii, tvrdí ministerstvo

Politici tvrdí, že lhostejní nejsou. Ministerstvo životního prostředí podle ČTK chystá strategii, která má České republice pomoci pružněji reagovat na změny klimatu a přizpůsobit se jim.

Její součástí jsou informace o pozorovaných změnách klimatu na našem území a odhady vývoje. Dokument se má zaměřit například na oblasti zemědělství, lesního a vodního hospodářství, biodiverzity i průmyslu a energetiky, dopravy a krizových situací.

K příkladům adaptačních opatření patří podle Lucie Erbenové z tiskového oddělení MŽP hospodaření se srážkovými vodami nebo udržitelné využívání půdy s důrazem na zadržování vody v krajině. Jak ale zdůraznila, jde o návrh dokumentu, který se může ještě změnit.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.