"Represe jsou založeny na předpokladu, že by se situace mohla zhoršit," citoval list The Miami Herald kubánského aktivistu Elizarda Sanchéze, šéfa Komise pro lidská práva a národní usmíření, která je sice ilegální, ale kubánskou vládou tolerovaná. Režim na ostrově svobody nařídil zatýkání v den prvního výročí smrti Orlanda Zapaty.
Třiačtyřicetiletý disident zemřel loni po dvouměsíční hladovce na protest proti tvrdým podmínkám v kubánských žalářích. Stal se prvním politickým vězněm od počátku 70. let minulého století, který na Kubě zemřel v době věznění. (čtěte zde)
Policie zatýkala po celé zemi, hlavně v metropoli Havaně, ale také v druhém největším kubánském městě Santiagu de Cuba a v Guantánamu. Před domy těch, kterým režim nařídil domácí vězení, hlídkují policisté, popsal Sanchez Santa Cruz.
Smrt Zapaty tehdy vzbudila pozornost celého světa. Štafetu po něm převzal další disident Guillermo Farinas, jenž se v prosinci stal laureátem Sacharovy ceny za lidská práva.
Novinář a psycholog přerušil hladovku až po 135 dnech, když kubánská vláda pod mezinárodním tlakem v červenci souhlasila s propuštěním dvaapadesáti politických vězňů, které úřady zadržely v roce 2003.
"Vězni svědomí" měli brány káznic opustit do čtyř měsíců, tedy do listopadu loňského roku. Režim zatím propustil přes čtyřicet vězňů, z nichž většina odcestovala do Španělska. Jednoho bývalého vězně s rodinou přivítala i Česká republika.
Ne všichni však skončili na svobodě. Koncem roku se proces zastavil, protože jednou z podmínek propuštění bylo vyhoštění z Kuby, což někteří odmítli. V polovině února však vláda osvobodila další dva disidenty ze skupiny, kterým nakonec povolila zůstat v zemi. (více zde)