Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Léta strávil na samotce. V Česku chci být právníkem, říká kubánský disident

  10:06aktualizováno  10:06
Takřka osm let prožil právník a politický vězeň Rolando Jimenéz Pozada v kubánském žaláři. Roky strávil na samotce, zažil bití a ponižování. Minulý týden ho Kubánci pustili, nyní u nás čeká i s rodinou na azyl. "Češi se o mě po celou dobu věznění zajímali," řekl iDNES.cz muž, který se jednou touží vrátit domů.

Kubánský disident Rolando Jiménez Pozada se synem Rolandem Jesúsem v pražské nemocnici Na Bulovce. (27. října 2010) | foto: Lukáš Bíba, MF DNES

Když minulý týden na pražské Ruzyni přistálo letadlo s kubánským politickým vězněm Rolandem Jimenézem Pozadou, byl 39letý právník na svobodě pouhých několik dnů. Do České republiky přicestoval společně s rodinou. (více zde)

"Z vězení jsem vlezl přímo do letadla," řekl iDNES.cz několik dnů po příletu do země, která mu společně se Španělskem nabídla azyl. Odchod z rodné Kuby byl hlavní podmínkou jeho propuštění. V tamním žaláři El Guayabo na ostrově Juventud strávil sedm let a devět měsíců.

"Chtěl jsem do České republiky, i přes jazykovou bariéru. Češi se o mě zajímali po celou dobu věznění. Jsem astmatik a vaše ambasáda v Havaně mi sehnala léky. Také mi posílali knihy a časopisy," uvedl Pozada. Navíc existoval ještě jeden a hlavní důvod, proč si vybral českou kotlinu.

Kubánský disident Rolando Jiménez Pozada se svou rodinou přichází na vyšetření do nemocnice na Bulovce. (27. října 2010)

Kubánský disident Rolando Jiménez Pozada se svou rodinou přichází na vyšetření do nemocnice Na Bulovce. (27. října 2010)

"Máte za sebou podobnou zkušenost v područí tvrdého režimu. Zažili jste přechod ze socialistického státu k občanské společnosti, a to mě zajímá. Chtěl jsem to poznat. Doufám, že až jednou padne režim, budu se moci vrátit na Kubu a pomůžu při budování nového systému," dodal s tím, že by se do své vlasti chtěl určitě vrátit.

Naučit se jazyk a najít si práci

Teď musí i s rodinou zdolat řadu nových výzev. Předně přivyknout jinému prostředí, naučit se jazyk a najít práci. "Chtěl bych pracovat, vrátit se tam, kde jsem byl dřív, a být znovu sám sebou," řekl bývalý předseda skupiny za lidská práva na Kubě Centro Democrático Pinero de Derechos Humanos, který by zde rád nostrifikoval svůj právnický titul.

O CASTRECH

Předáním moci nad komunistickou Kubou do rukou mladšího bratra Fidela Castra Raúla v roce 2008 se podle Rolanda J. Pozady změnil jen způsob rétoriky. "Raúl má trochu jinou formu, může působit i demokratičtějším dojmem, všechno ale zůstalo při starém," míní Pozada.

"Je pravda, že Fidel by nikdy nejednal s katolickou církví, na druhou stranu měl ve vládě i civilisty. Ty však Raúl po převzetí moci vyměnil za generály a plukovníky," dodal s tím, že tvrdé poměry na Kubě rozhodně neslábnou.

V kubánském žaláři skončil krátce po masivním zatýkání oponentů komunistického režimu v dubnu 2003. Tehdejší zásah na ostrově svobody, při němž do věznic putovala známá skupina 75 disidentů, novinářů a umělců, do dějin vstoupil jako tzv. "černé jaro". Pozada nepatřil přímo do této skupiny, byl jedním z dalších Kubánců, které úřady uvrhly do věznic. Celkově jich bylo 137.

Tehdy dvaatřicetiletého aktivistu, kterého Amnesty International označila jako "vězně svědomí", poslal soud za kritiku poměrů v zemi na dvanáct let za mříže. Na rozsudek si však musel počkat přes pět let ve vazbě, většinu z nich na samotce.

"Represivní aparát politické vězně vždy nejdřív izoluje od ostatních," vysvětlil Pozada s tím, že on na samotce strávil přes šest let. Přitom podle mezinárodních norem nesmí pobyt v izolaci překročit šest měsíců. Manželku v prvních letech po zatčení viděl jen jednou za čtvrt roku při dvouhodinové návštěvě.

"Nemohli jsme o ničem mluvit. Všude kolem nás byli dozorci, často s sebou měli i psa," vzpomínal Pozada na schůzky se svou ženou novinářkou Lamasiel Gutierréz Romerovou. Čas od času se mu přesto podařilo předat jí krátké zprávy o životě v káznici i o politice, které pak Lamasiel zveřejňovala v samizdatových listech.

Rodina kubánského disidenta Rolanda Jiméneze Pozady na vyšetření v pražské nemocnici na Bulovce. (27. října 2010)

"Na vlastní kůži jsem zažíval agresi dozorců. Bili mě například kvůli odmítnutí nosit vězeňský mundúr. Také jsem nechtěl vstávat do pozoru pokaždé, když vešel dozorce do dveří," líčil disident, jenž se o svém propuštění dozvěděl zničehonic před necelým měsícem.

V říjnu nabraly věci rychlý spád

Přesně 9. října Pozadovi oznámili, že se mu chystá zavolat kubánský kardinál Jaime Ortega, který v květnu za katolickou církev vedl rozhovory s komunistickým prezidentem Raúlem Castrem a domluvil propuštění 52 politických vězňů. (čtěte zde)

Pak věci nabraly rychlý spád. O sedmnáct dnů později v Praze přistálo letadlo s Pozadou a jeho rodinou. Teď jsou na začátku nové cesty. Procházejí tradiční přijímací procedurou a azyl by měli získat příští týden.

"Zatím je pro mě všechno nové. Po letech ve vězení teprve přivykám životu na svobodě. Po prvních dnech tady sleduji, že lidé mají úplně jiné zvyky i temperament než lidé na Kubě. Líbí se mi tady a musím říct, že obdivuji určitý smysl pro řád a pořádkumilovnost, který u Čechů vidím," řekl Pozada.

Čr JE PŘIPRAVENA PŘIJMOUT DALŠÍ

Všech pět členů rodiny Rolanda Jimenéze Pozady právě prochází tradiční azylovou procedurou, jejíž součástí byla i karanténa a lékařská prohlídka. Za necelý měsíc, 28. listopadu, jim vyprší provizorní vízum. V té době by ale rodina měla mít schválený azyl, podle ministerstva zahraničních věcí nebrání nic tomu, aby ho získala příští týden.

V úterý Pozadu přijal český šéf diplomacie Karel Schwarzenberg. Ministr zahraničí uvedl, že Česká republika je podle závazku v EU připravena přijmout ještě další uprchlíky z Kuby. (S pěti členy rodiny je ČR v polovině, v EU slíbila zařídit azyl deseti uprchlíkům).

"Vzhledem k jazykové bariéře si však Kubánci jako svůj nový domov vybírají spíše Španělsko," řekl Schwarzenberg.

Právě Španělsko je spolu s námi jedinou zemí EU, která Kubánce přijala. Ve světě jim azyl umožňují ještě Spojené státy a Chile.

Materiální zabezpečení kubánské rodiny nese na bedrech ministerstvo vnitra. Kromě ubytování se postará o komplexní zdravotní prohlídky a případné psychiatrické či psychologické vyšetření, kulturně-orientační a jazykové kurzy, pokračování povinné školní docházky, asistenci při komunikaci s úřady a okolím, tlumočení a překlady.







Hlavní zprávy

Další z rubriky

Bohuslav Sobotka sleduje vystoupení předsedy ČSSD Lubomíra Zaorálka před...
ČSSD nezúročila prosperitu a brutálně propadla, hodnotí svět české volby

Výsledek voleb v České republice jsou velkou ranou tradičním stranám, píší světové tiskové agentury. Reuters se pozastavuje nad neschopností ČSSD zúročit...  celý článek

Neznámý pachatel s nožem zaútočil Mnichově, několik lidí zranil (21.10.2017)
Psychicky narušený Němec v Mnichově zaútočil nožem na lidi, osm jich zranil

Třiatřicetiletý Němec v sobotu ráno zaútočil v Mnichově nožem na lidi, osm jich zranil. Policie ho kolem poledne dopadla. Šlo o obyvatele bavorské metropole,...  celý článek

Inaugurační řeč amerického prezidenta Johna Fitzgeralda Kennedyho (20.1.1961)
Trump nebude blokovat zveřejnění dalších detailů z atentátu na Kennedyho

Donald Trumb nebude blokovat zveřejnění dosud utajovaných informací z vyšetřování atentátu na někdejší hlavu Spojených států Johna F. Kennedyho. Americký...  celý článek

Avokádové quacamole
Avokádové quacamole

Rychlovka, kterou zvládne a miluje každý.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.