Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Krym po sabotáži tone ve tmě, Kyjev nařídil i blokádu nákladní dopravy

  10:46aktualizováno  15:10
Obyvatelé Krymu zůstávají odříznuti od proudu, jehož dodávky o víkendu přerušili aktivisté. Ukrajinská vláda v pondělí nařídila blokádu nákladního automobilového a železničního spojení s Krymem. Opatření navrhl vládě v dopise ukrajinský prezident Petro Porošenko a premiér Arsenij Jaceňuk ho podpořil.

„Hlava státu v dopisu navrhuje vládě dočasně zastavit nákladní automobilovou a železniční dopravu s Krymem v obou směrech,“ uvádí se v pondělí zveřejněném prohlášení Porošenkovy kanceláře. Dopis konstatuje, že „jedním z nynějších prioritních úkolů orgánů státní moci je určení modelu dalších vztahů Ukrajiny s okupovaným Krymem“. Rozhodnutí zastavit nákladní přepravu padlo bezprostředně poté.

Přeprava nákladu na Krym a z okupovaného poloostrova vázne už od poloviny září, kdy se živelně rozhodli zastavit dopravní spojení aktivisté hnutí Blokáda Krymu, který jsou pravděpodobně odpovědní i za současné zastavení dodávek elektřiny.

Výpadky elektřiny na Ukrajině začaly v noci na sobotu, kdy aktivisté přerušili čtyři přívody proudu. Elektřina přestala na Krym proudit v noci ze soboty na neděli, kdy byly v Chersonské oblasti sousedící s obsazeným poloostrovem zničeny další dva sloupy dálkového vedení. Na Krymu byl vyhlášen nouzový stav, protože nasazených 500 dieselových generátorů je schopno pokrýt jen asi čtvrtinu potřeby (více o výpadku čtěte zde).

Zásoby paliva vydrží měsíc

Krym je podle agentury TASS z vlastních zdrojů schopen vygenerovat 350 MW elektrické energie, dalších 450 MW mu ovšem chybí, aby pokryl potřeby svých obyvatel a podniků.

Poloostrov má zásoby nafty, která může generátory pohánět asi 30 dní.

Moskvou dosazený šéf Krymu Sergej Aksjonov vyzval v pátek obyvatele poloostrova, aby byli připraveni na nejhorší. Vážný nedostatek proudu bude podle něj Krym sužovat do doby, než Rusko vybuduje alternativní dálkové elektrické vedení.

Záchranu vidí ruská správa Krymu v budovaném propojení poloostrova s ruskou Rostovskou jadernou elektrárnou, která leží asi 700 kilometrů severovýchodně od Krymu. Dálkové vedení má podmořským kabelem přetnout Kerčský průliv a dovést proud do krymského Simferopolu.

Ruský vicepremiér Dmitrij Kozak také oznámil, že projekt se má realizovat už do poloviny prosince. Nejpozději v lednu mají podle něj všechny krymské podniky fungovat normálně, vyloučeny ale ani potom nebudou výpadky dodávek pro domácnosti.

Organizace Blokáda Krymu, která je podle ukrajinských médií zřejmě za incident odpovědná, sdružuje radikální protiruské aktivisty a zástupce krymských Tatarů. Jejich mluvčí Mustafa Džemilev, poslanec ukrajinského parlamentu, prohlásil, že jednání o obnovení dodávek proudu se uskuteční až po osvobození ukrajinských politických vězňů zadržovaných na Krymu a v Rusku.

Na mysli měl zřejmě krymskotatarské aktivisty, kteří se na Krymu postavili do čela protestů proti loňské ruské anexi a byli zadrženi ruskou policií. V Rusku je kromě toho vazebně stíhána ukrajinská letkyně Nadija Savčenková, obviněná z podílu na smrti dvou ruských novinářů. Ukrajinský filmový režisér Oleg Sencov byl v srpnu za aktivní odpor proti ruské anexi odsouzen ke 20 letům vězení.

Proud je jen ve velkých městech a s výpadky

List Ukrajinska pravda oznámil, že zastavení dodávky proudu se dotklo i několika jihoukrajinských okresů v Chersonské a Mykolajivské oblasti. Postiženy byly mimo jiné Záporožská a Jihoukrajinská jaderná elektrárna, které leží severně od Krymu. Provoz v obou elektrárnách se po přerušení proudu automaticky zastavil. Džemilev v pondělí prohlásil, že aktivisté blokující přístup k poškozeným sloupům obnovu dodávky proudu do jaderných elektráren umožní.

Přímo u poškozených sloupů je podle ukrajinské agentury Unian situace klidná. Pořádkové síly se zatím nesnaží vytlačit radikální aktivisty, shromážděné na místě incidentu. Na troskách sloupů jsou připevněny vlajky Ukrajiny a krymských Tatarů.

Členové organizace Blokáda Krymu sice otevřeli přístup opravárenských čet k přerušenému vedení, zahájení prací ale znemožňují. Obnova poškozených podpěr bude po zastavení blokády údajně trvat nejméně čtyři dny.

Fotogalerie

Na samotném Krymu je situace stále kritická. Proud je k dispozici jen ve velkých městech, navíc s častými výpadky. Mnohde nefunguje mobilní telefonické spojení, vázne hromadná doprava. Energetická správa Krymu sestavila harmonogram, podle něhož postupně vypíná či zapíná jednotlivé krymské okresy.

Ruský gubernátor Sevastopolu Sergej Meňajlo v pondělí prohlásil, že město se musí připravit na dlouhé období omezené dodávky proudu. Až do odvolání byly například vypnuty všechny městské provozy dálkového vytápění.

Boje na Ukrajině blackout nezastavil

V separatistických oblastech přitom stále pokračují boje. V Luhanské oblasti na východě země zemřeli v noci na pondělí dva ukrajinští vojáci, když jejich automobil najel na minu. Další dva byli zraněni při přestřelkách u obcí Zajceve a Majorsk severně od Horlivky.

Podle ukrajinské armády se v noci střílelo prakticky po celé délce linie příměří v Doněcké i Luhanské oblasti. Přestřelky se soustředily zejména do oblasti severně od Doněcku, kde podle Kyjeva povstalci útočili na armádní postavení u obcí Opytne, Pisky a Avdijivka.

O nepřetržité palbě na donbaské frontě informovaly v pondělí i zdroje ukrajinských separatistů. Agentura DAN uvedla, že ukrajinští vojáci za posledních 24 hodin porušili příměří třiadvacetkrát, dva povstalečtí vojáci byli při přestřelkách zraněni. Armáda údajně pálí zejména z minometů, ale i z tanků a obrněných transportérů.

Poměrně silné přestřelky trvají na Donbasu navzdory příměří, které bylo vyhlášeno počátkem září. Celkem si boje na východě země od loňského dubna vyžádaly přes 8000 mrtvých.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.