Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Krym přišel o elektřinu z Ukrajiny, úřady chystají plán výpadků

  7:49aktualizováno  14:42
Krymský poloostrov se v noci na neděli ocitl bez přívodu elektrické energie. Někdo náložemi zničil rozvodné stožáry vedoucí z ukrajinského vnitrozemí. Poloostrov anektovaný Ruskem během odpoledne obnovil dodávky energie do velkých měst, na venkov míří z Ruska generátory. Zásoby paliva má Krym na 30 dní.

„Ke zdrojům energie už jsou připojená všechna města,“ oznámil podle ruské státní agentury TASS v neděli odpoledne krymský vicepremiér Michail Šeremet. Venkovské oblasti čekají na dodávku naftových generátorů.

Bez proudu je i část Chersonské oblasti

Ukrajinský ministr energetiky Volodymyr Demčyšyn podle deníku Ukrajinska pravda uvedl, že výpadek postihl kromě Krymu také dva okresy Chersonské oblasti.

Kvůli sabotážím však hrozí přerušení dodávek energie 40 procentům všech odběratelů v Chersonské a Mykolajivské oblasti.

V ukrajinské energetické soustavě proto musela být přijata mimořádná opatření související s omezením odběru.

Demčyšyn řekl, že se už pracuje na opravě dvou přenosových linií, při nichž se zapouštějí kabely do země. Jedna z linií by podle něj mohla být zprovozněna do 24 hodin.

Krizový štáb mezitím dává dohromady rozpis výpadků proudu, o který se budou obyvatelé Krymu muset postupně dělit. O tom, kdy budou bez elektřiny konkrétní domy a čtvrti, se mají obyvatelé dozvídat každé dvě hodiny. Plánované výpadky úřady zavedou i v dodávkách vody.

Podle ředitele energetické společnosti Krymenergo Viktora Plakidy nastal výpadek v neděli 20 minut po půlnoci moskevského času, tedy ve 22:20 SEČ.

Ruské ministerstvo pro mimořádné situace vyhlásilo na poloostrově, který Rusko fakticky anektovalo, nouzový stav.

Krym je závislý na dodávkách elektřiny z ukrajinského vnitrozemí, neznámý pachatel však v Chersonské oblasti výbušninou zničil rozvodné stožáry, které poloostrov s vnitrozemím spojovaly.

Měsíc můžeme být v klidu, hlásí Krym

Podle ruského ministerstva pro mimořádné situace bylo bez elektřiny všech 1,9 milionu obyvatel. „Všechny nemocnice hlásí, že spustily své naftové generátory a že přijaly potřebná opatření,“ uvedly v sobotu večer krymské úřady. Poloostrov je nyní v takzvaném izolovaném režimu, kdy je odkázán výhradně na své nouzové zdroje energie.

Fotogalerie

Krym je podle agentury TASS z vlastních zdrojů schopen vygenerovat 350 MW elektrické energie, dalších 450 MW mu ovšem chybí, aby pokryl potřeby svých obyvatel a podniků.

Poloostrov má zásoby nafty, která může generátory pohánět asi 30 dní. „Do té doby můžeme pracovat v klidu,“ prohlásil Šeremet.

Ukrajinský poloostrov Krym minulý rok anektovala ruská armáda, Krym však s Ruskem nemá pozemní spojení. Vojáci ho obsadili skrze dobytí letišť a pozdější pozemní útoky donbaských povstalců a ruských vojáků, které mohly otevřít pobřežní koridor ke Krymu, Ukrajinci odrazili. Poloostrov má s Ruskem pouze lodní a letecké spojení.

Kdo odpálil stožáry? Radikálové vinu odmítli

Podle agentury Interfax byly v jihoukrajinské Chersonské oblasti, sousedící s Krymem, odpáleny dva rozvodné stožáry na trase vedení na Krym. Rusové po nepokojích a střetech poblíž stožárů v posledních dnech viní ukrajinské nacionalisty.

Spekuluje se, že za akcí stojí radikální skupina Blokáda Krymu, která zveřejnila na internetu snímky odpálených sloupů, ta ale odpovědnost za exploze odmítla s tím, že je to dílo sabotérů.

Ruské ministerstvo pro mimořádné situace již v pátek varovalo obyvatele Krymu, aby se připravili na možné výpadky elektřiny, zajistili si dostatek baterií a také vodu.

Západ zřejmě prodlouží sankce vůči Rusku o šest měsíců

Západní představitelé se na okraj summitu skupiny zemí G20 dohodli na prodloužení sankcí vůči Rusku o dalších šest měsíců, platit tedy mají přinejmenším do července nadcházejícího roku. S odvoláním na nejmenovaného vysokého diplomata Evropské unie to v noci na sobotu napsala agentura Reuters.

Rozhodnutí pokračovat v sankčním režimu padlo i přes sílící hlasy, které od teroristických útoků v Paříži volají po bližší spolupráci s ruským prezidentem Vladimirem Putinem v boji proti radikálnímu hnutí Islámský stát. Kritici nicméně namítají, že tím by Rusko dosáhlo svého - tedy aby Západ fakticky akceptoval ruskou agresi proti Ukrajině, jejíž součástí byla i anexe Krymu.

K jednání v závěru summitu, který skončil v pondělí, se sešli americký prezident Barack Obama, německá kancléřka Angela Merkelová, britský premiér David Cameron, italský premiér Matteo Renzi a francouzský ministr zahraničí Laurent Fabius, který zastupoval nepřítomného prezidenta Françoise Hollandea. Na schůzce se podle zmíněného diplomata dohodli, že je třeba na Moskvu před plánovanými volbami na východní Ukrajině nadále činit nátlak.

„Volby na Ukrajině jsou klíčovou záležitostí. Dostat to, co chceme, máme šanci jedině tehdy, když budeme hrát se sankčními kartami. Finanční sankce je třeba udržet až do hořkého konce,“ dodal diplomat.

Západ uvalil sankce na Rusko kvůli jeho počínání během krize na Ukrajině, která vyvrcholila tím, že Moskva anektovala autonomní poloostrov Krym, a ozbrojeným konfliktem na Donbasu mezi ukrajinskou armádou a proruskými separatisty.

Autoři: ,


Témata: Krym, Interfax




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.