Diamantový důl v Marange na východě Zimbabwe. (listopad 2006)

Diamantový důl v Marange na východě Zimbabwe. (listopad 2006) | foto: AP

Krvavé diamanty: drahocenné kameny stále přinášejí utrpení a smrt

  • 8
Roky byly diamanty v Africe hnací silou ozbrojených konfliktů a občanských válek. Rebelové za ně kupovali zbraně, které povraždily miliony lidí. Přítrž tomu měl učinit takzvaný Kimberleyský proces. Jenže mnoho diamantů je pořád potřísněno krví. V poslední době vzbuzuje obavy hlavně Zimbabwe či Pobřeží slonoviny.

V diamantových polích v zimbabwské oblasti Marange nutí vojáci od rána do noci hledat drahocenné minerály dospělé i děti, upozornila organizace Human Rights Watch. Zimbabwané pracují často bez jídla a přestávek, které prý nezřídka nahrazuje mučení, bití a výjimkou nejsou vraždy.

Krvavé diamanty

Označují se tak diamanty vytěžené ve válečné zóně nebo v oblasti ovládané vzbouřenci, kteří z jejich prodeje financují zbraně. Někdy se jim říká také konfliktní. Diamanty léta sponzorovaly války v těchto afrických zemích: Angola, Sierra Leone, Demokratická republika Kongo, Libérie, Pobřeží slonoviny či Republika Kongo. Zemřely přitom miliony lidí.

Z Afriky pochází každoročně polovina světové produkce těchto drahých kamenů. Diamanty se začaly na nejstarším kontinentě těžit v roce 1867, kdy byly objeveny nedaleko Kimberley v Jihoafrické republice.

Začalo to na podzim 2008, kdy se nad dolem objevily armádní helikoptéry a začaly do dolu střílet. "Vojáci ve vrtulnících na nás začali pálit ostrou munici a slzný plyn. Všichni jsme přestali kutat a běželi jsme se schovat do kopců," popsal jeden z pracovníků dolu.

Odstartovala tak operace, kterou armáda a strana ZANU-PF diktátora Roberta Mugabeho převzala kontrolu nad výnosným dolem. Zásah odůvodnila nastolením pořádku a vyhnáním nelegálních hledačů diamantů. Během tři týdnů zemřelo na 200 lidí.

Násilí pokračuje

Humanitární organizace Human Rights Watch a Global Witness začaly bít na poplach. O rok později Harare pod mezinárodním tlakem oznámilo, že jednotky z polí stáhne. Jenže se tak nestalo. Násilí pokračuje, hlásila ještě v květnu HRW. Podle Harare situace v dole splňuje požadované normy.

Občanská válka v Zimbabwe není a tamní diamanty tedy nelze jednoduše označit za konfliktní. Třebaže kvůli nim teklo mnoho krve. Navíc panují obavy, že peníze z jejich prodeje použije Mugabe a ZANU-PF k udržení moci.

Zamezit zabíjení a mrzačení kvůli diamantům je přitom cílem Kimberleyského procesu, který vznikl v roce 2003 v reakci na situaci v Angole, Sieře Leone či Demokratické republice Kongo (DRK).

Výkupna surových diamantů v Kinshase, hlavním městě Demokratické republiky Kongo. (květen 2000)

Výkupna surových diamantů v Kinshase, hlavním městě Demokratické republiky Kongo. (květen 2000)

Vzbouřenci tam měli ve zvyku obsadit diamantová pole a ze zisku financovat nákup zbraní. Prolili přitom krev milionů lidí, zabíjení a mrzačení bylo na denním pořádku. Tamním diamantům se proto začalo říkat krvavé.

Prakticky nikdo neměl jistotu, že zrovna nedrží v rukou minerál, kvůli kterému někdo zemřel. Svět se rozhodl zakročit. Kimberleyský proces proto ověřuje původ minerálů a dává jim certifikát. Dostanou ho jen kameny, které nepocházejí z válečných oblastí. Zbytek by se neměl dostat na mezinárodní trh.

Kimberleyský proces

Kimberley Process Certification Scheme (KPCS) ustanovila v roce 2003 OSN. V současné době v něm je 74 zemí. Jeho hlavním úkolem je dohlížet na to, aby se na mezinárodní trh nedostaly krvavé diamanty. Proces proto kontroluje původ minerálů a následně jim uděluje certifikáty potvrzující, že pocházejí z nekonfliktních zón.

Až donedávna na trh nesměly ani diamanty z Marange, kvůli obviněním z porušování lidských práv Kimberleyský proces na podzim jejich vývoz pozastavil. Od té doby se nemohl rozhodnout, co dál. V polovině července pak částečně prodej povolil s tím, že všechny tamní minerály budou moci na trh v září, pokud důl uspěje při nových kontrolách. Před nedávnem se na letišti v Harare konala první mezinárodní dražba diamantů.

Zimbabwe jako test

K rozhodnutí podle listu The New York Times přispěly do jisté míry hrozby zimbabwského ministra dolů a rozvoje hornictví prodávat neoznačené diamanty i přes zákaz, což by podle obchodníků mohlo destabilizovat globální trh (od podzimu se ve skladech nastřádaly minerály z Marange za 1,7 miliardy dolarů). Minerály navíc ze země vyvážejí pašeráci přes Mosambik a JAR, tvrdila televize BBC. Pak putují do Dubaje nebo Libanonu, kde se smíchají s kameny z legitimních zdrojů.

A byť Kimberleyský proces zimbabwské diamanty zlegalizoval, jedna z nejvýznamnějších distributorských sítí Rapaport Group na jeho poslední rozhodnutí zareagovala tak, že zakázala svým 10 tisícům členů obchodování se zimbabwskými nerosty. Skupina totiž není přesvědčena, že při těžbě dále nedochází k porušování lidských práv.

Mnozí označují situaci v zimbabwském dole jako lakmusový papírek Kimberleyského procesu. Ten se chlubí, že zatímco před deseti lety tvořily krvavé diamanty 15 procent světové produkce, dnes představují maximálně procento.

Diamanty z Marsu

Kritici ovšem tvrdí, že schéma kontroly nefunguje. Loni ho opustil i jeden z "otců" celé myšlenky Ian Smillie. "Už jsem nemohl v dobré víře přispívat k předstírání, že selhání je úspěch," vysvětloval. Vadila mu neschopnost postavit se čelem k nejvážnějším problémům. Třeba tomu, že v Angole, Sieře Leone a v DRK vlády nemají nad diamanty kontrolu.

Hledači diamantů v opuštěném diamantovém dole Tortiya v Pobřeží Slonoviny na archivním snímku.

Hledači diamantů v opuštěném diamantovém dole Tortiya v Pobřeží Slonoviny na archivním snímku.

"Vláda v Kongu nemá tušení, odkud pochází 40 procent diamantů, mohly by být z Angoly, Zimbabwe nebo klidně z Marsu," dodal. A prodat neprověřený diamant není na Západě problém, dokázala kdysi organizace Global Witness. Nutno podotknout, že původ diamantu se dá poznat jen v surovém stavu, po vybroušení už nelze zjistit, kde byl vytěžen.

Velké války jsou historií, lidé krvácejí kvůli nerostům stále

I když jsou velké občanské války financované diamanty v podstatě minulostí, lidé kvůli nim stále trpí. Typickým příkladem je Angola - válka tam skončila v roce 2002, tamní diamanty jsou ale stále potřísněné krví, upozornil list The Wall Street Journal. Pracovníky dolů nezřídka bijí a občas i zabíjejí vojáci a členové ochranek.

Situaci v Demokratické republice Kongo je obtížné monitorovat. Ani tam už se neválčí, vzbouřenci ale pořád kontrolují některé těžební oblasti. A profitují tam i z dalších cenných minerálů, například kolumbitu-tantalitu či wolframitu, které jsou zapotřebí do mobilů, laptopů i MP3 přehrávačů. Začalo se jim proto přezdívat pro změnu konfliktní minerály.

Obavy vyvolává i Guinea, kde vývoz diamantů vzrostl během dvou let o 500 procent.

Muž s useknutými končetinami poslouchá rádio v táboře pro oběti občanské války ve Freetownu v Sierra Leone. (listopad 2005)

Muž s useknutými končetinami poslouchá rádio v táboře pro oběti občanské války ve Freetownu v Sieře Leone. (listopad 2005)

Oficiálně jsou krvavé diamanty už jen v Pobřeží slonoviny, které se dosud nevzpamatovalo z občanské války. Vláda stále nemá pod kontrolou sever země a rebelové, kteří si říkají Forces Nouvelles, za minerály propašované do sousedních zemí nakupují, jak jinak, zbraně.

Dobré zprávy přicházejí naopak ze Sierry Leone, kde zuřila občanská válka v letech 1991 až 2002 a vzbouřenci z Jednotné revoluční fronty během ní napáchali obrovská zvěrstva. Země se dočkala klidu a mír je i v sousední Libérii.

Krvavé diamanty v Africe.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video