Generálové vyhlížejí Mugabeho smrt, střádají si na boj o vládu nad Zimbabwe

Zimbabwští generálové se připravují na smrt Roberta Mugabeho a shromažďují peníze z prodeje diamantů. Rostou obavy, že je použijí k tomu, aby diktovali podmínky při výběru nástupce stárnoucího prezidenta. Po jeho smrti se dá čekat tvrdý mocenský boj, ve vzduchu je i hrozba převratu.

Robert Mugabe hovoří k truchlícím na pohřbu své sestry Sabriny. Před nedávnem sám vyvracel informace, že je těžce nemocný. (1. srpna 2010) | foto: Profimedia.cz

S varováním před bohatnoucími generály přišla organizace Global Witness. Stalo se tak pár dní poté, co prodemokratický premiér Morgan Tsvangirai vyzval níže postavené vojenské a policejní důstojníky, aby se po skonu 86letého Roberta Mugabeho neúčastnili žádných převratů, uvedl server telegraph.co.uk.

A několik dní potom, co samotný Mugabe vyvracel šířící se informace o své rakovině a blízké smrti. V poslední době totiž začaly kolovat zprávy o vyostření mocenského boje uvnitř Mugabeho vládní strany ZANU-PF.

Peníze
z Marange

Od chvíle, kdy do zimbabwské vlády kromě ZANU-PF usedli i představitelé Hnutí za demokratickou změnu (MDC) v čele s Morganem Tsvangiraiem, se podařilo zastavit strmý pád zimbabwské ekonomiky. Miliony lidí ve zchudlé zemi ovšem stále závisí na pomoci Západu. Zemědělství, které tam bylo kdysi klíčovým, je po reformách, při nichž Mugabe vyhnal z farem bílé majitele a majetek přidělil svým přívržencům a spolubojovníkům z dob boje za svobodu, v rozpadu. Příjmy z kontroverzního dolu Marange jsou tak pro zemi klíčové. Při nedávné první aukci diamantů vydělalo Zimbabwe 30 milionů dolarů. O víkendu se v zemi uskutečnila od chvíle, kdy Kimberleyský proces povolil prodej diamantů z Marange, už druhá aukce. Kvůli údajnému porušování lidských práv ovšem s diamanty z Marange odmítly obchodovat některé distribuční společnosti.

Jedním z klíčových faktorů pro budoucnost zchudlé africké země je v médiích často skloňovaný obrovský diamantový důl Marange, kde se nachází zhruba třetina drahocenných kamenů světa. Armáda a Mugabeho strana ZANU-PF nad ním převzala kontrolu už v roce 2008.

Stovky mrtvých a zákaz prodeje

Při operaci údajně zemřelo dvě stě lidí a humanitární organizace od té doby neustále poukazují na porušování lidských práv v dole - vojáci dohlížející na těžbu některé horníky mučí nebo je nutí k práci násilím. Kimberleyský proces proto před časem zakázal vyvážet diamanty z Marange, teprve nedávno jejich prodej opět povolil (více o krvavých diamantech čtěte zde).

Diamanty se ale zřejmě pašovaly ze země i během zákazu (a prý i nadále pašují) třeba přes sousední Mosambik, kde končí na černém trhu. Zisk končil v kapsách zimbabwské vojenské elity. Armádní šéfové ale evidentně ovládají i společnosti napojené na diamantový obchod a obohacuje se i skrze ně.

"Je tam mnoho dalších dolů a nepochybuji, že generálové z nich mají celkem hodně," nechal se podle serveru telegraph.co.uk minulý týden slyšet nejmenovaný západní diplomat, podle něhož mohou být důsledky katastrofální.

Strach z pádu vlády

Obecně rostou obavy z toho, že křehká společná vláda Mugabeho ZANU-PF a Hnutí za demokratickou změnu (MDC) premiéra Morgana Tsvangiraie by se zhroutila, pokud by Mugabe zemřel před schválením nové ústavy a vyhlášením voleb.

Mezi těmi, kteří si údajně vydělali na diamantech miliony, je současný ministr obrany Emmerson Mnangagwa a bývalý velitel armády a manžel současné viceprezidentky Solomon Mujuru. A oba mají údajně o křeslo hlavy státu eminentní zájem.

"Bez pochyb si naplňují své truhlice. Žádný z nich neudělá jakýkoliv krok, dokud (Mugabe) nezemře, ale po jeho smrti se tam odehraje boj o moc," předpovídá Alan Martin, který zpracoval zprávu o roli zimbabwské armády v Marange pro organizaci Partnership Canada Africa.

Diamantový důl v Marange na východě Zimbabwe (listopad 2006)

Ve hře o prezidentský post je ještě třetí hráč - Morgan Tsvangirai a jeho MDC, který před dvěma lety Mugabeho vyzval k boji o prezidentské křeslo ve volbách a vyhrál dokonce první kolo. Jenže pak kvůli údajným volebním podvodům a represím, jež na opozici vyvíjel autoritářský prezident Mugabe, druhé kolo bojkotoval. Hlavou státu se opětovně stal Mugabe, který zemi vládne od roku 1980.

"Kdyby se v Zimbabwe nyní konala otevřená soutěž, MDC by vyhrála. To by spustilo pořádně drastický sled událostí. Společné operační vedení (JOC) jasně dalo najevo, že by nepřijalo prezidenta z MDC," uvedl Alan Martin. Mnozí vysoce postavení důstojníci prý dokonce odmítají před Tsvangiraiem při oficiálních událostech salutovat, připomněl telegraph.co.uk.

Zimbabwe

Zimbabwe (někdejší Jižní Rhodésie) získalo nezávislost na Velké Británii v roce 1980, o sedm let později se do čela tehdy jedné z nejbohatších zemí v Africe postavil někdejší populární bojovník za svobodu Robert Mugabe (před tím byl 7 let premiérem). Postupně režim měnil na stále tužší diktaturu a stát přivedl na pokraj katastrofy.

Po desetiletích jeho vlády se země potýká s obrovskou nezaměstnaností a spousta obyvatel je závislá na zahraniční potravinové pomoci. Zimbabwský dolar se stal kvůli nejvyšší inflaci na světě takřka bezcenným (země loni kvůli tomu upustila od jeho používání a místo něj platí zahraničními měnami). Zemi zasáhla z kraje roku 2009 epidemie cholery, která si vyžádala tisíce životů.

Mugabe se nerozpakuje před zastrašováním, vězněním a bitím opozičních politiků ani před vyvlastňováním půdy bílých farmářů, kteří prakticky drželi nad vodou ekonomiku země. U moci se udržel i předloni po prezidentských volbách, jejichž první kolo vyhrál lídr opozice a současný premiér Morgan Tsvangirai, do něhož mnozí vkládají naděje na zlepšení situace v zemi. Tsvangirai ale kvůli diktátorově nátlaku a pronásledování druhé kolo bojkotoval. Po měsících složitého vyjednávání se s Mugabem domluvil na společné vládě a loni v lednu usedl do premiérského křesla. Situace v zemi se od té doby mírně zlepšila, ale politická jednání jsou složitá.