Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Vodovody a čističky ničí války. Blízký východ míří k žíznivé apokalypse

  19:09aktualizováno  19:09
Blízký východ je na pokraji bojů o vodní zdroje. Ve své nejnovější zprávě to uvádí Červený kříž. Kritizuje také stále častější využívání vodních zdrojů jako taktické zbraně. Jemenská metropole Saná podle předpovědí přijde o veškeré zásoby vody už do roku 2025. Následky podle klimatologů pocítí celý svět.

Nedostatkem vody trpí i děti ze Sýrie. | foto: Profimedia.cz

Občanskou válkou zdevastovaná Sýrie, rozbombardovaná Gaza, rozvrácený Irák. Společného tyto země mají mnoho. Válku, tisíce obětí a nejistou budoucnost pro své obyvatele. V posledních letech se však začíná o slovo hlásit problém, který byl až dosud spíše teoretickou možností. Vinou ozbrojených konfliktů se totiž Blízký východ dostal na pokraj krize, kterou způsobí nedostatek pitné vody.

Na opomíjený problém před pár dny upozornila obsáhlá zpráva Červeného kříže (její plné znění v angličtině najdete zde). Hlavním viníkem problémů s vodou jsou podle Červeného kříže ozbrojené konflikty - ať už to jsou válečné požáry jako v Sýrii či neustále doutnající války jako v Pásmu Gazy. Právě v těchto oblastech nejsou rozvody pitné vody v příliš dobrém stavu.

Pomoc Sýrii

Kuvajt v úterý zahájil konferenci dárcovských zemí pro Sýrii příslibem půl miliardy dolarů (13 miliard korun) na humanitární pomoc. Podobnou sumu přislíbily také USA. Úřad OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí uvádí, že syrská krize vyvolala největší přesuny lidí na světě. V situaci, v níž potřebují naléhavou pomoc, se ocitlo podle tohoto úřadu 12,2 milionu Syřanů, z nichž téměř polovina jsou děti.

„V zemích jako Irák, Sýrie, Jordánsko, Libanon, Jemen a v okupovaných palestinských oblastech je spousta infrastruktury opravdu zastaralá. Kvůli přetrvávajícím konfliktům a neochotě investorů angažovat se v těchto oblastech je jejich oprava v nedohlednu,“ říká Michael Talhami, poradce Červeného kříže pro otázky pitné vody na Blízkém východě.

Rozvody vody podle něj netěsní, takže se cestou ke koncovému uživateli spousta životadárné tekutiny ztratí. „S ohledem na dopady na životní prostředí, vodní zdroje a lidské zdraví je to časovaná bomba,“ komentoval situaci v regionu Talhami.

Nedostatek vody spouští řetězovou reakci. Pokud lidé trpí nedostatkem pitné vody, začnou brát ze zásob určených pro zemědělství. Příkladem může být Sýrie, kde to v kombinaci s extrémními suchy vedlo k výraznému úbytku produkce obilí. Země je tak v tomto ohledu odkázána téměř výhradně na dovoz.

Ze Sýrie v uplynulých měsících uprchly miliony lidí. Útočiště hledají v klidnějších státech v regionu. Příliv lidí však znamená i zvýšenou poptávku po vodě a není výjimkou, když se uprchlíci kvůli tomu dostávají do konfliktů s původními obyvateli. Obdobná situace panuje i v uprchlických táborech, kde humanitární organizace jen obtížně a s pomocí velkých investic zajišťují alespoň nutné minimum pitné vody.

Voda jako nástroj války

Nálety a ostřelování navíc ničí čističky odpadních vod. Dvě nejdůležitější syrské čističky odpadních vod - v Damašku a Aleppu - boje zcela zničily. Obdobná je situace také v Pásmu Gazy. Čistírnu, kterou před lety vybudovala německá rozvojová agentura KFW, vyřadily z provozu tři výstřely izraelského tanku v srpnu loňského roku. Znečištěná voda nyní vytéká přímo do Středozemního moře. Při jedné z prvních vln bombardování utrpěla zásah také sedimentační nádrž a znečištěná voda zaplavila okolní zemědělské plochy (více zde).

Voda z fekálií

Nadějí pro země z nedostatkem pitné vody může v budoucnu být Omniprocesor, který umí z fekálií vyrobit pitnou vodu. Přesvědčil se o tom i sponzor nevšedního projektu Bill Gates. „Sledoval jsem hromadu fekálií, jak po pásu zajela do stroje. O pár minut později jsem ochutnal výsledný produkt - sklenici čisté vody,“ popsal nejbohatší ochutnávku pitné vody vyrobené z fekálií (více zde)

Bill Gates pije vodu, která ještě před pěti minutami byla součástí lidských exkrementů

Bill Gates pije vodu, která ještě před pěti minutami byla součástí lidských exkrementů

Mezinárodní charitativní organizace Oxfam k situaci v Pásmu Gazy dodává, že bombardování zničilo také celou řadu rozvodů vody, nádrží a odpadních potrubí, což způsobilo kontaminaci zbývajících zdrojů pitné vody. Tronf Munby z Rozvojového programu OSN Gaza si myslí, že současná situace může od investic odradit mnoho organizací ze zahraničí. Existuje totiž velké riziko, že vloží své prostředky do opravy poničené infrastruktury, která bude v následujících letech opět zničena při dalším konfliktu s Izraelem.

Krušné zítřky čekají podle zprávy Červeného kříže také Jemen. Nedostatek vody představuje pro nejchudší zemi arabského světa, která se propadá do občanské války, už nyní velké problémy. To je však podle expertů jen začátek. „Podle předpovědí nebude mít hlavní město Saná v roce 2025 k dispozici žádnou vodu,“ uvádí zpráva.

Stále častěji se zdroje pitné vody stávají také válečným nástrojem. „Využívání přístupu k pitné vodě jako taktické zbraně během ozbrojených konfliktů nebo přímé cílení na energetická zařízení, má okamžitý a dlouhotrvající dopad na veřejné zdraví už tak velmi zranitelných populací,“ uvedl Robert Mardini, ředitel Červeného kříže pro Blízký východ a severní Afriku. O přísun čerstvé vody podle něj kvůli cíleným útokům na vodní zdroje přišly miliony lidí, kteří jsou nyní vystaveni riziku nemocí způsobených pitím závadné vody.

Mardini vysvětluje, že tyto útoky jsou obzvláště nebezpečné kvůli propojení systémů dodávek pitné vody, nakládání s odpadní vodou a dodávek elektrické energie. „Uvedu příklad. Útok na elektrárnu má dopad také na čistírny odpadních vod a následně na dostupnost a kvalitu vody. V návaznosti pak trpí například zdravotnická zařízení. Pokud bude tento trend pokračovat, humanitární pracovníci dříve nebo později nebudou mít kapacitu k uspokojování potřeb lidí,“ myslí si.

Globální oteplování a nedostatek vody

Takzvaná vodní krize není pouze důsledkem válečných konfliktů. Velkou měrou se na ní podílí také globální oteplování. Z měření amerického Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) vyplývá, že loňský rok byl vůbec nejteplejším od počátku měření.

„Rekordní oteplení navíc není vázáno na konkrétní část světa. To znamená, že v tom jsme všichni společně. Letos bylo rekordní oteplení pozorováno na každém kontinentu a všech významných oceánech. To je něco, co nemůžeme ignorovat,“ varuje meteorolog Derek Van Dam (více o měření NOAA zde).

USA sníží emise

Spojené státy se v úterý zavázaly, že sníží emise skleníkových plynů v zemi o 28 procent do roku 2025. Jedná se o jejich příspěvek k připravované mezinárodní dohodě, která by se měla podepsat v prosinci v Paříži. O nástupci Kjótského protokolu se jednalo už v prosinci loňského roku v Limě (více o jednání zde).

Jeho slova dosvědčují i měření na sibiřském Bajkalu. Hladina jednoho z největších sladkovodních jezer světa je na nejnižší úrovni za posledních třicet let. Během minulého extrémně suchého léta a podzimu přiteklo do Bajkalu jen 67 procent obvyklého množství vody. Nejpesimističtější scénáře uvádí, že vysychání Bajkalu je jen symptomem přicházející environmentální katastrofy. Podle zprávy ruského hydrometeorologického ústavu Roshydromet z loňského roku čekají zemi v příštích letech vlny extrémního sucha a záplav (více o vysychání Bajkalu zde).

Klimatologové a hydrologové ve svých zprávách vždy připomínají, že celkový objem vody na Zemi se pochopitelně nezmění, jen se upraví její distribuce. Výsledkem budou extrémní sucha, dosud neviděné záplavy a další neobvykle silné projevy počasí. 

Důsledky pro lidstvo budou mít podle loňské zprávy Mezivládního panelu pro změny klimatu (IPCC) mnoho podob (přehled všech zpráv IPCC najdete zde). Od válek, přes boje o zdroje až po ztrátu unikátních ekosystémů (více zde).







Hlavní zprávy

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.