Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Státníci v Limě koumají, jak zkrotit emise. Dohodu hatí Rusko i Indie

  11:53aktualizováno  11:53
V Limě v pátek končí jedna z největších klimatických konferencí posledních let. Jejím cílem bylo připravit podklady pro novou dohodu, která má nahradit dosluhující Kjótský protokol. Řešily se také finanční náklady na likvidaci následků globálního oteplování a metodika dohledu dodržování klimatických závazků jednotlivých zemí.

Americký ministr zahraničí John Kerry a prezident Peru Ollanta Humala. | foto: Reuters

Bez diskuzí nejdůležitějším tématem bylo položení základů pro novou klimatickou dohodu, kterou by se participující země zavázaly ke snižování emisí skleníkových plynů. Dohoda by měla začít platit od ledna 2016. Konference v hlavním městě Peru však ukázala, že podpis dohody bude provázet celá řada problémů.

Skleníkové plyny

Skleníkové plyny jsou plyny v atmosféře Země, které nejvíce přispívají k takzvanému skleníkovému efektu (který je jednou z podmínek života na Zemi, pozn. red.). Skleníkovými plyny přirozeného původu jsou vodní pára, oxid uhličitý, metan a oxid dusný.

Skleníkovými plyny antropogenního původu jsou: oxid uhličitý metan, ozon, oxid dusný, částečně a zcela fluorované uhlovodíky (HFC a PFC), fluorid sírový, tvrdé (CFC) a měkké freony (HCFC), halony a řada dalších plynů (např. SF5CF3, NF3, CF3I). Emise antropogenních skleníkových plynů jsou kontrolovány Kjótským protokolem a Rámcovou úmluvou, použití halonů a freonů je kontrolováno Montrealským protokolem a jeho dodatky.

Zdroj: Wikipedia

Jedním z nich je mimo jiné i poměrně šibeniční termín, ve kterém musí jednotlivé země zveřejnit své klimatické závazky. Některé státy tak učinily už na samotné konferenci. Patří k nim například Spojené státy, Čína, ale i Evropská unie. USA přitom současnou dohodu neratifikovaly. Amerika i přesto přislíbila, že hodlá snížit emise do roku 2025 o 26 až 28 procent oproti roku 2005, Peking pak tvrdí, že emise v Číně začnou klesat nejpozději okolo roku 2030.

Další významní producenti skleníkových plynů, ke kterým se mimo jiné řadí Rusko, Indie či Japonsko, však se stanovením závazků váhají a nesouhlasí ani s termínem jejich zveřejnění, který byl stanoven na březen příštího roku. Nic platný nebyl ani apel generálního tajemníka OSN Pan Ki-muna, který ve čtvrtek politiky vyzval, aby urychleně začali jednat a dovedli své země ke snížení emisí (kompletní zápisy z klimatické konference v Peru najdete zde).

Finální podpis takzvané Pařížské dohody (má být slavnostně signována právě ve francouzské metropoli), by měl proběhnout na sklonku příštího roku. Dohoda má za cíl nahradit současný málo funkční Kjótský protokol, který měl za cíl snížit emise šesti skleníkových plynů o 5,2 procenta v období let 2008 až 2012 v porovnání s rokem 1990 či 1995 (plné znění Kjótského protokolu v angličtině najdete zde). Na sklonku roku 2012 byla platnost dohody o tři roky prodloužena (na kompletní znění dodatku v angličtině se můžete podívat zde).

Kontrola závazků a miliardy na adaptační opatření

Zpráva Programu OSN pro životní prostředí (UNEP) varuje, že v důsledku klimatických změn bude potřeba v rozvojových zemích v roce 2050 investic ve výši 250 až 500 miliard dolarů (5,6 až 11,2 bilionu korun).

Klimatologové stupňují varování. Emisí je nejvíce za 800 tisíc let

Tento odhad počítá s tím, že se hlavním producentům skleníkových plynů podaří snížit růst globálních teplot nanejvýš o dva stupně Celsia v porovnání s předprůmyslovou érou.

„Následky jsou zvláště znepokojivé pro nejméně rozvinuté země, jejichž finanční prostředky určené pro rozvoj budou muset být přesměrovány na financování opatření k přizpůsobení se změnám,“ dodal UNEP. Tím se myslí ochrana obyvatel i infrastruktur před následky změn klimatu, jakými jsou například vzestup hladiny moří, záplavy a velká sucha.

Fotogalerie

V rámci nové dohody by měla podle Evropské unie vejít v platnost také mnohem přísnější metodika při dodržování klimatických závazků jednotlivých zemí. „Měl by existovat proces hodnocení. To je naprosto nevyhnutelné,“ prohlásil v Limě španělský eurokomisař pro energetiku a ochranu klimatu Miguel Arias Caňete. Sama Evropská unie se již v říjnu zavázala k omezení emisí oxidu uhličitého k roku 2030 o 40 procent oproti hodnotám z roku 1990.

Proti přísné kontrole dodržování dohod se však postavila Čína, které se nelíbí, že by cizí státy měly možnost nahlížet do její politiky. Spojené státy pak zůstaly více méně neutrální, když otázku kontroly označily za „neklíčovou“.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.