Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Volby v Kosovu vyhráli bývalí povstalci, Srbsko očekává problémy

  12:41aktualizováno  12:41
Předčasné parlamentní volby v Kosovu vyhrála koalice vedená Demokratickou stranou Kosova (PDK), kterou tvoří především bývalí členové Kosovské osvobozenecké armády. Tato formace navrhuje na premiéra bývalého velitele kosovských povstalců Ramushe Haradinaje, kterého sousední Srbsko viní z válečných zločinů.

Ramush Haradinaj, bývalý velitel Kosovské osvobozenecké armády, se může stát kosovským premiérem | foto: AP

Předčasné volby byly v Kosovu vypsány poté, co poslanci v květnu vyslovili nedůvěru vládě. Po sečtení 99 procent odevzdaných volebních lístků má PDK 34 procent hlasů, informovala na svém webu centrální volební komise. Oficiální vyhlášení výsledků se očekává později v tomto týdnu.

PDK byla podle průzkumů veřejného mínění považována za favorita voleb. Haradinaj v předvolební kampani prosazoval méně vstřícný postoj nejen k Srbsku, ale i k Černé Hoře. Jde o muže s kontroverzní minulostí, který byl u soudu v Haagu obviněn z válečných zločinů, v roce 2008 jej však Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii překvapivě obvinění zprostil (více o Haradinajovi čtěte zde).

Uspěli i zastánci Velké Albánie

Druhé místo obsadilo opoziční hnutí Sebeurčení (Vetevendosje) s 27 procenty hlasů. Tato extremistická strana otevřeně volá po vytvoření Velké Albánie a dokonce odmítá kosovskou hymnu i vlajku. Poslanci Sebeurčení v roce 2015 v parlamentu použili slzný plyn, aby zabránili schválení kontroverzní dohody o hranicích s Černou Horou a také vytvoření společenství srbských obcí v Kosovu, jež by mělo autonomní ráz (psali jsme zde).

Kosovo nemá mít regulérní armádu, varují NATO i USA

Až třetí místo zřejmě obsadila koalice vedená Demokratickým svazem Kosova (LDK) bývalého premiéra Isy Mustafy s podporou necelých 26 procent. Voleb se zúčastnilo jen 41,5 procent oprávněných voličů, což je nejnižší účast od vyhlášení samostatnosti Kosova v roce 2008.

Kosovský parlament má 120 křesel. Očekává se, že koalice kolem PDK obsadí 39 křesel, Sebeurčení 31 a koalice LDK 30. Dvacet mandátů je rezervováno pro národnostní menšiny, přičemž srbských deset poslanců bude zastupovat uskupení Srpska lista (Srbská kandidátka).

Fotogalerie

Vyjednávání o vládní koalici ale může podle expertů skončit fiaskem. PDK a LDK už před volbami daly najevo, že spolu do další vlády nepůjdou. Strana Sebeurčení, která překvapivě téměř zdvojnásobila počet svých zástupců v parlamentu a oběma původně vládnoucím stranám je nyní rovnocenným partnerem, vyčítá PDK a LDK odpovědnost za rozsáhlou korupci a trvající špatnou životní úroveň v zemi. Vstoupit do koalice s PDK nechce a pro LDK má řadu podmínek.

„Nemůžeme vyloučit další předčasné volby,“ řekl k tomu podle agentury Reuters politolog Imer Mushkolaj.

Dialog musí pokračovat, říká srbský premiér

Výsledek kosovských voleb dává špatný signál pro řešení komplikovaných sporů se sousedními státy. V sázce je pokračování rozhovorů se Srbskem a schválení další vzájemné dohody, v rámci které by srbská menšina v Kosovu měla získat více práv. Jde také o vymezení hranic s Černou Horou, problém, který vedl k pádu dosavadní vlády.

Srbský prezident Aleksandar Vučić uvedl, že zvolení zastánců tvrdé linie bude mít za následek „mnoho těžkostí a problémů“. Dodal, že členové PDK patří „k těm, kteří nejvíce vyhrožují Srbům“. Dialog mezi Kosovem a Srbskem, který zprostředkovává EU, však podle něj musí pokračovat.

Bývalá jihosrbská provincie Kosovo vyhlásila s podporou Západu jednostrannou nezávislost na Srbsku v roce 2008. Bělehrad ji ale nikdy neuznal a snaží si zachovat vliv zejména na severu země, kde žije početná srbská menšina. Vučić tvrdí, že kosovští vůdci chtějí na Srby v Kosovu zaútočit. Kosovský prezident Hashim Thaçi zase vyjádřil obavu, že Srbsko má v plánu obsadit část severního Kosova.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Farhana Maute na archivním snímku
Kmotra Maute. Filipínskou franšízu Islámského státu řídí matka sedmi synů

Boje mezi islamisty a filipínskou armádou o město Marawi začal vlastně jako mafiánský spor o státní zakázky, který přerostl v nelítostnou válku. A vlivný klan...  celý článek

Brazilský prezident Michel Temer. (31. srpna 2016)
Brazilského prezidenta obvinila místní prokuratura z přijímání úplatků

Brazilská generální prokuratura obvinila prezidenta Michela Temera z přijímání úplatků. Informovala o tom v úterý agentura AP, podle které jde o první případ,...  celý článek

Šéf německé SPD Martin Schulz. (25.6. 2017)
Německá SPD před volbami skomírá, „efekt Schulz“ už nepomáhá

Sjezd německé SPD byl možná poslední šancí, jak zvrátit nepříznivý trend průzkumů před zářijovými volbami. Netáhne už ani kouzlo osobnosti šéfa strany Martina...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.