Francouzské úřady zadržely bývalého velitele Kosovské osvobozenecké armády (UÇK) v lednu na základě srbského zatykače. Pak na něho byl uvalen soudní dohled a zákaz vycestování ze země až do vyřízení záležitosti.
Jeho zadržení vyvolalo v Kosovu i v sousední Albánii vlnu nevole. Tento krok kritizovala kosovská vláda i tamní prezident Hashim Thaçi, který sice také patřil ke špičkám UÇK, ale nyní je politickým soupeřem Haradinaje.
Podle názoru srbské vlády je toto rozhodnutí „ostudné, skandální, nespravedlivé a především politické“, prohlásil podle srbských médií premiér Aleksandar Vučić. Zároveň řekl, že z Paříže bude odvolán ke konzultacím srbský velvyslanec a že Francii bude odeslána co nejostřejší nóta.
„To je nejvyšší stupeň našeho protestu těsně před vyhoštěním francouzského velvyslance,“ poznamenal. „Stále nám kážou, jak má fungovat právní stát. Přestaňte nám to ukazovat,“ dodal ironicky na adresu západních politiků.
Srbsko považuje Haradinaje, který byl v letech 2004 a 2005 kosovským premiérem, za válečného zločince. Viní ho mimo jiné z odpovědnosti za vraždy, pronásledování, znásilňování a kruté zacházení se srbskými, romskými a také albánskými civilisty, které separatisté označili za kolaboranty se Srby.
Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii (ICTY) Haradinaje v dubnu 2008 osvobodil pro nedostatek důkazů, jeho zástupce přitom ale za podíl na mučení poslal na šest let do vězení. V červenci 2010 odvolací tribunál vrátil celý proces k novému projednání, v roce 2012 byl Haradinaj ale definitivně osvobozen (více čtěte zde).
Srbsko však zatykač nestáhlo. Podle srbských médií jeho vydání žádá kvůli podezření, že během ozbrojeného konfliktu v Kosovu v letech 1998 a 1999 spáchal zločiny proti civilnímu obyvatelstvu nezahrnuté do obžaloby, jíž byl u ICTY zproštěn.
