Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Korupce je úplně všude, říká slovenský reformátor ve službách Kyjeva

  10:00aktualizováno  10:00
Otec slovenských reforem a bývalý ministr financí Ivan Mikloš dnes tráví v Kyjevě deset dní z každého měsíce. Radí Ukrajině, jak se reformovat, aby byla úspěšnou zemí. Očekávání po Majdanu byla přehnaná a korupce je úplně všude, popisuje Mikloš ukrajinskou realitu v rozhovoru pro MF DNES.

Krizi na Ukrajině spustily demonstrace na kyjevském Majdanu | foto: AP

Jste poradcem ministryně financí a ministra hospodářství. Jak se situace na Ukrajině vyvíjí?
Za poslední rok a půl se na Ukrajině udělalo víc než za předchozích dvacet pět let. Na druhé straně se z hlediska toho, co se mělo a mohlo za ten rok a půl udělat, dalo a mělo udělat víc.

Velkým pozitivem je, že Majdan, prezidentské a následně i parlamentní volby daly jasnou a silnou legitimitu prozápadnímu, proevropskému směřování Ukrajiny a zásadním reformám, které by tuto zemi změnily. Jelikož je třeba si přiznat, že Ukrajina je v zoufalém stavu. A to nejen v důsledku ztráty Krymu a války na východní Ukrajině, ale i proto, že v ní panuje nefunkční, zkorumpovaný a oligarchický systém.

Ivan Mikloš (55)

Reformátor. Ivan Mikloš byl ministrem privatizace (1991–1992) a později i ministrem financí dvou slovenských vlád.

Slovenský ekonom a politik. V letech 1991 až 1992 působil na Slovensku ve funkci ministra privatizace, v letech 2002 až 2006 a 2010 až 2012 na postu slovenského ministra financí. Od letošního února je šéfem poradců ukrajinské ministryně financí Natalije Jareškové.

Ukrajinská ekonomika navzdory reformám pořád strmě padá. Kdy se ten pád podaří zastavit?
Loni byl pokles 6,8 procenta, pro letošek se odhaduje na 12 procent nebo o něco méně. Příští rok se ale už čeká mírný růst, kolem jednoho až dvou procent.

Co je důvodem tak strmého propadu skoro o dvacet procent?
Na propadu se výrazně podílí také válka, i proto, že východoukrajinský Donbas je nejprůmyslovější část Ukrajiny. Dále je tu obchodní válka s Ruskem. Moskva byla významným obchodním partnerem. Velká část zboží, které Ukrajina exportovala do Ruska, byla také nižší kvality, a není proto uplatnitelná na náročnějších trzích.

Třetím důvodem je to, že se musí zaplatit účet za minulé deformace. Je to takzvaná transformační recese, to, co jsme u nás zažili po pádu komunismu. Hlavně v energetice byly deformované ceny na absurdně nízké úrovni, což se stalo zdrojem obrovské korupce i závislosti na Rusku.

Tyto ceny, pokud chcete udělat skutečnou reformu, musíte zvýšit. To znamená snížení životní úrovně lidí, snížení poptávky, zpomalení ekonomiky. Lidé to často vnímají, že to jsou „náklady reforem“. Ve skutečnosti to jsou náklady za to, že se v minulosti reformy nedělaly.

Jak se Ukrajinci s takovou hospodářskou situací smiřují?
Meziroční inflace byla víc než 60 procent, devalvace hřivny víc než 200 procent. Životní úroveň se snížila. Nespokojenost lidí velice výrazně narůstá. Jedním důvodem byla přehnaná očekávání po Majdanu a také to, že situace se nejen nezlepšila, ale naopak přišla recese.

Fotogalerie

Vážnějším důvodem je, že dnešní Ukrajině chybí „leadership“, tedy jasné vedení a vysvětlování důvodů reforem. Jen 36 procent vládních návrhů reformních zákonů prošlo parlamentem, kde má přitom vládní koalice obrovskou většinu.

A co korupce, podařilo se v boji s ní postoupit daleko?
Ne, v žádném případě. Korupce na Ukrajině není jen problémem oligarchů, korupce je úplně všude. Pokrok, především co se týká soudnictví a prokuratury, dostatečný není.

Jak se na problémech Ukrajiny podílí oligarchický systém?
Je to jeden z klíčových nedostatků, na Ukrajině přetrvává tento systém dvacet let. Není důvodem současného propadu země, ale brání tomu, aby se Ukrajina změnila.

Dá se vůbec tento systém změnit, když jeden z oligarchů je prezidentem a na oligarších stojí dnešní ukrajinská státnost?
Rozsah oligarchického systému na Ukrajině je něčím nevídaným. Mě samotného to šokovalo. Podíl majetku padesáti nejbohatších Ukrajinců na ukrajinském HDP je 46 procent. V Rusku je to 16,6 procenta a v USA to jsou 4,5 procenta. V Česku a na Slovensku je to podle mého odhadu kolem 10–11 procent HDP.

Pokud jde o prezidenta Petra Porošenka, ano, je to oligarcha. Ale na rozdíl od ostatních podnikal na relativně konkurenčním trhu a jeho podnikání bylo méně založeno na zneužívání regulovaných cen energií a dalších věcí.

Uprchlíci z Donbasu

Lidé z východu Ukrajiny se rozprchli po celé zemi, Kyjev jim nevěří

Oligarchický systém nedokážete úplně zlikvidovat, ale dokážete ho reformami rozředit. Například vymahatelností práva, reformou soudnictví, deregulací cen energií, liberalizací, vystavením vnější konkurenci. Deoligarchizace se nedá provést násilně, ale nejvíce jí pomůžete tím, že urychlíte reformy a zastavíte nezákonné toky, na kterých oligarchové bohatli.

Problémem nejsou jen oligarchové, ale i množství státních podniků, které jsou obrovským zdrojem korupce v politických stranách.

Dají se ale dělat reformy, když je země ve válce s Ruskem?
Je to naopak. Gruzie, která byla napadena tím samým Ruskem, reformy udělala. Válka je naopak jen dodatečným důvodem, aby reformy byly ještě rychlejší a hlubší. Ukrajina, pokud chce přežít, musí být silná. A silná bude, pokud bude mít silnou ekonomiku.

Ale v čem vidíte naději, že se Ukrajina postaví na nohy?
Ukrajina má obrovské předpoklady pro hospodářský růst. Po těch devalvacích, které proběhly, je dnes ukrajinská pracovní síla neuvěřitelně levná. Průměrný plat na Ukrajině je dnes kolem 170 eur (asi 4600 korun, pozn. red.).

Ukrajinci jsou ochotni a schopni tvrdě pracovat a mají tradice a zručnosti v průmyslu. Podobně jako jsme je měli my po pádu komunismu. Byly sice zastaralé továrny, ale zručnost a znalosti jsme měli.

Když uděláte alespoň základní reformy, které nastolí normální podnikatelské prostředí, máte obrovskou šanci přilákat mnoho zahraničních investorů. A to proto, že ti investoři onu lacinou a zručnou pracovní sílu dokážou využít. Ale nevydělají jen oni, ale je to výhra i pro lidi a celou zemi.

Autoři:






Hlavní zprávy

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.