Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Na Ukrajině živoří statisíce uprchlíků z Donbasu, Kyjev jim nevěří

  18:58aktualizováno  18:58
Ukrajina zažívá svou vlastní uprchlickou krizi. Z východu země odešel kvůli bojům bezmála milion a půl lidí. Za sebou nechali domov, někteří také rodinu. V posledních týdnech děla v Donbasu utichají, na uprchlíky však úřady zapomněly.

Obyvatelé Slavjansku se před nálety ukrajinské armády skryli v protileteckém krytu (3. června 2014) | foto: AP

Uprchlíci před válkou, kteří ze své vlasti odešli do ciziny, jsou bezpochyby extrémně zranitelnou skupinou lidí. Mohou se však spoléhat alespoň na základní pomoc od mezinárodního společenství. Mnohem hůře jsou na tom však často ti, kteří prchnou z válkou zmítaných regionů a usadí se v jiné části vlasti. Každý den to pociťují obyvatelé válkou zmítané Sýrie či Jižního Súdánu.

Donbaští legionáři jsou v pasti. Kyjev se k nim nehlásí, domů nemohou

Následky konfliktů však pociťují takzvaní vnitřní uprchlíci (oficiální označení je vnitřně vysídlené osoby, pozn. red) i v Evropě. Dobrým příkladem je Ukrajina. Vláda po vypuknutí konfliktu na východě země slíbila, že se o své uprchlíky postará. Podle komisaře OSN pro lidská práva však zůstalo jen u slibů a úřady problematiku vnitřních uprchlíků opomíjí.

Od revoluce na Majdanu v roce 2014 se nově zvolená vláda snaží potírat korupci a bojovat s ekonomickou nestabilitou. Nuzné podmínky v Donbasu přitom z regionu stále vyhání další lidi, kteří se musí spoléhat na pomoc neziskových organizací z Ukrajiny i ze zahraničí. Ty jim poskytují dočasné přístřeší, lékařskou asistenci či jídlo.

Rezoluce, která nepomohla

Situace se nezlepšuje ani navzdory rok staré vládní rezoluci, která měla vnitřním uprchlíkům zajistit státní pomoc a bydlení zdarma po dobu šesti měsíců. Smělé plány však v praxi narazily.

Registrace žadatelů totiž ztroskotává na bídné organizaci, velkému počtu žádostí a nedostatku peněz pro úředníky. Úřady tak mnohým žadatelům oznámily, že nesplňují podmínky pro udělení pomoci, případně odmítly jejich žádosti řešit „z kapacitních důvodů“.

Ukrajinci při odchodu ze Slavjansku v červenci 2014.

Ukrajinci při odchodu ze Slavjansku v červenci 2014.

Na cestu si lidé brali jen to nejnutnější.

Na cestu si lidé brali jen to nejnutnější.

Marný boj s úřady zažila i vdova a matka dvou dětí Renata Prošuninová. Před vypuknutím bojů na východě země žila s manželem v malé vesničce v Luhanské oblasti. Když se situace vyostřila, začali přemýšlet o odchodu. Manžel Renaty však zemřel v bitvě o město Ilovajsk a mladá matka tak musela prchnout i s malými syny.

Stahování vojenské techniky

Ukrajina zastaví odsun těžkých zbraní z linie donbaské fronty, pokud povstalci neskončí s provokacemi. V Kyjevě to ve středu prohlásil šéf Rady národní bezpečnosti a obrany Oleksandr Turčynov. Stahování zbraní ráže menší než 100 milimetrů a minometů do ráže 120 milimetrů má skončit ve čtvrtek. Na možnost pozastavení odsunu už v úterý upozornili i separatisté. Zatímco z luhanského sektoru fronty byly už podle evropských pozorovatelů těžké zbraně vyvezeny a uskladněny v týlových jednotkách, v Doněcké oblasti kvůli pokračujícím přestřelkám odsun vázne. Ukrajinské velení oznámilo, že v noci na středu bylo při útoku proruských radikálů zraněno pět vojáků. Povstalecký šéf Alexandr Zacharčenko pohrozil, že jeho oddíly obnoví bojové akce, pokud bude Kyjev dál porušovat příměří. Tlak ukrajinské armády prý povstalci pociťují zejména v oblastech severně a severozápadně od Doněcku, kde neustávají přestřelky.

Zdroj: ČTK

„V naší vesnici se hodně střílelo, přišli sem ruští vojáci. Pak jsme utekli do jiné vesnice. Strávili jsme tam noc, další den začali střílet raketami,“ prozradila 31letá Renata reportérům serveru al-Džazíra. Spolu s dalšími lidmi později odjela autobusem do Kyjeva. Na sklonku roku 2014 našla dočasné útočiště v malém motelu na okraji Lvova na západě Ukrajiny.

Tím však její trápení neskončilo. V bitevní vřavě přišla o veškeré dokumenty. Pomoct by jí mohli rodiče jejího zesnulého manžela, ti však žijí v Rusku a Renatu obviňují, že za smrt jejich syna může ona.

Potřebné dokumenty, které by jí pomohly v kontaktu s úřady, jí odmítají předat. Bez dokladů však Renata nemůže žádat o sociální podporu pro sebe a své děti. „Už nemám čas ani plakat, musím se starat o své dvě děti. Vláda mi musí pomoct, ale už ani nedoufám, že se to někdy stane,“ stěžovala si v prosinci loňského roku.

Kroky vlády podpořily krizi

Od března 2014, kdy Rusko anektovalo Krym, ukrajinské úřady registrují přes 1,4 milionu vnitřních uprchlíků, píše server Atlantic Council. Většina lidí odešla z domovů v Luhanské a Doněcké oblasti. Jejich cesty nevedly daleko. Mnozí zůstali v oblastech Donbasu, které jsou pod kontrolou kyjevských vojsk. Na západ země odešlo asi 20 tisíc novinářů, prokyjevských aktivistů a krymských tatarů.

Vláda v Kyjevě problém podle ochránců lidských práv podceňuje a místo řešení se ho snaží zlehčovat. Oficiální vládní čísla vnitřních uprchlíků jsou pravidelně výrazně nižší než údaje OSN. Aktivisté upozorňují také na fakt, že vláda mnohými nařízeními ke krizi sama přispívá. Příkladem budiž kontroverzní zákon, který před časem reagoval na údajnou ruskou podporu separatistů z Donbasu. Vláda v oblasti uzavřela všechny úřady, pobočky centrální banky a zastavila také vyplácení penzí.

Mnohé rodiny skončily v dočasných ubytovnách jen několik kilometrů za hranicí bojů.

Mnohé rodiny skončily v dočasných ubytovnách jen několik kilometrů za hranicí bojů.

Tisíce starých lidí se proto musely přesunout do vládními vojsky ovládaných území, kde se zaregistrovali jako vnitřní uprchlíci. Posléze jim mohl být opět vyplácen důchod a sociální dávky, jejich jediný příjem. Vládní protiteroristické akce v Donbasu se pak dotkly také dodávek humanitární pomoci. Bez dodávek jídla a základních potřeb neměli mnozí lidé na výběr a ze separatisty ovládaných měst raději prchli.

Bez práva volit

V dočasných domovech lidé naráží na celou řadu problémů. Nemohou najít práci a každý den bojují s neochotou úředníků. Zákony je pak staví do paradoxních situací, které se naposled projevily při nedávných komunálních volbách (více o nich zde).

Aby mohli lidé registrovaní jako vnitřní uprchlíci volit, museli by se vrátit do měst, kde původně žili. Tento systém je podle serveru Foreign Policy pozůstatkem tradic Sovětského svazu. Většina vnitřních uprchlíků tak v uplynulých volbách volit nemohla.

Vláda láká ajťáky a techniky z Ukrajiny. Modré karty získají bez průtahů

Někteří úředníci se snaží volební pravidla pro tyto občany změnit. Cílem je, aby mohli volit v regionu, kde přechodně žijí. Druhou variantou je pak vytvoření speciálních volebních místností. V nich by voliči hlasovali podle svého původního bydliště. Konkrétní metodika však dosud nevznikla a kvůli neshodám v parlamentu je podle ukrajinských médií v nedohlednu.

Samostatnou kapitolou jsou pak ústrky a nenápadná šikana, kterou vnitřní uprchlíci zažívají v přechodných domovech. Mnozí Ukrajinci v nich vidí lidi, kteří na východě země zprvu podporovali proruské separatisty a svou laxností umožnili zapojení ruských vojáku do konfliktu. To však uprchlíci odmítají a argumentují tím, že právě kvůli eskalaci konfliktu z Donbasu prchli.

Aktivisté se dokonce pouští do teorií, že podobné kontroverzní názory zastává i administrativa Petro Porošenka. Údajně se bojí, že pokud by uprchlíci z východu země mohli volit, upřednostnili by proruskou opozici před novým prozápadním vedením země. Samotným uprchlíkům však podle jejich slov nejde o nic jiného, než opět začít žít obyčejný život.

Podívejte se, jak eurokomisař Johannes Hahn navštívil ukrajinské uprchlíky:








Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.