Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

„Pražský mír“ je vize Damašku, tvrdí Hrad. Jednání zatím nepokročila

  19:08aktualizováno  19:08
Zástupci vlády autoritářského syrského prezidenta Bašára Asada a neislamistické opozice podepisují v Praze dohodu o příměří. Kdyby došlo na úterní slova prezidenta Miloše Zemana z New Yorku, psalo by se v tomto duchu o České republice v celém světě. Zájem o Prahu podle Hradu vyjádřil Asadův režim.

K podpisu příměří a klidu zbraní v Sýrii je pořád daleko. Prezident Zeman nyní zmínil, že by k tomu mohlo dojít v Praze. | foto: Reuters

Český prezident krátce před svým vystoupením na Valném shromáždění OSN předstoupil před novináře a podařilo se mu dostat do médií s výraznou tezí. Prohlásil, že by závěrečná deklarace o příměří v Sýrii mohla být podepsána v Praze (více čtěte zde).

„Zdá se, že obě strany tohoto konfliktu vyjadřují přání, aby závěrečný akt těchto jednání byl podepsán v Praze, už tomu dokonce začínají říkat pražská deklarace. Na druhé straně bych byl realistický a očekával bych, že ženevská jednání budou ještě několik měsíců trvat, takže pražská deklarace je na velmi vzdáleném obzoru,“ citovala večer agentura ČTK českého prezidenta.

Zeman si pro zmínění Prahy coby místa stvrzení možného smíru zvolil zhruba stejný čas, ve kterém premiér Bohuslav Sobotka na Twitteru referoval o svém setkání s viceprezidentem USA Joe Bidenem či iráckým premiérem Hajdarem Abádím.

„Zoficiálnění návrhu přišlo od syrského ministra zahraničí“

Zajímavá je informace, že si Prahu - alespoň podle tvrzení mluvčího Hradu - vybral Asadův režim. „Návrh nevychází z jednání v New Yorku. Je výsledkem mnohaměsíčního procesu. Jeho zoficiálnění skutečně přišlo od syrského ministra zahraničí,“ řekl Jiří Ovčáček iDNES.cz.

Válka v Sýrii

Podle OSN zemřelo ve válce v Sýrii dosud zhruba 250 tisíc lidí, čtyři miliony lidí ze země uprchly (převážně do Turecka, Jordánska a Libanonu) a osm milionů lidí zůstává uvnitř Sýrie, ale bez domova.

Zároveň ovšem připustil, že jednání o míru v Sýrii jsou obtížná a jejich aktéři nestálí. „Vláda je hlavním a jediným konstantním prvkem vyjednávání,“ uvedl Ovčáček. Různé syrské opoziční frakce se totiž k jednání v průběhu let střídavě hlásí a střídavě z něj odcházejí podle toho, jak se kdo s kým v Sýrii rozhádá či spojí.

Česká strana podle Ovčáčka předpokládá, že navržení Prahy „bylo, je a bude součástí ženevských jednání vlády a všech ostatních částí syrské opozice“.

V celé záležitosti nicméně je několik bílých míst, jejichž detaily lze zatím jen domýšlet. Mluvčí například nechal bez odpovědi dotaz, jak Zeman ví, že i syrská opozice podporuje smír v Praze, když se prezident s jejími zástupci v New Yorku nesetkal.

Zjednodušující je i ostatně samotný termín opozice, protože proti vládě v Damašku bojuje řada uskupení. Sám Zeman v úterý večer uvedl, že je ochoten volbu Prahy „respektovat, pokud ta dohoda bude uzavřena s představiteli demokratické opozice“.

Konglomerát desítek uskupení bojujících pod hlavičkou Syrské svobodné armády je ovšem jen jednou z válčících stran. Významným hráčem ve válce v Sýrii je islamistická fronta an-Nusrá, hlásící se k odkazu al-Káidy (nepřátelská k Asadovi i Islámskému státu). Právě postup milicí an-Nusry k Latakíji podle všeho přiměl Rusko k zapojení do bojů v Sýrii.

Čeští diplomaté zůstali v Damašku jako jediní z EU

Asadův režim může mít - ačkoliv to diplomaté nepřiznají - jeden výrazný důvod stát o Prahu. Česká ambasáda v Sýrii je totiž v Damašku jediným diplomatickým prostředníkem pro jednání Západu s Asadem. Od roku 2012 zastupuje i velvyslanectví USA (více zde). To, že Česko neevakuovalo svou ambasádu, má v diplomacii i symbolický význam: říká tím, že nadále uznává syrskou vládu jako partnera k jednání.

Velvyslankyně Filipi má ve funkci skončit, Zeman je proti

Velvyslankyně Česka v Sýrii Eva Filipi bude muset svůj post kvůli věku opustit. S odkazem na služební zákon to ve středu uvedlo ministerstvu zahraničí. Reagovalo tím na vyjádření prezidenta Miloše Zemana, který v New Yorku novinářům řekl, že ambasadorka, která v Damašku zastupuje i zájmy USA, v Sýrii odvádí skvělou práci a že ji nehodlá odvolat. "Naštěstí velvyslance odvolává prezident, takže když já paní Filipi neodvolám, tak není boha, který by ji odvolal," uvedl prezident. Ministerstvo se podle mluvčí Michaely Lagronové s výborným hodnocením působení Filipi ztotožňuje a chce, aby velvyslankyně v regionu zůstala v jiné pozici. Věkové omezení se týká také velvyslankyně na Slovensku Livie Klausové. Té bude v listopadu 72 let, také Filipi už bylo 70. Obě by ve funkci měly skončit na konci letošního roku.

Zdroj: ČTK

„V tuto chvíli je český zastupitelský úřad v Damašku jedinou permanentně obsazenou ambasádou ze zemí EU, naše velvyslankyně Eva Filipi tam je trvale přítomná,“ řekla iDNES.cz mluvčí ministerstva zahraničí Michaela Lagronová.

Například rumunské velvyslanectví v Damašku nyní zastupuje zájmy Francie, zastoupení tam má i EU jako taková, ale všichni diplomatičtí pracovníci do Sýrie - na rozdíl od české ambasadorky - „dojíždějí“.

A případný podpis v Praze by byl pozoruhodný i v jiné rovině: odehrál by se v metropoli členské země NATO, ovšem zrovna v té, jejíž prezident veřejně zastává proruské postoje. Aureolu mírotvorce, pokud by jednání vedla k úspěchu, by Zeman mohl získat ještě před dalšími prezidentskými volbami v roce 2018. To jsou ovšem jen spekulace.

Třetí pokus o jednání v Ženevě

Diskuse o ukončení konfliktu v Sýrii se odehrávají - už několik let a dosud bezúspěšně - v Ženevě, připomněla agentura Reuters. Původní vyjednavači Kofi Annan a Lakhdar Brahímí ale v jednáních, která se nyní označují jako „Ženeva I“ a „Ženeva II“, neuspěli.

Nynější zmocněnec OSN pro jednání Staffan Mistura upustil od snahy dostat znesvářené strany k jednomu pracovnímu stolu. V červenci přišel s myšlenkou čtyř tematicky zaměřených pracovních skupin, které mají umožnit hlubší probírání sporných bodů. Jeho cílem je dospět k přechodné vládě, zajistit fungování justice, obnovit „národní dialog“ a vytvořit novou ústavu.

Jenom naplánovat činnost skupin ale obnášelo dvouměsíční vyjednávání s jednotlivými syrskými frakcemi. Procesní krok k začátku práce ve skupinách pak učinil generální tajemník OSN 22. září, když jmenoval jejich vedoucí.

Jan Egeland z Norské rady pro uprchlíky povede jednání o bezpečí a ochraně obyvatel, Nicholas Michel, Švýcar se zkušenostmi z OSN, oblast politiky a práva. Ředitel německého Institutu pro mezinárodní a bezpečnostní záležitosti Volker Perthes se bude zabývat oblastí vojenství, bezpečnosti a boje s terorismem a švédská diplomatka Birgitta Holst Alani kontinuitou veřejných služeb, rekonstrukcí a rozvojem.

Miloš Zeman v New Yorku hovořil o boji proti terorismu (29. září 2015):

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.