Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

GLOSA: Může okradený zveřejnit fotku zloděje? Verdikt není dobrou zprávou

  15:36aktualizováno  15:36
Ústavní soud rozhodl, že okradený nesmí zveřejnit snímek toho, kdo mu něco odcizil. Zveřejněné rozhodnutí je ale podle právníka Petra Mikyska poměrně vágní. „Střet práva poškozeného na ochranu majetku a práva podezřelého z krádeže na ochranu identity je závažnou otázkou, Ústavní soud se jí ale bohužel důkladně nezabýval,“ píše Mikysek.
(ilustrační snímek)

(ilustrační snímek) | foto: AP

Ve středu publikované rozhodnutí Ústavního soudu, kterým tento soudní orgán ochrany ústavnosti (jak sám sebe ve svých rozhodnutích tituluje) potvrdil pokutu majiteli obchodu s elektrokoly za uveřejnění fotografie pachatele krádeže v jeho obchodě (více zde), není dobrou zprávou, a to zejména kvůli jeho formě.

Nejenže totiž Ústavní soud nevyhověl stížnosti proti rozhodnutím správních soudů, jimiž byla potvrzena pokuta udělená majiteli obchodu Úřadem pro ochranu osobních údajů, ale on ji ani věcně neprojednal a rovnou jí odmítl jako tzv. zjevně neopodstatněnou (terminus technicus).

Pokuta za zveřejnění fotky zloděje kola platí, rozhodl Ústavní soud

Otázka, zda je významnější právo na ochranu vlastnictví, realizované v tomto případě uveřejněním fotografie osoby podezřelé z krádeže na sociální síti se žádostí o pomoc s identifikací, nebo právo (později odsouzeného) zloděje na soukromí nedosahuje podle ÚS „intenzity nutné k tomu, aby věcí meritorně zabýval“. Tedy ochrana vlastnictví není v porovnání s právy zloděje pro soud žádné téma.

Přitom tato věc vykazuje některé znaky, které si detailní pozornost Ústavního soudu zaslouží, přičemž všechny mu byly v ústavní stížnosti prezentovány. Předně je to skutečnost, že pachatel krádeže byl identifikován a policií dopaden právě jen díky zveřejnění jeho podobizny na sociální síti, a díky kamerovému záznamu v prodejně také odsouzen.

Úřad pro ochranu osobních údajů ale k této otázce uvedl, tato okolnost je nepodstatná. A  Ústavní soud se ve svém rozhodnutí k této otázce vůbec nevyjádřil.

V rozhodnutí navíc schází i vyjádření soudu k otázce, jaký je z pohledu konečného výsledku pro pachatele faktický rozdíl mezi tím, když jeho podobiznu s označením jako podezřelého ze spáchání trestného činu uveřejnění policie a když ji uveřejní poškozený. Pokud je vůbec nějaký – v obou případech se vychází pouze z předpokladu, že zveřejněný člověk je pachatelem a v obou případech dojde k zásahu do jeho práv – pak v neprospěch policií publikovaných snímků, protože v očích veřejnosti má samozřejmě větší váhu podezření vznesené policií, než soukromou osobou.

Na další svou otázku ústavní stěžovatel sice odpověď od soudu obdržel, ale bohužel bez bližšího vysvětlení. Dostalo se mu pouze sdělení, že jeho postup (uveřejnění fotografie) nepředstavuje výjimku z povinnosti obstarat si souhlas člověka, jehož podobizna je uveřejňována, protože tento postup nebyl „nezbytný pro ochranu jeho práv a právem chráněných zájmů“. Ve světle reálného výsledku (dopadení pachatele díky uveřejněné fotografii) není tato argumentace příliš srozumitelná.

Současný vzkaz Ústavního soudu je tedy takový, že jediným Vaším právem, jste-li okraden, je zavolat policii a spoléhat na její práci, a to bez ohledu na to, jak tristní jsou její statistiky při objasňování drobných krádeží.

Netvrdím, že by sociální sítě měly přebrat pátrací pravomoci policie. Nicméně otázka střetu práva poškozeného na ochranu vlastního majetku a práva podezřelého z krádeže na ochranu vlastní identity je otázkou natolik závažnou, že by se jí měl Ústavní soud zabývat důkladně a detailně a svůj názor řádně odůvodnit. To se však nestalo, protože tento střet připadá Ústavnímu soudu málo intenzivní.

A to není dobrá zpráva.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Růžový tank připravují na převoz zpátky do Prahy
VIDEO: Růžový tank chystají na odvoz z Brna zpátky do muzea

Růžový tank, jeden z symbolů české společnosti 90. let minulého století, v noci na středu opustí Brno. Přípravy na jeho odvoz už jsou v plném proudu. Kdo se s...  celý článek

Místo na Karlově mostě, odkud údajně spadl do Vltavy herec Jan Tříska. (25....
Po sedmi minutách začal reagovat, popsal Jaroslav Třískovu záchranu

S největší pravděpodobností to byla jen nešťastná náhoda. Alespoň s touto verzí pádu herce Jana Třísky z Karlova mostu pracuje policie. Z vody ho po pádu...  celý článek

Zatěžkávací zkoušku pilotového mostu v Bělovsi u Náchoda provedly lokomotivy...
Po Hitlerově železnici projelo pár vlaků, most na pilotách nevydržel

Přeshraniční železniční spojka mezi Náchodem a polskými lázněmi Kudowa vznikla roku 1945 k Hitlerovým narozeninám pro zásobování fronty. Velmi rychle však...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.