Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

KOMENTÁŘ: Grossovo úmrtí, nejen lidská tragédie

  12:49aktualizováno  12:49
Přese všechno, jaký byl Stanislav Gross v politice a jaké výhrady k němu mohu jako novinář mít, si myslím, že by nikdo neměl odcházet ze světa takhle mladý. Nemám tudíž rád ta slova o božích mlýnech, píše ve svém komentáři Jaroslav Kmenta, který o Grossovi dlouhodobě psal.

Stanislav Gross na snímku z 13. dubna 2006 | foto: David PortMAFRA

Spíše bych řekl, že předčasná smrt Stanislava Grosse znamená mimo jiné uzavření jakýchkoli snah o vyšetření sporných kauz z jeho éry. Premiérů, kteří nedokážou vysvětlit prokazatelné a přitom naprosto zázračné zbohatnutí - minimálně o 100 milionů - totiž není mnoho.

Takže smrt bývalého premiéra považuji za výsostně lidskou tragédii, ale v jistém slova smyslu i za politicko-historickou tragédii. Věřím totiž, že by se mohly, byť by to trvalo i několik let, vyřešit alespoň zčásti některé sporné otázky spojené s jeho politickou kariérou.

Fotogalerie

Sporné je jeho angažmá v privatizaci Mostecké uhelné společnosti. (A taky jeho vliv na privatizaci OKD či Sokolovské uhelné.)

Navždy už tu zřejmě zůstanou nesrovnalosti s financováním jeho bytu na Barrandově, kvůli nimž v roce 2005 skončil ve funkci premiéra. Protože nedokázal věrohodně vysvětlit původ 1,2 milionu korun, které kromě úspor a hypotéky na pořízení bytu použil.

Už se asi nedozvíme ani to, jak to bylo s jeho zázračným zbohatnutím, když po svém odchodu z politiky získal téměř 100 milionů korun v prapodivném obchodu s akciemi firmy Moravia Energo.

Pozoruhodné a neobjasněné zůstanou i otázky nad jeho osobními a velmi nadstandardními vztahy se dvěma vlivnými lidmi z byznysu: se zbrojařem Pavlem Muselou a s českým „Berlusconim“ Andrejem Babišem.

Vnést světlo mohl Gross i do záhad financování ČSSD - postřelením jejího sponzora Ivana Lhotského v roce 1999 počínaje a konče obviněním uprchlého zločince Radovana Krejčíře, že ČSSD a Grossovi věnoval 60 milionů za to, když mu přihrají státní podnik Čepro.

Je také škoda, že už nikdy nevysvětlí spekulace, zda a jaký vztah měl v nedávné době ve strojírenském podniku RIA Královopolská, která má obří zakázky v jaderných elektrárnách.

Tohle všechno si vzal Stanislav Gross s sebou. A i kdyby chtěl v budoucnu kdokoli otevřít pátrání, nebude to moci udělat, protože „svědek“ už nežije.

Dva v jednom

Gross byl mužem dvou tváří. Jedna patřila milému a hodnému politikovi. Ta druhá, neveřejná tvář byla temnější. Řada politických pozorovatelů a komentátorů to shrnula jasně: Gross byl také chladnokrevný cynik.

Já jsem zažil obě tyto tváře. Začátkem devadesátých let jsem coby začínající novinář chodil do Sněmovny a on už se tehdy specializoval na bezpečnostní resorty. Po každém zasedání branně-bezpečnostního výboru měl Gross vykulené oči a spiklenecky uvolňoval některé informace o tom, co se dozvěděl. Jako by i on chtěl upozornit na špinavosti a podvody v politice.

Stanislav Gross

Ano, v devadesátých letech to byl vcelku sympatický politik nové generace. Očaroval spolustraníky i voliče téměř chlapeckou nevinností. Je pravda, že tenhle „kluk z plakátu“ získal sociálním demokratům velké množství hlasů ve volbách. A myslím, že tehdy to na samém začátku kariéry často myslel skutečně dobře a „upřímně“, jak později stálo na jeho billboardech.

Ale jakmile se dostal do exekutivy a k vládní moci, odhodil zábrany a z nevinného chlapce se stal predátor, který potíral konkurenci. Jako ministr vnitra zřídil tým Mlýn, o jehož pravé podstatě se dodnes vedou spory. A přestože Mlýn dělal i důležité a závažné kauzy, celkově po něm zůstala pachuť policejního „grosstapa“, které mělo „likvidovat“ nepohodlné svědky, či konkurenci v politice či v byznysu.

Ke konci jeho kariéry mu dokonce jeho spolustraníci začali vyčítat, že až příliš často chodí na schůzky s podnikateli a slyší na jejich nápady a snahy, jak se dostat k co největšímu koláči ze státního rozpočtu.

Prostě také Gross zejména po roce 2000 naskočil do rozjetého rychlíku, který se nazývá „klientelismus“. Takže i on se stal více vykonavatelem přání byznysmenů než dobrým sluhou svých voličů v politice. Je ovšem fér přiznat, že v historii české politiky nebyl jediným, kdo se takto choval. A nebyl ani tím nejhorším. Navíc na konci svého života projevil určitou sebereflexi a omluvil se všem, „kteří měli pocit, že je zklamal.“

Zcela jistě bychom měli uctít jeho památku, protože byl přední politik a premiér země. Jeho skon možná povede i k větší osvětě strašné nemoci, jíž podlehl. Ale neměli bychom zapomenout, že z čistě politického hlediska to byl muž, který ve veřejném životě selhal a přinejmenším také lhal.

Chtěl bych vyjádřit hlubokou soustrast rodině Stanislava Grosse.

A chtěl bych také říci: Lepší by určitě bylo, kdyby se povedlo, aby jeho podivné případy skončily řádným vyšetřením a objasněním  - a neskončily na hřbitově, ve věku 45 let.

Komentář původně vyšel v magazínu Reportér. Jaroslav Kmenta dlouhodobě psal o Stanislavu Grossovi.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Nový ředitel Agentury pro sociální začleňování Radek Jiránek (29. 6. 2015).
Šéf agentury pro sociální začleňování končí, odchází do komerční sféry

Vládní agentura pro sociální začleňování bude hledat nového ředitele. Její nynější šéf Radek Jiránek odchází ke konci září. Informaci serveru Romea.cz potvrdil...  celý článek

Do práce by se měl umělec Dzia pustit v průběhu září. Doslova v květinovou...
Větší malba v Česku není. Halu ozdobí květinová fasáda belgického umělce

Dosud šedivý průmyslový areál v Humpolci u dálnice D1 od září prokoukne. O velkoplošnou malbu se zde postará belgický umělec Dzia. Velikostí může konkurovat...  celý článek

Praktikující muslimka Karíma Sadio v diskusním pořadu iDNES.cz Rozstřel (28....
Burkiny stresují lidi. Jejich zákaz je zásah do soukromí, zaznělo v Rozstřelu

Burkiny vyvolávají u lidí asociace s islámem a násilím. V litoměřickém bazénu proto plavky zakázali. "Nechci lidi stresovat," prohlásil místostarosta Karel...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.