Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

KOMENTÁŘ: Letecká tragédie může být zkouškou rusko-polských vztahů

  15:35aktualizováno  15:35
Letecké neštěstí během několika vteřin připravilo Polsku druhou Katyň. Neuvěřitelnost faktu, že náhle zahynul polský prezident Lech Kaczynski, je ještě jako čárou tlustým černým fixem zvýrazněna tím, že se to stalo zrovna v Katyni. A po sedmdesáti letech.

Katyň | foto: Reuters

Je to jako by si tohle místo hrálo s Poláky nějakou zlomyslnou hru. Sověti tady na přímý příkaz Stalina chladnokrevně postříleli na čtyři tisíce z více než dvaceti tisíc zajatých důstojníků, kteří byli v roce 1940 pozabíjeni. Není to však jediná zarážející podobnost.

Protože pro Polsko byl jeho důstojnický sbor výkvětem národa, byla tehdy v Katyni a na dalších popravištích v Sovětském svazu vyvražděna polská elita.

Teď se historie svým způsobem krutě opakuje. Na palubě letounu nebyl jen prezidentský pár, ale téměř celé vrchní velení polské armády a mnoho politiků. Katyň opět setnula hlavy polské elitě.

CHYBA PILOTA, MLHA NEBO STAV LETIŠTĚ

Experti už analyzují černou skřínku

Je to obrovský šok nejen pro Poláky – včetně těch, pro něž byl Kaczynski kontroverzním prezidentem, ale i pro lidi v cizině. Je to totiž zpráva z rodu neuvěřitelných: člověk má tendenci podvědomě si myslet, že lidé v nejvyšších funkcích jsou téměř nesmrtelní.

pád letadla

Ale není to tak, proto například Američané dobře vědí, proč neradi pouštějí prezidenta a viceprezidenta do jednoho letadla.

Pokud se havárie seběhla tak, jak zní polooficiální verze ve chvíli, kdy se rodí tyto řádky, tedy že pilot v mlze čtyřikrát nalétával na přistání, přestože mu pozemní kontrola navrhovala přistání jinde, lze spekulovat, že pravidelné dopravní lince by se to zřejmě nestalo. Ta by totiž poslechla.

Prezidentský "speciál" se ale někdy může řídit trochu jinými pravidly.

Je to však opravdu jen spekulace. Co je ovšem zřejmé už nyní: neštěstí se může stát zatěžkávací zkouškou rusko-polských vztahů.

Katyňská symbolika přímo vnucuje divoká vysvětlení. Ať dopadne vyšetřování jakkoliv, teorie vyznavačů spikleneckých vysvětlení budou žít navždy.

Polsko má totiž se smrtí svých vůdců při leteckém neštěstí už svoji jednu zkušenost. Roku 1943 zahynul při startu letadla v Gibraltaru šéf polské exilové vlády a vrchní velitel polských ozbrojených sil generál Sikorski. Mnoho Poláků dodnes věří, že za tím byly čísi temné rejdy.

A navíc i slovo Katyň. Jedním z motivů pro odstranění Sikorského podle nich bylo to, že tvrdě žádal vyšetření masakru v Katyni, a tak se stal nepohodlným pro vztahy spojenců se Stalinem. Teď polské katyňské trauma dostalo novou vrstvu.







Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ines Rau na archivním snímku
Dívkou měsíce v Playboyi je poprvé transsexuálka, čtenáři reptají

Dívkou měsíce časopisu Playboy se poprvé stala transsexuálka. Francouzská modelka Ines Rauová bude tváří listopadového čísla. Některé čtenáře to popudilo,...  celý článek

Andrej Babiš před diskusí TV Nova (19. října 2017)
Českým premiérem bude zřejmě populista, oligarcha a mogul, píší v Německu

V čele české vlády podle všeho po volbách stane muž s velkým egem, populista, oligarcha a mediální mogul Andrej Babiš, píší média v Německu. Šéfa hnutí ANO...  celý článek

Dcera oligarchy závodila v ulicích Charkova, zabila pět lidí
VIDEO: Dcera byznysmena závodila v ulicích Charkova, zabila pět lidí

Ukrajinou otřásla nehoda v Charkově, kde dvacetiletá řidička ve středu večer vjela luxusním terénním vozem do davu. Na místě zemřelo pět lidí, řidičce hrozí...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.