Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

KOMENTÁŘ: Kdo odpoví Putinovi

  10:35aktualizováno  10:38
Vladimir Putin se před ruskými televizními diváky chvástal mírumilovností. Vinu za své agresivní počínání svalil na civilizovaný svět - přesně ve stylu diktátorů známých z evropských dějin.

Ruský prezident Vladimir Putin odpovídá na otázky diváků ve vysílání ruské státní televize (17. dubna 2014). | foto: AP

Vladimir Putin si ve čtvrtek vzal slovo před přátelsky naladěným auditoriem a odpovídal na předem vybrané dotazy, z nichž samozřejmě ani jeden nebyl novinářsky tvrdý či jízlivý. Aniž by tedy následovala adekvátní protiotázka, Putin vmetl světu do tváře třeba tvrzení, že si kyjevská vláda počíná "zločinně", když na východ své země, kde řádí proruští separatisté, posílá armádu. Copak to ale nebyl on, ruský prezident, kdo první začal provádět vojenské manévry a posílat jednotky bez výsostných znaků do ukrajinského terénu? Pane prezidente, proč lžete o tom, kdo je tady agresorem?

Další komentáře najdete v dnešní MF DNES

  • Karel Steigerwald: Na Rusko se valí neštěstí - už zase vyhraje válku
  • Ondřej Trubač: Koho uškne daňová kobra
Elektronická MF DNES

MF DNES v počítači nebo v iPadu/iPhonu

Nad celým ubohým televizním tyátrem se ještě lze pousmát. Co jiného než trapnost čekat od kágébáka, jenž svou moc utvrzuje s pomocí domácích represí a zahraničních agresí. Člověka zamrazí až při zjištění, že tu není nikdo, kdo by nyní mluvil za civilizovaný svět a podobně sebejistě před kamerami formuloval protiputinovskou strategii.

Kdo zvedne telefon v Evropě?

Stejně jako si kdysi americký ministr zahraničí Henry Kissinger položil otázku, komu má z USA vlastně volat, když chce hovořit s Evropou, mohl by Putin dnes říct, že si není jist, komu volat, pokud by chtěl hovořit se Západem. Barack Obama se této role vzdal nebo pro ni zjevně není dost kompetentní - záleží na úhlu pohledu.

Evropští politici včetně těch českých sice tu a tam protiputinovsky zaštěkají, ale nepůsobí dojmem, že by chtěli také kousat, tedy podílet se vojensky na případné obraně východních hranic našeho světa, ať už je definujeme severoatlanticky, či jinak. Viz třeba také dění kolem čtvrtečního  diplomatického setkání v Ženevě. Kdekdo mluví, nikdo se však nechce postavit do čela.

Putinovy cíle známe

Krize na Ukrajině

Zato Putin nemusí štěkat. S úsměvem na tváři rovnou kouše. A zdrcující na tom je, že na rozdíl od Adolfa Hitlera, s nímž je dnes často srovnáván, jsou obrysy jeho spádů čitelné. Ve třicátých letech, ba snad i v jejich druhé polovině po rakouském anšlusu, se přece stále ještě mohla vést debata o tom, jak geograficky rozpínavé jsou myšlenkové pochody ve fýrerově hlavě.

U Putina pochybnosti odpadají. Jeho monstrózním cílem je udělat stejnou věc jako Lenin, jenž ve dvacátých letech zahájil války s cílem obnovit carskou říši - a jak známo, po necelých dvou desetiletích těsně před druhou světovou válkou vše završil Stalin, když si podmanil pobaltské státy. Otázkou je jen to, zda Putin uvažuje pouze o konsolidaci v rámci hranic rozpuštěného Sovětského svazu, čemuž by nasvědčoval jeho okřídlený výrok o rozpadu SSSR coby "nejhorší geopolitické pohromě dvacátého století", nebo mu pomalu už roste chuť také na vazalské státy Varšavské smlouvy, kam patří i Česko.

Lhát se musí umět. Jenže když je člověk na koni, jde to tak nějak snáz a s bohorovným úsměvem, jak nám ve čtvrtek předvedl.

Přestože je jeho rámcový záměr jasný, v tomto bodě je prostě zatím těžké ho přečíst. Nakonec není vyloučeno, že si ještě neurčil nejzazší dobyvatelskou metu a bude postupovat dál a pragmaticky podle toho, na co bude v budoucnu narážet.

Často se v této souvislosti za příští sousto logicky považuje Pobaltí, kde žije početná skupina Rusů, a navíc by takovým kouskem vrcholně ponížil Severoatlantickou alianci. Není však vyloučeno, že strategicky by se mu více hodilo ještě lépe ovládnout oblast Černého moře či až Balkánu, aby měl lepší přístup k mořím.

Čím vzdálenější jsou tyto úvahy, tím ostřeji vyvstává strategická nejapnost bojovníků na zdejší straně barikády, kteří nejenže nechtějí štěkat či kousat, ale zjevně by nejraději Putina snad ještě poplácali po zádech. Český premiér Bohuslav Sobotka by podle svého čtvrtečního prohlášení další sankce na Rusko uvalil až ve chvíli, kdy by anektovalo další část Ukrajiny. Epizoda s Krymem a nynějším rozdmýcháváním separatismu na východě země mu pro zpřísnění těchto - beztak tragikomický bezzubých, ale zatím jediných realizovaných - opatření nestačí.

Sobotka by docela dobře mohl být jedním z těch, kteří ve čtvrtek kladli Putinovi krotké a úslužné otázky.

Putin versus Snowden. Ruský prezident odpovídá na dotaz bývalého agenta:

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.