Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

KOMENTÁŘ: Řecko posunuje EU k nevyhnutelné sebevraždě celé eurozóny

  14:49aktualizováno  14:49
Po sobotním referendu v Řecku, které bylo de facto celonárodním hlasováním o důvěře Tsiprasově vládě a o nedůvěře politice lídrů EU, se v našich médiích objevují komentáře se závěrem, že Řecko páchá ekonomickou sebevraždu. Podle Jiřího Weigla, ředitele Institutu Václava Klause, je to ale chybný závěr.

Řekové v neděli v referendu odmítli referendu odmítli podmínky mezinárodních věřitelů k poskytnutí další pomoci. | foto: AP

Odmítnutí Řeků pokračovat v dosavadní evropské politice „záchrany Řecka“ cestou tzv. vnitřní devalvace (poklesu cen, mezd, sociálních výdajů) jako substitutu devalvace kursové, která je v eurozóně nemožná, možná otevírá cestu k bolestnému, ale přeci jen smysluplnému a perspektivnímu ekonomickému řešení řecké krize. Především ale znamená jasné odmítnutí vládnoucích řeckých politiků spáchat politickou sebevraždu, k níž je EU tlačila.

Jiří Weigl

Jiří Weigl, kancléř prezidenta republiky Václava Klause

Vystudoval ekonomiku zahraničního obchodu na Vysoké škole ekonomické v Praze a arabistiku na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy. V letech 1990 - 1998 působil po boku Václava Klause jako poradce na ministerstvu financí a šéf poradců na úřadu Vlády ČR. V období let 2000 - 2003 pracoval jako výkonný ředitel Centra pro ekonomiku a politiku a v roce 2003 byl jmenován vedoucím Kanceláře prezidenta republiky. Od roku 2013 je výkonným ředitelem Institutu Václava Klause.

Řecký příklad ukázal, že tzv. vnitřní devalvace jako způsob obnovování narušených proporcí v rámci divergentně se vyvíjejících ekonomik eurozóny nemůže fungovat při zachování politické demokracie. Rigidita nominálních mezd a sociálních důchodů směrem dolů platí a je iluzí domnívat se, že ji lze snadno zlomit a učinit jejich pokles akceptovatelným pro širokou veřejnost. Naopak, ukazuje se, že výsledkem takového pokusu je pouze destrukce politického systému.

Právě to se v Řecku děje. Pět let záchranného programu má jediný efekt - úpadek tradičních demokratických politických stran a nástup levicového a pravicového radikalismu a populismu. Drastické obnovení vnitřní rovnováhy a vytvoření předpokladů pro udržitelné přebytkové hospodaření státu a splácení zahraničních půjček by teoreticky mohl zajistit dočasně pouze režim odhodlaný potlačovat násilím nesouhlas veřejnosti.

V demokratických poměrech je pokračování politiky vnitřní devalvace neprosaditelné. Příklad Pobaltí je unikátní, neboť obyvatelstvu těchto zemí se stále vrací traumatizující pocit, že volí mezi Evropou a vyhnanstvím na Sibiři, a v této situaci je jejich ochota k obětem výjimečná.

I Řekové musí platit dluhy

Komentář Vladimír Votápka

Tsipras a jeho kolegové dobře pochopili, že EU od nich svými podmínkami požaduje politickou sebevraždu a chytře z pasti unikli referendem. Tím míč přehodili na stranu EU a ta musí rozhodovat. Vždy platilo a platí, že problém s nesplácenými dluhy má především věřitel, až potom sám dlužník. EU teď musí znovu platit, buď za udržení Řecka v eurozóně za každou cenu, nebo za přiznání faktu, že projekt eura selhal a první země jej opouští.

Druhá varianta má na rozdíl od té první alespoň perspektivu - Řecko zbankrotuje a znovu se postaví na vlastní nohy. Rozumná EU by mu v tom měla pomoci. Bohužel větší pravděpodobnost má varianta první - rozklad a úpadek bez konce a na pokračování - a to je skutečná pomalá, ale nevyhnutelná dlouhodobá sebevražda celé eurozóny.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.