Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

KOMENTÁŘ: I Řekové musí platit své dluhy. Jinak svět spěje k chaosu

  9:16aktualizováno  9:16
Řecký premiér Tsipras vydává výsledek nedělního referenda za vítězství demokracie, ve skutečnosti však jde o vítězství hrubého populismu. Skutečností je, že pokud se země vrátí k národní měně, čeká většinu Řeků brutální pokles životní úrovně, píše ve svém komentáři Vladimír Votápek.

Rozervaná řecká vlajka na ostrově Kastellorizo (4. července 2015) | foto: Reuters

Řecko, zatížené dluhem, který úspěšně vytvářely celé generace místních politiků, narazilo před časem na meze trpělivosti mezinárodních trhů a bylo nuceno hledat pomoc u EU a dalších věřitelských institucí.

Vladimír Votápek

Analytik mezinárodních vztahů a bývalý generální konzul ČR v Ruské federaci.

Je pravidelným hostem v elektronických médiích, kde komentuje vývoj v prostoru bývalého Sovětského svazu.

Věřitelé požadovali po Athénách realistický plán splácení, zahrnující mimo jiné  výrazná úsporná opatření, která byla a jsou jen obtížně stravitelná pro většinu řecké populace. I díky tomu v lednu 2015 v řeckých předčasných parlamentních volbách zvítězilo uskupení „Koalice radikální levice“, vedené současným premiérem Alexisem Tsiprasem.

Ten řeckým voličům sliboval zásadní změnu stylu vyjednávání s mezinárodními věřiteli, usnadnění podmínek, za kterých Řecko dostává nové půjčky, aby mohlo splácet staré dluhy a především – konec úsporných opatření. Budiž poznamenáno, že od nástupu k moci nevyjednal s věřiteli vůbec nic a fakticky tak svou zemi dovedl do platební neschopnosti.

Zmatené referendum

Zdá se, že největší podíl viny na dosavadním neúspěchu nese právě řecká strana, jejíž přístup k vyjednávání silně připomíná chování pubescenta, prožívajícího období vzpoury proti rodičům. Namísto přiznání vlastních chyb, převzetí odpovědnosti a hledání přijatelných řešení, kritizuje všechny a všechno kolem. Vinu za současnou, věru neuspokojivou, a možná i neřešitelnou situaci, dává především systému a svým věřitelům.

Zatím poslední vzdorovitý kousek vyvedla řecká vláda minulý týden, když nechala své občany hlasovat o tom, zda má přijmout návrhy věřitelů na řešení krize (které by mimo jiné znamenaly i poskytnutí dalších překlenovacích úvěrů a udržení řeckého bankovního systému v chodu).

Celé to referendum bylo od počátku do konce zmatené. Především – návrh dohody, o kterém nechala řecká vláda hlasovat, už nebyl aktuální. Nejasný byl i důvod vyhlášení plebiscitu. Vždyť z pohledu zahraničních partnerů je jedno, zda je odmítavý postoj Athén podpořen referendem, nebo vychází „pouze“ z postoje legitimní vlády.

Vítězství hrubého populismu

 Hned v pondělí se také ukázalo, že vládní sliby o tom, že hlasování proti návrhu věřitelů bude znamenat otevření bank a ukončení současného mimořádného režimu, byly plané. V Řecku platí i nadále „bankovní prázdniny“, které maskují skutečnost, že banky nemají dost peněz, a Řekové si i nadále mohu vybírat ze svých účtů pouze 60 Euro denně.

Fotogalerie

Premiér Tsipras může 61,31 % hlasů proti návrhu věřitelů označovat za vítězství demokracie, ale ve skutečnosti jde jenom o vítězství hrubého populismu, které pozice řecké vlády nijak neposílí.

Vždyť výsledek referenda o tom, zda se mají platit dluhy, je celkem jednoduše předvídatelný a pro partnery nepřináší žádnou novou informaci. Spíše naopak. Oněch téměř 40 % voličů, kteří se chtěli dohodnout s věřiteli, je ještě slušný výsledek.

Obávám se, že pokud by někdo přišel s takovým plebiscitem v Čechách, podíl lidí podporujících „revoluční“ myšlenku, že dluhy se nemusí platit, by byl výrazně vyšší.

Řekové naštvali Berlín i Paříž

V Evropě se ve vztahu k řeckému dluhu již dříve zformovaly dvě skupiny, které se do jisté míry liší ve vstřícnosti k Athénám a k myšlence na další restrukturalizaci dluhu. Nejvýznačnějším představitelem té přísnější, „severní“ skupiny, je Německo. Převládající stanovisko je možné shrnout do hesla, že dluhy se mají platit a diskutovat lze spíše o podmínkách, jak toho dosáhnout.

Nejprominentnějším zástupcem druhého, mnohem více zadluženého, a vůči Athénám mírnějšího uskupení, je Francie. Její ministr financí v minulosti například nevylučoval ani odpuštění části řeckého dluhu. Referendum ale podráždilo obě uskupení bez rozdílu.

Postoj věřitelů dobře vystihla Ingrid Arndt-Brauerová, předsedkyně finančního výboru Bundestagu, která konstatovala, že řecké NE znemožňuje pokračování současného jednání o tom, jak pomoci Athénám.

Své zájmy hájí i věřitelé

Pokud tedy má řecká vláda zájem o pomoc svých věřitelů, bude muset přijít s vlastním návrhem. Jinak Řecko čeká přiznání platební neschopnosti a návrat k národní měně.

Řecká krize

Možná, že se to někomu může jevit jako přijatelný scénář, fakticky by to ale znamenalo brutální zhoršení životní úrovně většiny Řeků. Nezbytně by došlo k rozdělení společnosti na ty, kteří by měli přístup k tvrdé měně (jako je Euro nebo americký dolar) a na ty, kteří by byli závislí na drachmě a jejichž příjmy a úspory by neustále byly ohrožovány inflací.

Zatím není jasné, s čím přijdou Athény. Ale i když budou schopné předložit nějaký rozumný návrh, musí se připravit na to, že bude posuzován mnohem přísněji než dříve.

Tvrdí-li řecká vláda, že hájí legitimní zájmy svých voličů, pak se nemůže divit, že i druhá strana bude zvažovat kromě řeckých zájmů i vlastní priority. A mezi ně jistě patří prevence populistické nákazy, šířené Syrizou a dalšími uskupeními, jako je Podemos ve Španělsku.

Svět, kde se neplatí dluhy

Současný finanční systém jistě není ideální a je možné jej obviňovat z mnoha smrtelných hříchů, ale přesto funguje. Lze jej analyzovat, je možné o něm diskutovat a jeho pravidla upravovat.

Naproti tomu svět, kde by se neplatily dluhy, by nutně spěl k chaosu, ve kterém by nejvíce prosperovali ti mocní a bohatí a nejzranitelnějšími by byli chudí. Lidé nebo státy, to je jedno.

Pro někoho to možná bude znít paradoxně, ale tím nejlepším řešením z pohledu Řecka a dalších slabých a zadlužených, je hrát podle pravidel a přispívat tak ke stabilitě současného systému. Protože mimo tento systém je čeká ještě něco mnohem ošklivějšího.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.