Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

KOMENTÁŘ: I Řekové musí platit své dluhy. Jinak svět spěje k chaosu

  9:16aktualizováno  9:16
Řecký premiér Tsipras vydává výsledek nedělního referenda za vítězství demokracie, ve skutečnosti však jde o vítězství hrubého populismu. Skutečností je, že pokud se země vrátí k národní měně, čeká většinu Řeků brutální pokles životní úrovně, píše ve svém komentáři Vladimír Votápek.

Rozervaná řecká vlajka na ostrově Kastellorizo (4. července 2015) | foto: Reuters

Řecko, zatížené dluhem, který úspěšně vytvářely celé generace místních politiků, narazilo před časem na meze trpělivosti mezinárodních trhů a bylo nuceno hledat pomoc u EU a dalších věřitelských institucí.

Vladimír Votápek

Analytik mezinárodních vztahů a bývalý generální konzul ČR v Ruské federaci.

Je pravidelným hostem v elektronických médiích, kde komentuje vývoj v prostoru bývalého Sovětského svazu.

Věřitelé požadovali po Athénách realistický plán splácení, zahrnující mimo jiné  výrazná úsporná opatření, která byla a jsou jen obtížně stravitelná pro většinu řecké populace. I díky tomu v lednu 2015 v řeckých předčasných parlamentních volbách zvítězilo uskupení „Koalice radikální levice“, vedené současným premiérem Alexisem Tsiprasem.

Ten řeckým voličům sliboval zásadní změnu stylu vyjednávání s mezinárodními věřiteli, usnadnění podmínek, za kterých Řecko dostává nové půjčky, aby mohlo splácet staré dluhy a především – konec úsporných opatření. Budiž poznamenáno, že od nástupu k moci nevyjednal s věřiteli vůbec nic a fakticky tak svou zemi dovedl do platební neschopnosti.

Zmatené referendum

Zdá se, že největší podíl viny na dosavadním neúspěchu nese právě řecká strana, jejíž přístup k vyjednávání silně připomíná chování pubescenta, prožívajícího období vzpoury proti rodičům. Namísto přiznání vlastních chyb, převzetí odpovědnosti a hledání přijatelných řešení, kritizuje všechny a všechno kolem. Vinu za současnou, věru neuspokojivou, a možná i neřešitelnou situaci, dává především systému a svým věřitelům.

Zatím poslední vzdorovitý kousek vyvedla řecká vláda minulý týden, když nechala své občany hlasovat o tom, zda má přijmout návrhy věřitelů na řešení krize (které by mimo jiné znamenaly i poskytnutí dalších překlenovacích úvěrů a udržení řeckého bankovního systému v chodu).

Celé to referendum bylo od počátku do konce zmatené. Především – návrh dohody, o kterém nechala řecká vláda hlasovat, už nebyl aktuální. Nejasný byl i důvod vyhlášení plebiscitu. Vždyť z pohledu zahraničních partnerů je jedno, zda je odmítavý postoj Athén podpořen referendem, nebo vychází „pouze“ z postoje legitimní vlády.

Vítězství hrubého populismu

 Hned v pondělí se také ukázalo, že vládní sliby o tom, že hlasování proti návrhu věřitelů bude znamenat otevření bank a ukončení současného mimořádného režimu, byly plané. V Řecku platí i nadále „bankovní prázdniny“, které maskují skutečnost, že banky nemají dost peněz, a Řekové si i nadále mohu vybírat ze svých účtů pouze 60 Euro denně.

Fotogalerie

Premiér Tsipras může 61,31 % hlasů proti návrhu věřitelů označovat za vítězství demokracie, ale ve skutečnosti jde jenom o vítězství hrubého populismu, které pozice řecké vlády nijak neposílí.

Vždyť výsledek referenda o tom, zda se mají platit dluhy, je celkem jednoduše předvídatelný a pro partnery nepřináší žádnou novou informaci. Spíše naopak. Oněch téměř 40 % voličů, kteří se chtěli dohodnout s věřiteli, je ještě slušný výsledek.

Obávám se, že pokud by někdo přišel s takovým plebiscitem v Čechách, podíl lidí podporujících „revoluční“ myšlenku, že dluhy se nemusí platit, by byl výrazně vyšší.

Řekové naštvali Berlín i Paříž

V Evropě se ve vztahu k řeckému dluhu již dříve zformovaly dvě skupiny, které se do jisté míry liší ve vstřícnosti k Athénám a k myšlence na další restrukturalizaci dluhu. Nejvýznačnějším představitelem té přísnější, „severní“ skupiny, je Německo. Převládající stanovisko je možné shrnout do hesla, že dluhy se mají platit a diskutovat lze spíše o podmínkách, jak toho dosáhnout.

Nejprominentnějším zástupcem druhého, mnohem více zadluženého, a vůči Athénám mírnějšího uskupení, je Francie. Její ministr financí v minulosti například nevylučoval ani odpuštění části řeckého dluhu. Referendum ale podráždilo obě uskupení bez rozdílu.

Postoj věřitelů dobře vystihla Ingrid Arndt-Brauerová, předsedkyně finančního výboru Bundestagu, která konstatovala, že řecké NE znemožňuje pokračování současného jednání o tom, jak pomoci Athénám.

Své zájmy hájí i věřitelé

Pokud tedy má řecká vláda zájem o pomoc svých věřitelů, bude muset přijít s vlastním návrhem. Jinak Řecko čeká přiznání platební neschopnosti a návrat k národní měně.

Řecká krize

Možná, že se to někomu může jevit jako přijatelný scénář, fakticky by to ale znamenalo brutální zhoršení životní úrovně většiny Řeků. Nezbytně by došlo k rozdělení společnosti na ty, kteří by měli přístup k tvrdé měně (jako je Euro nebo americký dolar) a na ty, kteří by byli závislí na drachmě a jejichž příjmy a úspory by neustále byly ohrožovány inflací.

Zatím není jasné, s čím přijdou Athény. Ale i když budou schopné předložit nějaký rozumný návrh, musí se připravit na to, že bude posuzován mnohem přísněji než dříve.

Tvrdí-li řecká vláda, že hájí legitimní zájmy svých voličů, pak se nemůže divit, že i druhá strana bude zvažovat kromě řeckých zájmů i vlastní priority. A mezi ně jistě patří prevence populistické nákazy, šířené Syrizou a dalšími uskupeními, jako je Podemos ve Španělsku.

Svět, kde se neplatí dluhy

Současný finanční systém jistě není ideální a je možné jej obviňovat z mnoha smrtelných hříchů, ale přesto funguje. Lze jej analyzovat, je možné o něm diskutovat a jeho pravidla upravovat.

Naproti tomu svět, kde by se neplatily dluhy, by nutně spěl k chaosu, ve kterém by nejvíce prosperovali ti mocní a bohatí a nejzranitelnějšími by byli chudí. Lidé nebo státy, to je jedno.

Pro někoho to možná bude znít paradoxně, ale tím nejlepším řešením z pohledu Řecka a dalších slabých a zadlužených, je hrát podle pravidel a přispívat tak ke stabilitě současného systému. Protože mimo tento systém je čeká ještě něco mnohem ošklivějšího.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Francouzská armáda cvičí orly pro lov zbloudilých dronů (10. února 2017)
Norsko schválilo projekt na odstřel 200 orlů. Ornitologové protestují

Norský parlament schválil kontroverzní projekt na regulaci populace orlů skalních. Chovatelé ovcí a sobů tvrdí, že dravci působí velké škody ve stádech a...  celý článek

Hlavní město Tchaj-wanu Taipei v době výpadku elektřiny (15.8.2017)
Tchaj-wan postihl masivní blackout. Ministr se lidem omluvil a rezignoval

Tchajwanský ministr hospodářství Li Čch’-kung rezignoval poté, co více než 6 milionů domácností v úterý postihl výpadek proudu. Uvedla to agentura AP. Ministr...  celý článek

Útok před mešitou v Nigérii si vyžádal až 30 mrtvých. (30.5.2015)
V Nigérii se na trhu odpálila sebevražedná atentátnice, zabila 27 lidí

Sebevražedná atentátnice na trhu na severovýchodě Nigérie v úterý odpálila nálož a zabila 27 lidí. Dalších 83 jich utrpělo zranění. S odkazem na místní zdroje...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.