Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Amerika je zavalena kokainem, rekordní produkci pomohl kolumbijský mír

  15:38aktualizováno  15:38
Kolumbijská vláda loni dosáhla historické mírové dohody s bojovníky levicové guerilly FARC, která svou činnost hojně financovala výnosem z prodeje drog. Na pěstování koky se však obratem dalo více farmářů než dříve. Odbytiště nalézají zejména na klíčovém trhu v USA. V reportáži o tom informoval list The Washington Post.

Kolumbijští zákonodárci navrhují legalizaci pěstování koky a marihuany. Trh by se tak zasytil, klesla by cena drog a s ní příjmy drogových kartelů a rebelů. | foto: Jose Miguel GomezReuters

Ani v dobách narkobarona Pabla Escobara nerostlo na kolumbijských svazích tolik koky jako dnes. Z helikoptéry vypadají kokové plantáže jako obří vinice. Koka roste na ploše, která by s přehledem pokryla oblast celého Londýna i s přilehlou aglomerací. Boj s narkotiky v Kolumbii přitom spolkl za posledních sedmnáct let deset miliard dolarů, které putovaly z rozpočtu USA v rámci takzvaného „Plánu Kolumbie“.

FARC

Revoluční ozbrojené síly Kolumbie (FARC) vznikly v roce 1964 jako krajně levicové hnutí myšlenkově napojené na Komunistickou stranu Kolumbie (PCC – Partido Comunista Colombiano). Impulzem k založení byla občanská válka mezi konzervativci a liberály v Kolumbii a otázky ohledně vlastnictví půdy.

Více se na ofenzivu zaměřili v 80. letech, kdy také začaly s rozmachem pěstování koky financovat svou činnost z prodeje drog.

V době největšího rozmachu disponoval FARC tisíci mužů a kontroloval až 40 procent území Kolumbie. V obsazených oblastech nahrazoval stát - vybíral „daně“, zřizoval školy, zdravotní zařízení, dokonce i soudy. Někde budoval i infrastrukturu.

Zdroj: BBC

Nešťastnou roli v náhlém boomu produkce kokainu v Kolumbii sehrála loňská mírová dohoda mezi vládou a guerillou FARC, která ukončila více než půl století dlouhou drogovou válku (psali jsme zde). Místo aby za vládní kompenzace vysázeli legální plodiny, pěstují ještě více těch nelegálních.

Trh s kokainem je nyní natolik saturovaný, že některé keře koky zůstávají nesklizené na polích a listy hnijí. „Nikdy předtím jsme nic takového neviděli,“ řekl listu The Washington Post kolumbijský ministr obrany Luis Carlos Villegas.

Villegas je autorem protidrogové strategie, kdy se odměňují ti, kteří začnou místo koky pěstovat legální plodiny. Zároveň se však mají trestat ničením rostlin ti, kteří odmítnou. Účinnost strategie však chce podle nich čas. Mezitím se však v Kolumbii vyprodukovalo jen za loňský rok na 710 tun kokainu, zatímco v roce 2013 to bylo 235 tun.

Pro USA je to palčivý problém, který bude pravděpodobně na stole při brzké návštěvě kolumbijského prezidenta Juana Manuela Santose ve Washingtonu. Pašování drog přes hranice a související ohrožení národní bezpečnosti USA je totiž hlavním argumentem prezidenta Donalda Trumpa pro postavení zdi na hranicích s Mexikem (více zde).

Spotřeba kokainu v USA roste a tamější trh je podle amerických úřadů nyní přímo zaplavený levnou kolumbijskou drogou. Počet předávkování kokainem je v zemi nyní nejvyšší za deset let a prudce vzrostl i počet mladých lidí, kteří přišli s kokainem do styku.

Kakao místo koky

FARC v Kolumbii půl století kontroloval drogový byznys a žil z jeho výnosů. Pěstitelé i pašeráci jim platili „daň“ a sama guerilla drogu prodávala mexickým drogovým kartelům, které kokain dostávaly na americký trh. Nyní však většina členů FARC složila zbraně a centrálně řízený byznys se rozpadl.

Malé gangy pašeráků se obrátily proti sobě i Národní osvobozenecké armádě (ELN), která je v zemi po FARC druhá nejvýznamnější. FARC by měl v odlehlých oblastech pracovat s místními farmáři a přimět je, aby vyměnili koku za kávu, banány či kakao. Bývalým bojovníkům se však v nové roli osvětových pracovníků příliš nedaří.

Kolumbijská vláda přesto bojuje proti drogovému byznysu, jak se dá. Ve spolupráci s americkým Národním úřadem pro kontrolu obchodu s drogami (DEA) zabavila jen během prvních čtyř měsíců letošního roku na 115 tun kokainu. Úředníci vyráží mezi farmáře a platí jim v hotovosti, pokud dobrovolně vytrhají keře koky a připojí se do dvouletého programu přechodu na legální plodiny.

Fotogalerie

V oblastech, které se programu budou držet, navíc vláda postaví silnice, nemocnice či sportoviště. Má to však jeden háček. Aby rodiny dostaly své měsíční dávky, musí být „čistá“ celá obec.

V ideálním případě by rodina dosáhla až na 12 tisíc dolarů (294 tisíc korun) v průběhu dvou let, což je částka, která by měla být úměrná tomu, co by si vydělala rodina prodejem koky.

Chybí finance

Vláda doufá, že se jí do konce roku podaří tímto způsobem zlikvidovat na 49 000 hektarů, což odpovídá zhruba rozloze Prahy. Problém je v tom, že náklady na kompenzace by v takovém případě přerostly 500 milionů dolarů ročně. Není přitom jasné, kde hodlá vláda takovou sumu sehnat. Pokud však farmáři nedostanou slíbené dotace, pravděpodobně u pěstování koky zůstanou.

Eduardo Diaz, který vede program náhrady plodin, hájí program s tím, že i jako předražený je pořád lepší než drogová válka. „Kolik miliard jsme utratili na vymýcení koky za posledních 15 let? A výsledkem je, že jsme skončili jako největší světový producent kokainu,“ řekl Diaz.

I když vláda nasadí veškeré metody, problém, kterému čelí, dosahuje enormních rozměrů. Šéf protidrogového oddělení policie José Mendoza nedávno ukazoval novinářům, s jak rozsáhlým problémem se potýkají. Nad farmami u hranic s Ekvádorem s nimi přeletěl helikoptérou. Dole na zemi přitom bylo vidět jednu policejní jednotku, jak se mačetami prosekává v poli koky. Z výšky vypadali muži podle reportéra Washington Post jen jako tečky v zeleném moři.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.