Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Už žádné výzvy ke kamenování žen. Dánové chtějí umlčet radikální imámy

  18:19aktualizováno  18:19
Vláda v Kodani chystá zákon, který by umlčel radikální imámy. Dány vyděsil dokument místní televize, která v jedné z mešit potají natočila výzvy ke kamenování a smrti odpadlíků od víry. Radní města Aarhus kvůli tomu chtějí zrušit už dříve schválený prodej pozemku, na kterém má vyrůst velká mešita.

Radikální imám Abu Bilal káže v aarhuské mešitě, že je třeba ukamenovat nevěrnice. Natočila ho skrytá kamera televize TV2. | foto: Profimedia.cz

„Pokud se vdaná nebo rozvedená žena účastní smilstva a není pannou, má být ukamenována k smrti,“ rozlehlo se začátkem března obývacími pokoji napříč Dánskem. „Kdo zabije muslima, musí být sám zabit,“ pokračoval z televizních obrazovek radikální imám Abu Bilal.

Smrt má podle Bilala čekat i toho, kdo odpadne od víry. Jiné zločiny se mají trestat podle starověkého pravidla: Oko za oko, zub za zub. Dokumentaristé z veřejnoprávní stanice TV2 jeho slova natočili skrytou kamerou během kázání v mešitě vytvořené z bývalé továrny na led na okraji města Aarhus.

Dokumentární série jménem „Mešity za závojem“ dánskou veřejnost šokovala. Byla to právě Bilalova mešita v ulici Grimhøjvej, odkud před několika lety proudili do Sýrie mladí džihádisté a přidávali se k hnutí Islámský stát. Radikálové verbovali především mladíky bez budoucnosti, kteří se nedokázali začlenit do dánské společnosti (psali jsme v reportáži z Aarhusu).

Vláda tehdy svatostánek odmítla zavřít s odvoláním na svobodu slova a vyznání. Mešitu několikrát navštívili úředníci, sešli se s jejím vedením a nakonec oznámili, že už je vše v pořádku a duchovní spolupracují. Dokumentární série z několika dánských mešit však divákům i nově zvolené dánské vládě ukázala, že všechno v pořádku není.

Muslimský radní pro kulturu, patnáct mešit a bronzová selátka

Dánské úřady byly k muslimské komunitě v minulých letech vstřícné. Jen v třísettisícovém Aarhusu svobodně funguje nejméně patnáct svatostánků, prakticky každá národnostní menšina provozuje vlastní. Mešity obvykle sídlí v pronajatých kancelářských budovách, bývalých továrnách či bytech.

Fotogalerie

Když ve městě loni na jaře pobýval zpravodaj iDNES.cz, na jeho okraji právě vrcholila stavba první „skutečné“ mešity s vlastní kopulí a minaretem.

Atmosféru vzájemného respektu a tolerance - alespoň na politické úrovni - ilustruje situace na místní radnici. Pozici radního pro kulturu zastává někdejší palestinský uprchlík Rabih Azad-Ahmad, pod jehož gesci spadají mimo jiné i umělecká díla na veřejném prostranství.

Přímo před radnicí přitom stojí sousoší prasnice a selátek, odkaz na bohatou tradici dánského zemědělství a lásku starousedlíků k vepřovému.

Městská rada nedávno rozhodla, že federaci muslimských spolků prodá pozemek na okraji přistěhovaleckého sídliště Gellerup. V oblasti, která si v posledních dekádách vysloužila pověst ghetta, měla v rámci celkové přestavby sídliště vzniknout skutečně velká a důstojná mešita pro věřící z celého města.

Obchod byl už schválený a projekt měl podporu celého vedení města. Po odvysílání záběrů radikálního imáma Abu Bilala se však strhla bouřlivá debata a brzy bylo všechno jinak. Město napřed stáhlo svou záštitu nad výstavbou a jak ve čtvrtek informovala TV2, většina radních nakonec rozhodla celý prodej pozemku anulovat.

Vláda v Kodani přemýšlí, jak radikály umlčet

Rázná reakce na televizní pořad přišla i z Kodaně, kde vláda začala hledat způsob, jak radikální duchovní umlčet.

„V Dánsku máme kazatele, kteří zneužívají naší svobody a šíří nenávist,“ prohlásil premiér Lars Løkke Rasmussen. Pokud podle něj imámové odmítají respektovat dánské hodnoty, měli by přijít o možnost oddávat novomanžele.

Kabinet zároveň hledá způsob, jak působení radikálů v Dánsku zcela překazit. Po vzoru Spojených států uvažuje třeba o zřízení seznamu nebezpečných islamistů, kteří už by do země v budoucnu nesměli vstoupit.

Na pořad zareagovali i dánští muslimové. Přímo na předměstí Aarhusu se dobrovolně rozpustila náboženská komise, která na žádost znesvářených manželů vyjadřovala k navrženým rozvodům a hodnotila, zda jsou v souladu s právem šaría.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.