Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Klaus už podruhé bojoval s „plevelem“ lidských práv. Opět úspěšně

  7:22aktualizováno  7:22
S "plevelem" neboli Listinou základních práv a svobod už Václav Klaus jednou bojoval. Dnes jako prezident s evropskou, před sedmnácti lety coby premiér s českou. Tehdy i dnes si dokázal vydobýt výjimku.

Prezident Václav KLaus | foto:  Michal Sváček, MAFRA

Když se na podzim roku 1992 schvalovala nová ústava samostatné České republiky, Klaus nechtěl, aby její součástí byla Listina základních práv a svobod. Kritizoval to jako "zaplevelení" ústavy.

A opravdu částečně uspěl, byť symbolicky. Kvůli němu Listina není v Česku součástí ústavy jako v jiných zemích, ale je samostatným dokumentem, i když má stejnou právní sílu.

Česko dostane od EU výjimku k Lisabonu

kterou žádal prezident Klaus pro svůj podpis pod Lisabon

Místo jednoho "papíru" vznikly dva a musel se pro ně vymyslet i nějaký společný název – "ústavní pořádek".

Klausův dnešní boj s evropskou Listinou to hodně připomíná. A prezident, podle něhož jsou lidská práva "módní ideologií, nikoliv nevinným konceptem", je úspěšnější než tehdy.

Hrozí snad bezpráví?

Česko dostalo výjimku, takže pro něj vůbec nebude platit celá evropská Listina, což je 54 článků rozdělených do šesti kapitol nazvaných důstojnost, svoboda, rovnost, solidarita, občanství a spravedlnost.

Znamená to tedy, že Češi a Češky se ve sjednocené EU nedomohou práva na život, na práci, na svobodu myšlení či ochranu při propuštění ze zaměstnání jako ostatní národy?

co dráždí v listině

– právo na kolektivní vyjednávaní a akce včetně stávky
– ochrana v případě propuštění
– nárok na sociální zabezpečení
– právo pracovat
– vysoká úroveň ochrany životního prostředí
– zákaz diskriminace
– práva starších osob
– ochrana mladých při práci

"Nikoliv, protože to vše už zaručuje česká Listina základních práv a svobod," vysvětluje Jiří Hřebejk z Právnické fakulty Univerzity Karlovy. Kromě toho lidská práva chrání mnoho jiných mezinárodních smluv, jako je například Úmluva o ochraně lidských práv a svobod.

Ale třeba sousední Slováci přesto chtějí mít i tu evropskou chartu. Logicky, Listinu si vymysleli socialističtí politici, takže premiér Robert Fico si nemůže dovolit ji odmítnout.

Otázka tedy zní, proč EU vůbec Listinu potřebuje a zavádí (jako součást Lisabonské smlouvy)? "Unie se doposud integrovala ekonomicky. Zřejmě jako symbol politické integrace chce mít také společnou Listinu základních práv a svobod," míní děkan právnické fakulty Aleš Gerloch.

Trefil jeden z důvodů, proč charta Václavu Klausovi tolik vadí. Prezident si představuje Unii jako velký společný trh bez bariér, tvořený samostatnými státy.

"Plíživá federalizace"

Ve všem ostatním vidí Klaus postupné kroky k vytvoření federace, jakýchsi Spojených států evropských. Prezident při odmítání Lisabonu konkrétně argumentuje obavou, že sudetští Němci násilně odsunutí po druhé světové válce by se mohli domáhat majetků zabavených podle Benešových dekretů, k nimž se v restitucích neměli šanci dostat.

Pražský hrad míní, že teď by jim v tom mohl pomoci článek 21 v evropské Listině, který zakazuje diskriminaci na základě příslušnosti k národnostní menšině.

Výjimku jako Česko si už dříve vynutily Británie a Polsko, pro ně Listina také vůbec neplatí. Tyto země dráždily ekonomická a sociální práva. Británie se obávala rozšířené možnosti zahájit stávku. Konzervativní Poláci zase měli strach, že jim Listina vnutí povinnost povolit manželské svazky lidí stejného pohlaví.

O ČEM JE KLAUSOVA VÝJIMKA

Konečně je jasné, co přesně vadí prezidentu Václavu Klausovi na Listině základních práv EU. Jde o to, jak by se Evropský soudní dvůr v Lucemburku vyrovnal s požadavkem na zrušení podmínky českého občanství, bez nějž nelze požádat o vrácení majetku.

"Kterýkoli občan Evropské unie by se díky Listině práv mohl obrátit na soud kdekoli v Unii s tím, že ho Česko svými zákony diskriminuje," vysvětlil Klausův právník Aleš Pejchal.

K Evropskému soudnímu dvoru v Lucemburku by se případ dostal tak, že by ho o výklad požádal například německý či rakouský soud, na nějž by se obrátil tamní občan, který přišel v bývalém Československu o majetek. "Bohužel nemáme žádnou jistotu, že by soud v Lucemburku neoznačil podmínku českého občanství za diskriminační. Nejde tedy o žádnou retroaktivitu Benešových dekretů, ale o to, aby se tu opět nerozjely spory o majetek, které byly přibrzděné právě podmínkou českého občanství," tvrdí Pejchal.

Zatím se mluvilo spíš o tom, že Klaus se obává prolomení dekretů exprezidenta Edvarda Beneše, jimiž přišli o majetek lidé vysídlení po druhé světové válce z Československa. A většina právníků proti tomu argumentovala, že zpochybnit dekrety nelze.

kop







Hlavní zprávy

Další z rubriky

Programátoři Ivan Buchta a Martin Pezlar. Řecký soud začal po letech znovu...
Čeští programátoři unikli řeckému vězení, chtějí se však soudit dál

V Řecku hrozilo dvěma Čechům dvacet let za špionáž, vybojovali podmínku. Teď chtějí čistý trestní rejstřík. Fotili prý jen to, co ostatní turisté na ostrově.  celý článek

Profesor Jiří Drahoš, který si pozval do Prahy dobrovolníky, aby ji poděkoval,...
Drahoš v námořnickém děkoval za 78 tisíc podpisů pro boj o Hrad

„Vítejte všichni na palubě,“ přivítal profesor Jiří Drahoš dobrovolníky, kteří mu sbírali podpisy, aby se mohl zúčastnit volby prezidenta. A nasbírali jich...  celý článek

Ilustrační snímek
Mládež zneužívala léky na kašel k vyvolání halucinací. Nově jsou na předpis

Dva léky na kašel s obsahem dextromethorfanu jsou nově jen na předpis. Tablety Stopex a pastilky Vicks Meddex s medem byly podle Státního ústavu pro kontrolu...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.