Na potomka šlechtického rodu se podle soudce Jaromíra Faltejska vztahuje Dekret 12 prezidenta Edvarda Beneše, který po válce umožnil konfiskaci majetku občanů s německým občanstvím.
"Domnívám se, že ze strany státu navíc mohlo dojít k takzvanému vydržení," řekl soudce ČTK.
Kinského advokát Jaroslav Čapek se však proti verdiktu opět odvolá. "Nemohu být spokojen, ale čekal jsem to," komentoval rozsudek.
Soudce potřeboval další důkazy
Na konci října případ soudce odložil, aby si mohl obstarat další důkazy.
Právní zástupkyně Lesů ČR při říjnovém projednávání zpochybnila Kinského nároky dokumentem z roku 1930. Na něm je u Kinského jména uvedena německá národnost.
Rozhodnutí tehdy zástupkyně Lesů ČR Taťána Pišvejcová přijala s nelibostí. Soud se podle ní vleče už neúměrně dlouho.
Spokojenost naopak v říjnu neskrýval Kinského právní zástupce Lukáš Blažek.
Dočasně nahradil známějšího právníka Jaroslava Čapka, přejal však jeho taktiku. Soudu předložil dopisy, adresované bývalým československé vládám.
"Dopisy dokazují, že pan Kinský o svůj majetek usiloval v průběhu desetiletí. Tudíž nemůže být uplatněno právo vydržení," argumentoval.
Nové důkazy předložila i Pišvejcová. Zajímavý je především nově nalezený sčítací arch z roku 1930, ve kterém tehdejší právník Kinských Jiří Vaníček u mladého Františka Oldřicha uvedl německou národnost.
|
DÁLE ČTĚTE |
|
Kinský a jeho nároky souhrn článků |
|
Nároky české šlechty stručný přehled |
Rakovnický soud rozhodl spor dvakrát ve prospěch českého státu. Krajský soud v Praze mu však kauzu pokaždé vrátil kvůli procesním chybám. Stejný verdikt však soud vydal i napotřetí.
Kinský v tuzemsku podal celkem 150 žalob na navrácení majetku v hodnotě zhruba 40 miliard korun. Uspěl zatím v pěti případech. Rodiče Kinského o majetek přišli po druhé světové válce na základě Benešových dekretů.
