„Ten nález Ústavního soudu jsme prostudovali, analyzovali i ve vztahu k usnesením Nejvyššího soudu a dospěli jsme k tomu, že rozhodnutí tohoto soudu je pravomocné a nelze ho žádným právním prostředkem změnit,“ řekl MF DNES Ištvan.
Pracovníci Ištvanova úřadu posledních několik dní zjišťovali, jestli by přeci jen existovala nějaká možnost vzhledem k verdiktu, kterým se Ústavní soud vymezil vůči usnesení Nejvyššího soudu. Ten poslaneckou indemnitu (beztrestnost poslance nebo senátora za jeho výroky a projev) vykládal šířeji.
Podle ústavních soudců není takzvaným chráněným projevem například uzavření smlouvy mezi dvěma lidmi, fyzický útok, uvedení falešných údajů v souvislosti s poslaneckými náhradami, nabídnutí nebo přijetí úplatku ani vzdání se mandátu. Indemnita se podle nálezu nevztahuje na soukromá jednání a projevy poslance (více o rozhodnutí Ústavního soudu zde).
Stíhání kvůli trafikám ve státních firmách
Případ tří poslanců začal v roce 2012, kdy se vládní koalici nepodařilo ve Sněmovně přehlasovat senátní veto balíčku daňových změn. Proti hlasovalo šest poslanců z ODS, mezi nimiž byli právě Šnajdr, Fuksa a Tluchoř. Později složili poslanecké mandáty a umožnili schválení balíčku. Šnajdr a Fuksa pak dostali pozice v dozorčích radách státních podniků Čepro a Český aeroholding.
Trojici někdejších poslanců zadržela v červnu 2013 policie a poslala je do vazby. Kvůli stíhání se exposlanci posléze obrátili na soud a každý z nich žaloval stát o čtyři miliony korun (více o žalobě zde).
V březnu se obě strany dohodly na ukončení sporu. Součástí bylo také finanční narovnání v celkové výši přes 1 800 000 korun. Ministerstvo spravedlnosti se trojici o měsíc později omluvilo (více zde).
