Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Exposlanec neuspěl. Na Facebooku imunitu nemáte, rozhodli ústavní soudci

  11:14aktualizováno  11:14
Ústavní soud zamítl stížnost exposlance Otto Chaloupky z VV, jenž se domáhal vynětí z pravomoci policie a soudů. Chaloupka loni dostal podmínku za výroky o Romech na sociální síti. Podle soudu se beztrestnost poslanců týká jen jejich projevů k ostatním zákonodárcům. Výroky na internetu či v televizi nepokrývá, a to ani když jsou vysloveny v Parlamentu.

Exposlanec Otto Chaloupka neuspěl u Ústavního soudu. | foto: archiv VV

Chaloupka nejprve zveřejnil příspěvek k dění v Duchcově na Teplicku, kde skupinka Romů napadla manželský pár, což vyvolalo protiromské nálady. „Slušní lidé dlouho snášeli vaše krádeže, agresivitu a neoprávněné požadavky na další a další výhody,“ napsal Chaloupka v textu, který reagoval na vyjádření jistého romského předáka. V následné diskusi na Facebooku doplnil, že „lidi jsou na hraně“ a že po pár dalších provokacích může začít „mazec“. „Už slyším ten řev. Bude jedno, jak rychle umíte utíkat,“ napsal politik. Dostal za to podmínku (více čtěte zde).

Samotný rozsudek trestního soudu ústavní soudci nepřezkoumávali, řešili pouze rozsah imunity. Bývalý politik Věcí veřejných v žádosti o vynětí argumentoval tím, že sporné příspěvky zveřejnil jako poslanec, a to dokonce přímo ze Sněmovny.

Nejvyšší soud totiž v minulosti v kauzách Víta Bárty a tří rebelujících exposlanců ODS kontroverzně rozhodl o vynětí z pravomoci policie a soudů v těch částech obžalob, které se týkaly skutků souvisejících s výkonem mandátu ve Sněmovně.
Chaloupkovi ale Nejvyšší soud podobnou ochranu neposkytl. Sporné texty na Facebooku prý nevznikly v souvislosti s výkonem poslaneckého mandátu a nespadají mezi chráněné projevy v rámci soutěže politických sil. Ústavní soud se podle soudkyně zpravodajky Kateřiny Šimáčkové ztotožňuje s výrokem Nejvyššího soudu, byť ke stejnému závěru došel na základě jiné argumentace.

Chaloupkův text podle ÚS nepochybně představoval vyjádření názoru, nicméně nesměřoval k dalším účastníkům parlamentní debaty ani nepřispíval k tvorbě politické vůle. Nepatří tedy mezi projevy, na něž se vztahuje poslanecká indemnita, tedy beztrestnost. „Svůj text totiž stěžovatel umístil na veřejně přístupný uživatelský profil na sociální síti a cíleně jej zamířil vůči veřejnosti, tj. výhradně navenek,“ uvedla soudkyně zpravodajka Kateřina Šimáčková.

Chaloupka byl poslancem od roku 2010 za Věci veřejné. Po jejich rozkladu založil stranu Republika a stal se jejím předsedou. Republika získala v loňských eurovolbách 0,14 procenta hlasů.

Beztrestnost jen na schůzích, v televizi a kuloárech ne

Ústavní soud se středečním nálezem vymezil proti starším verdiktům Nejvyššího soudu, který takzvanou poslaneckou indemnitu, tedy beztrestnost poslance či senátora za jeho výroky a projevy, vykládal mnohem šířeji. Beztrestnost poslanců se podle ÚS týká jen jejich projevů k ostatním zákonodárcům, například při schůzích Sněmovny a jejích orgánů. Výroky v kuloárech, na internetu, sociálních sítích nebo pro televizi nepokrývá, a to ani když jsou vysloveny v parlamentu.

Podle ústavních soudců není takzvaným chráněným projevem například uzavření smlouvy mezi dvěma lidmi, fyzický útok, uvedení falešných údajů v souvislosti s poslaneckými náhradami, nabídnutí nebo přijetí úplatku ani vzdání se mandátu.

Takzvaná indemnita se podle nálezu nevztahuje na soukromá jednání a projevy poslance. „Z toho mimo jiné vyplývá, že pokud poslanec v průběhu schůze Poslanecké sněmovny poskytne rozhovor celostátní televizi, i kdyby to bylo přímo v sále, kde schůze probíhá, nejde o projev chráněný parlamentní indemnitou, protože to není projev směřující vůči jiným poslancům, ale projev, který je funkčně totožný s projevem v televizi mimo budovu parlamentu,“ uvedla soudkyně Šimáčková. 

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.