Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Kancléř Erhard chtěl v 60. letech od SSSR koupit východní Německo

  13:49aktualizováno  13:49
Někdejší západoněmecký kancléř Ludwig Erhard chtěl v první polovině 60. let od Sovětského svazu vykoupit sjednocení Německa. Podle dokumentů americké diplomacie a CIA, které má k dispozici magazín Der Spiegel, nabízel Moskvě 100 miliard marek.

Symbolem rozděleného Německa byl berlínský přechod Checkpoint Charlie. | foto: Repro Jiří Benák - iDNES.cz

Jako prostředník v jednání měly vystupovat Spojené státy, které však Erhardův plán považovaly za nerealistický, a proto se nakonec neuskutečnil. Německo se tak sjednotilo až před 21 lety.

Erhard, otec poválečného hospodářského zázraku západního Německa a šéf bonnské vlády v letech 1963 až 1966, podle Spiegelu sázel na zhoršující se ekonomickou situaci SSSR. Vedle peněz plánoval poskytnout Moskvě i průmyslová zařízení pro rozvoj Sibiře.

Věřil přitom, že tehdejší sovětský vůdce Nikita Chruščov bude na oplátku souhlasit s postupným uvolňováním ochranné ruky nad komunistickou Německou demokratickou republikou a jejím spojením se západoněmeckým státem.

Politicky naivní plán měl čtyři fáze

Erhardův plán, jak projekt USA samy nazývaly, měl mít čtyři fáze: odstranění berlínské zdi, znovusjednocení, poskytnutí Němcům práva na sebeurčení a "svoboda pro Německo". Erhard byl za jeho uskutečnění ochoten poskytnout nemalou sumu.

Tajný plán Adenauera

Západní Berlín chtěl vyměnit za NDR

Kancléřův blízký spolupracovník Ludger Westrick při večeři s tehdejším americkým velvyslancem v Bonnu Georgem McGheem uvedl částku dvě a půl miliardy dolarů ročně po deset let. Na základě tehdejšího kurzu by to podle Spiegelu bylo dohromady okolo 100 miliard západoněmeckých marek.

McGhee v hlášení do Washingtonu připustil, že Erhardův návrh nepostrádá originalitu, ale zároveň ho označil za značně politicky naivní. Podobně ho hodnotilo i americké ministerstvo zahraničí, podle něhož byl v této fázi nedokvašený a nerealistický.

Vyžadoval by prý větší komplexnost, aby řešil i problematiku odstranění jaderných zbraní z Německa a stažení zahraničních armád z jeho území. Americká diplomacie mu proto nedávala téměř žádné naděje na úspěch.

Sjednocení nakonec stálo 15 miliard marek

Erhard byl přesto odhodlán seznámit se svými záměry amerického prezidenta Johna Kennedyho. Údajně už měl dojednán i termín schůzky. Místo ní ale přiletěl do Washingtonu Kennedymu na pohřeb, když prezidenta na podzim 1963 zastřelil atentátník.

S jeho nástupcem Lyndonem Johnsonem se setkal krátce před Vánocemi 1963. Při schůzce mezi čtyřma očima se Erhard prezidenta podle Spiegelu zeptal, zda by jeho návrh nepřednesl Chruščovovi. Nový pán Bílého domu ho však údajně odbyl, že se nechystá s šéfem Kremlu sejít.

Další Erhardova cesta do Washingotnu v červnu následujícího roku byla už ve znamení americké předvolební kampaně, takže se téma znovusjednocení Německa nikam neposunulo.

V říjnu 1964 Chruščov padl a Moskva mezitím získala výhodné půjčky od Británie, Francie, Itálie a Japonska. I sám Erhard poté uznal, že jeho plán již není politicky reálný.

Naštěstí pro německý státní rozpočet, dodal Der Spiegel a připomněl, že o necelá tři desetiletí později se sovětské jednotky stáhly z NDR zhruba za 15 miliard marek, což bylo ve srovnání se sumou nabízenou  Erhardem za hubičku.

MAPA: 50. výročí stavby Berlínské zdi
Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ruský prezident Putin vystoupil na konferenci v Soči, která je věnovaná...
Trump si zaslouží respekt, Rusko může vést žena, říká Putin

Americký prezident Donald Trump by měl být respektován, protože má demokratický mandát z řádných voleb. Na konferenci v Soči to ve čtvrtek prohlásil ruský...  celý článek

Bouře Ophelia obrátila v Anglii tok vodopádu vzhůru nohama
VIDEO: Bouře Ophelia převrátila vodopád. Voda crčela vzhůru

Bouře Ophelia na Britských ostrovech vyvracela stromy, ničila střechy i sloupy elektrického vedení. Sílu větru, který na severu Anglie a ve Skotsku dosahoval...  celý článek

Ve vodách okolo Grónska plave stále více ker, které ohrožují lodní dopravu.
Stometrová tsunami nebo obří kry. Grónské vody jsou stále nebezpečnější

Na ochranu vesnic na grónském pobřeží se ročně vynakládají miliony dolarů. Podobnou sumu spolkne také monitoring a odstraňování rostoucího počtu obřích...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.