Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Archivy odkryly Adenauerův plán vyměnit Západní Berlín za kus NDR

  14:22aktualizováno  14:22
Konrad Adenauer chtěl vyměnit Západní Berlín za část socialistického východního Německa. Bývalého západoněmeckého kancléře od jeho úmyslu neodradila ani stavba berlínské zdi. Podle magazínu Der Spiegel to vyplývá z nově odtajněných dokumentů německé vlády.

Nejstřeženější hranicí v Berlíně byl takzvaný Checkpoint Charlie. Proti sobě zde stály tanky USA a Sovětského svazu. | foto: Repro Jiří Benák - iDNES.cz

Adenauer se netajil skepsí ohledně možnosti brzkého znovusjednocení Německa. Už před výstavbou betonového valu proto oslovil Američany s nápadem, jenž měl berlínský problém natrvalo vyřešit.

Adenauer podle dokumentů americkému ministrovi zahraničí Deanu Ruskovi navrhl, aby USA učinily SSSR nabídku vyměnit Západní Berlín za Durynsko a část Saska a Meklenburska, které tehdy patřily socialistické NDR.

Berlínská zeď

Západní Berlín byl od konce války pod kontrolou západních spojenců a jako "ostrov svobody" uprostřed komunistické NDR ho využily statisíce východních Němců k útěku na Západ. Východoněmecký režim nechal před 50 lety na jeho hranicích vztyčit zátarasy, které se postupně změnily v nejznámější symbol studené války - berlínskou zeď.

Šéf bonnské vlády vycházel z rozložení sil na samém konci druhé světové války. Zatímco Rudá armáda tehdy osvobodila celý Berlín, západní jednotky se dostaly na severu Německa až k meklenburskému Schwerinu a na východě až za saské Lipsko.

Moskva pak na základě dohod o správě poraženého Německa přenechala USA, Británii a Francii kontrolu nad západními sektory Berlína. Západní mocnosti jí naopak přepustily dohled nad celým severovýchodem dnešního Německa, z něhož na konci 40. let vznikl socialistický satelit Moskvy.

Legendární kancléř Washingtonu v roce 1961 navrhl tyto kroky vrátit. Američané měli podle něj po Sovětech požadovat, aby znovu navrátili území, z něhož se západní mocnosti po válce stáhly výměnou za "eliminování spojeneckých práv v Berlíně".

Komunisté by přišli o klíčový průmysl

Když 13. srpna 1961 začal východoněmecký režim stavět okolo Západního Berlína zeď, Adenauer reagoval bez velkých emocí a nijak proti tomu neprotestoval. Svůj plán ale předložil americkému prezidentovi Kennedymu.

Podle Spiegelu přitom moc nevěřil, že by sovětský vůdce Nikita Chruščov na jeho iniciativu přistoupil. Postoupením regionu okolo Lipska a Halle by totiž ekonomicky slabá NDR přišla o jedno ze svých klíčových průmyslových center.

Tunelem spojil rozdělené město

Soudruzi mu zavřeli holku, pomstil se tunelem pod berlínskou zdí

"Pokud by na to Sověti oproti očekávání přistoupili, byla by to pro nás výhodná výměna," poznamenal v dubnu 1962 Adenauerův hlavní zahraničněpolitický poradce Horst Osterheld.

Washington se údajně Adenauerovým návrhem zabýval velmi vážně. Rusk mimo jiné upozornil Kennedyho na nutnost v takovém případě přestěhovat obyvatele Západního Berlína do Spolkové republiky. Nevylučoval přitom, že by Moskva mohla s tímto řešením berlínské otázky souhlasit.

Nakonec od něj ale ustoupil americký prezident, a to ještě dříve, než se USA pokusily SSSR tento výměnný obchod navrhnout.

MAPA: 50. výročí stavby Berlínské zdi

MAPA: 50. výročí stavby berlínské zdi

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

V Charlottesville řádili bílí extremisté. Trump je pod palbou kritiky (12....
Znepokojuje nás Trumpův duševní stav, uvádí členové Kongresu

Stále více mě i mé kolegy znepokojuje duševní tav prezidenta Donalda Trumpa, svěřil se v neděli Adam Schiff, člen výboru pro zpravodajské služby americké...  celý článek

Younes Abouyaaquoub, jeden z podezřelých z teroristického útoku v Barceloně
Řidič z Barcelony mohl prchnout do Francie, policie rozmístila zátarasy

Španělská policie stále pátrá po pachateli čtvrtečního útoku v Barceloně. V troskách domu v Alcanaru našla pozůstatky dvou lidí. Jeden z nich mohl být imám...  celý článek

V Jižní Korei začalo pravidelné korejsko-americké vojenské cvičení. Na snímku...
Armády Jižní Koreje a USA zahájily společné cvičení. Provokace, zní z KLDR

V Jižní Koreji začalo plánované jedenáctidenní vojenské cvičení, kterého se kromě padesáti tisíc jihokorejských zúčastní také 17,5 tisíce amerických vojáků....  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.