Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Novým šéfem Evropy je Juncker, získal důvěru europarlamentu

  13:52aktualizováno  15:57
Lucemburský expremiér Jean-Claude Juncker se stal v úterý novým předsedou Evropské komise. Při hlasování získal většinovou podporu členů Evropského parlamentu. Jeho nominaci už na sklonku června posvětili evropští lídři. Ve funkci nahradí Portugalce José Manuela Barrosa.

Juncker je novým předsedou Evropské komise, získal důvěru europarlamentu (15. července) | foto: Reuters

Juncker byl kandidátem Evropské lidové strany (EPP), vítěze květnových voleb do europarlamentu (více o výsledcích voleb se dočtete zde). Při hlasování ho podpořilo 422 z celkového počtu 751 europoslanců. Ke zvolení přitom potřeboval většinu, tedy podporu nejméně 376 poslanců. Voleb se nakonec účastnilo 729 poslanců: 250 hlasovalo proti, 47 se zdrželo a deset lístků bylo prohlášeno za neplatné.

Jeho úspěch není překvapením, podporu mu dopředu deklarovaly nejen obě největší evropská politická uskupení, tedy jeho vlastní lidovci i socialisté, ale přidali se též liberálové. Nynější komisi Josého Barrosa by měl nyní ještě nesestavený Junckerův tým vystřídat na podzim.

Podle českého europoslance Luďka Niedermayera (TOP 09) z EPP je Juncker politik se zkušenostmi, schopností dělat kompromisy a silnou autoritou. V hlasování podle něj šlo ale také o podporu celého procesu, kdy se šéfem komise stal kandidát deklarovaný voličům dopředu před evropskými volbami. Podobně se vyjádřil i Pavel Telička z Hnutí Ano, součásti liberální ALDE. Juncker prý navíc po diskusi s poslanci upravil některé své priority.

Lídr kandidátky ČSSD Jan Keller (S&D) uvedl, že podpora Junckera ze strany socialistů byla "technickou koalicí", v programové stránce věci prý bude levice Junckera hlídat a bude chtít mít možnost kontrolovat v komisi některé důležité oblasti.

Juncker přednesl plán na směřování EU

Hlasování přecházel Junckerův bezmála hodinový projev. Devětapadesátiletý politik v něm prohlásil, že společná evropská měna brání Evropu, její ekonomiku i občany. Někdejší lucemburský premiér a také bývalý šéf euroskupiny, tedy skupiny zemí platících eurem, si za svá slova o jednotné měně vyslechl nejen potlesk, ale také odmítavé výkřiky. Svůj projev Juncker pronášel střídavě francouzsky, německy a anglicky.

Jean-Claude Juncker

Nový předseda Evropské komise se narodil v roce 1954. Vystudoval práva na Štrasburské univerzitě.

Roku 1984 poprvé usedl do poslaneckého křesla za Křesťanskosociální lidovou stranu. V témže roce se stal poprvé ministrem. Zodpovídal za resort práce v kabinetu Jacquesa Santera.

Od roku 1989 do roku 1995 byl Juncker guvernérem Světové banky, poté se stal guvernérem Mezinárodního měnového fondu a Evropské banky pro obnovu a rozvoj.

V Evropě se Juncker zviditelnil už v roce 1991, kdy Lucembursko předsedalo tehdejšímu Evropskému společenství. Jako ministr financí půl roku řídil zasedání svých resortních kolegů. Od ledna 2005 do ledna 2013 byl stálým předsedou schůzek ministrů financů a hospodářství eurozóny.

Od roku 1995 až do loňska řídil lucemburskou vládu, nikdo z jeho předchůdců ve funkci tak dlouho nevydržel. V létě 2013 se však v místním parlamentu ocitl pod palbou kritiky za to, že nedokázal zamezit zneužívání moci ze strany lucemburských zpravodajských služeb. Na funkci premiéra proto rezignoval.

Ve svém desetibodovém programu Juncker neopomněl zmínit ani potřebu podpory růstu a tvorby pracovních míst, která je v posledních měsících v EU často zmiňovaná. K růstu podle něj mají pomoci investice, budoucí šéf komise chce v příštích třech letech do evropské ekonomiky z veřejných a privátních zdrojů "mobilizovat" dodatečných 300 miliard eur (asi 8,1 bilionu korun). "Silně věřím v sociálně-tržní ekonomiku, tedy prosperitu pro každého," prohlásil před europoslanci Juncker. Sociální dialog proto podle něj musí být oživen na národní i evropské úrovni.

Hospodářskému růstu má pomoci též ořezávání administrativní zátěže, boj s byrokracií proto Juncker slíbil svěřit jednomu z budoucích místopředsedů svého týmu. Jiný z komisařů má být přímo odpovědný za otázku základních práv a vlády zákona. Kandidát chce také řešení nelegální migrace či lepší zajištění vnějších evropských hranic.

Podpořit chce také budování infrastruktury, širokopásmových datových připojení, energetické sítě, vědu a výzkum, ale také obnovitelné energetické zdroje či snižování energetické náročnosti. Juncker dále prohlásil, že ač se podle něj v příštích pěti letech EU nerozšíří, mají Ukrajinci v Evropě své místo a evropskou perspektivu musí mít také země z Balkánu.

Junckera čeká po zvolení první velké rozhodování už ve středu, kdy summit EU v Bruselu začne naplno zabývat otázkou obsazení dalších významných funkcí. V první řadě půjde o křeslo šéfa či šéfky evropské diplomacie, a tedy také místopředsednický post v Evropské komisi.

Nominaci Junckera provázely spory

Okolo Junckerovy nominace do nejdůležitější funkce unijní exekutivy se vedly ostré spory. Jejich zřejmým projevem bylo bezprecedentní rozhodování lídrů unijní osmadvacítky hlasováním, proti Junckerovi zvedl ruku britský premiér David Cameron a maďarský premiér Viktor Orbán (více o kritice z úst Davida Camerona se dočtete zde).

Fotogalerie

Cameronovi se Juncker nelíbí kvůli jeho přesvědčení o potřebě co nejtěsnější integrace EU. Šéf britských konzervativců čelí doma poklesu preferencí a vzrůstu obliby euroskeptiků, kteří v Británii vyhráli květnové volby do europarlamentu.

Kontroverzi ovšem vzbudil i sám způsob nominace kandidáta do čela komise. Podle lisabonské smlouvy ho Evropskému parlamentu navrhovaly členské země "s přihlédnutím k výsledkům voleb". Velká proevropská politická uskupení dala už před volbami jasně najevo, že neprojde nikdo jiný, než politik voličům před volbami jako kandidát do čela komise nabídnutý. Premiéři a prezidenti nakonec tomuto tlaku ustoupili.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.