Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Eurovolby vyhráli lidovci a sociální demokraté, nacionalisté posílili

  7:44aktualizováno  17:03
Ačkoliv nacionalistické strany slaví po volbách velký vzestup, rozložení sil v europarlamentu příliš nenaruší. Nejsilnější frakcí budou s 214 poslanci evropští lidovci, kteří sdružují středopravá uskupení. Pravděpodobně tak opět vytvoří koalici se sociálními demokraty, kteří dosáhli na 189 mandátů. Výsledky zatím nejsou konečné.

Jean-Claud Juncker má největší stát se novým předsedou Evropské komise. | foto: Reuters

Hlasování se zúčastnilo 43,09 procenta voličů, tedy o něco více, než při eurovolbách v roce 2009. Česko má po Slovensku druhou nejnižší účast a obě země jsou tak rekordmany v neúčasti. V Česku volilo 18,2 procenta lidí, na Slovensku jen 13 procent (detailní výsledky naleznete ve volební příloze).

Volby do europarlamentu

Cestu za pozicí předsedy Evropské komise má volnou lucemburský expremiér Jean-Claude Juncker, jehož na nejvlivnější post v unii nominovala právě vítězná Evropská lidová strana. Její součástí je i česká KDU-ČSL.

Téměř finální výsledky, které zveřejnil Evropský parlament, ukazují, že lidovci sice skončili ve volbách na prvním místě, ale zároveň ztratili desítky křesel. Naopak výrazně posílila populistická, nacionalistická a často velmi radikální hnutí.

"Navzdory tomu, co tvrdí některá média, extrémní pravice tyto volby nevyhrála," prohlásil Juncker podle BBC. "Máme v parlamentu jasnou proevropskou většinu."

Skupina progresivní levice a demokratů (S&D), která na pozici šéfa komise prosazovala Martina Schulze, posílila oproti volbám v roce 2009 o deset mandátů, přesto opět skončila jako druhá. Nepomohl jí ani výsledek ČSSD.

Celkem 63 křesel patří politikům, jejichž strany dosud v parlamentu nezasedaly a nejsou spojeny s žádnou stávající frakcí. Právě sem nejspíš budou patřit některé z nacionalistických či protievropských uskupení, která v některých zemích unie zaznamenala volební úspěch.

Kdo je Jean-Claude Juncker?

Letos šedesátiletý právník Jean-Claude Juncker byl nejdéle sloužícím premiérem Evropy. Lucemburskou vládu vedl v letech 1995 až 2013. Současně byl už od roku 1989 do roku 2009 ministrem financí, do roku 2012 také šéfoval eurogroupu, tedy skupině zemí platící eurem. Rezignoval loni po aféře se zneužitím tajné služby (více zde).

Třetí skončila Aliance liberálů a demokratů pro Evropu (ALDE) s 64 mandáty. Za nimi se umístili evropští Zelení s 53 křesly. Evropská konzervativní a reformní skupina (ECR) má 46 mandátů, levicová frakce GUE/NGL 42. Euroskeptická frakce Evropa svobody a demokracie (EFD) bude mít 38 mandátů a mezi nezařazenými je 41 poslanců.

Posílily nacionalistické strany a hnutí

Největší šok připravila proevropským příznivcům Marine Le Penová se svou Národní frontou. Ve Francii, která patří k hlavním tahounům evropské integrace, vyhrála s 25 procenty hlasů. Získala tudíž v europarlamentu celkem 25 křesel, což je více než mají české strany dohromady.

Eurovolby

průběžné výsledky

1. Evropská lidová strana (EPP): 213 poslanců
2. Skupina progresivní levice a demokratů (S&D): 190
3. Aliance liberálů a demokratů pro Evropu (ALDE): 64
4. evropští Zelení: 53
5. Evropská konzervativní a reformní skupina (ECR): 46
6. Levicová frakce GUE/NGL: 42
7. Nezařazení (bez politické přísluštnosti): 41
8. Euroskeptická frakce Evropa svobody a demokracie (EFD): 38
64 křesel obsadí poslanci, jejichž strany dosud v europarlamentu nezasedaly.

"Lidé promluvili jasně a hlasitě," prohlásila slavící Le Penová. "Už nechtějí, aby jim vládli zpoza našich hranic nevolení evropští komisaři a technokrati. Chtějí být chránění před globalizací a chopit se otěží osudu sami."

Euroskeptický tábor posílily i další strany. Především britská Strana nezávislost Nigela Farage, která porazila zavedené partaje konzervativců i labouristů. "Nevyhnutelnost evropské integrace dnes končí," řekl muž, který vybojoval pro svou myšlenku 24 křesel, o deset více než minule. V Británii přitom zbývá přidělit poslední tři mandáty.

Je to poprvé od roku 1910, co celonárodní volby v Británii vyhrál někdo jiný než dvě tradiční formace - labouristé a konzervativci.

Nacionalisté slavili vítězství také v Dánsku. S 26,6 procenta hlasů vyhrála krajně pravicová Dánská lidová strana (DF), která bude mít ze 13 europoslanců vyčleněných pro tuto zemi čtyři křesla.

Ve Finsku vyhrála vládní Národní koaliční strana (KOK) s třemi mandáty, velké vítězství však oslavuje formace Praví Finové. Ta získala dvě poslanecká křesla, dosud měla jen jedno. Ve Švédsku sice zvítězila Švédská sociálnědemokratická dělnická strana, z dvacítky poslaneckých mandátů bude mít šest křesel, ovšem vůbec poprvé se dvěma poslanci v Evropském parlamentu usedne i nacionalistická formace Švédští demokraté.

Zato favorizovaná nizozemská euroskeptická pravicová Strana pro svobodu (PVV) Geerta Wilderse skončila třetí, bude mít nicméně tak jako dosud čtyři europoslance, stejně jako vládní křesťanští demokraté a centristé.

Německé volby ovládla frakce kancléřky Merkelové

V Německu podle konečných výsledků s přehledem zvítězila konzervativní unie CDU/CSU kancléřky Angely Merkelové s 35,3 procenta hlasů. Z 96 mandátů určených pro Německo jich ovšem bude mít 34, tedy o osm méně ve srovnání s dosavadním obdobím. Na druhém místě skončila koaliční sociální demokracie (SPD) s 27 europoslanci, třetí jsou s jedenácti poslanci Zelení. Sedm zástupců si připsala euroskeptická Alternativa pro Německo (AfD), pro kterou zisk sedmi procent hlasů zhruba rok po vzniku strany znamená výrazný úspěch.

V Itálii dosáhla oslnivého vítězství vládní středolevicová Demokratická strana premiéra Mattea Renziho, která získala téměř 41 procent hlasů a 31 europoslanců. Na druhém místě skončilo s více než 21 procentem hlasů a 17 mandáty protestní Hnutí pěti hvězd. Třetí místo obsadila se skoro 17 procenty a 13 mandáty pravicová formace Vzhůru, Itálie expremiéra Silvia Berlusconiho.

Ve Španělsku sice vyhráli s 16 mandáty vládní lidovci před opozičními socialisty, kteří získali o dvě křesla méně, obě strany však proti minulým volbám dohromady ztratily 17 europoslanců. Za skutečné vítěze jsou proto považovány malé strany, kterých do EP nově proniklo hned několik.

V Portugalsku uspěli opoziční socialisté, kteří těsně porazili koalici středopravé vlády.

Fotogalerie

V Rakousku hlasování vyhrála Rakouská lidová strana (ÖVP) s 27,3 procenta hlasů a pěti mandáty. Sociálnědemokratická strana Rakouska (SPÖ) kancléře Wernera Faymanna získala 23,8 procenta hlasů a také pět křesel. Volby však byly jednoznačným úspěchem pro třetí nacionalisty ze Svobodné strany Rakouska (FPÖ), kteří získali zhruba 19,5 procenta hlasů a čtyři europoslance.

V Maďarsku přesvědčivě vyhrál vládní Maďarský občanský svaz (Fidesz) v koalici s Křesťanskodemokratickou lidovou stranou (KDNP) premiéra Viktora Orbána se ziskem 51,49 procenta hlasů. Na druhém místě skončilo radikální Hnutí za lepší Maďarsko (Jobbik) se ziskem 14,68 procenta, což pro stranu znamená tři poslanecká křesla.

V Polsku těsně zvítězili opoziční konzervativci ze strany Právo a spravedlnost (PiS), v přepočtu na mandáty však mají stejně jako vládní Občanská platforma (PO) 19 křesel.

Na Slovensku vládní socialisté premiéra Roberta Fica zaznamenali se zhruba 24 procenty nepřesvědčivé vítězství, neboť průzkumy očekávaly až 38 procent. Ficova strana bude mít čtyři místo dosavadních sedmi poslanců.

Nejsilnější politickou stranou se v řeckých volbách stala opoziční Koalice radikální levice (SYRIZA) s 26,5 procenta a sedmi mandáty. Na druhém místě byla vládní Nová demokracie (ND) se ziskem 22,8 procenta a šesti křesly. Za velký úspěch je označováno třetí místo krajně pravicového Zlatého úsvitu, který získal 9,4 procenta hlasů a dva europoslance. Oproti národním volbám tak řečtí neonacisté posílili.

Eurovoleb se zúčastnilo druhé nejnižší procento voličů od roku 1979, kdy byl společný evropský zákonodárný sbor poprvé zvolen. Oproti minulým volbám se však propad zastavil. Volební účast byla oproti hlasování před pěti lety vyšší v západních zemích, kde zájem o eurovolby doposud pravidelně klesal.

Nové rozdělení křesel v Evropském parlamentu (neoficiální výsledky)
Autoři: ,






Hlavní zprávy

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.