Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Jourová opět žádá miliony za 33 dní vazby. Přišla o zahraniční zakázku

  9:54aktualizováno  13:29
Obvodní soud pro Prahu 2 se vrátil k otázce odškodnění za nezákonnou vazbu Věry Jourové. Ve čtvrtek vyslechl její někdejší nadřízenou. Současná ministryně pro místní rozvoj od státu žádá 2,7 milionu jako náhradu za ušlý příjem. Soudy přitom už v minulosti rozhodovaly o nemajetkové újmě. Tuto část sporu uzavřely s tím, že tento nárok je promlčený.

Věra Jourová je nyní ministryní pro místní rozvoj. Spor se týká období, kdy pracovala na volné noze jako poradkyně v projektech hrazených z evropských peněz. Jourová se čtvrtečního jednání neúčastnila, zastupovala ji advokát. | foto:  Michal Šula, MAFRA

Předmětem aktuálního sporu mezi Věrou Jourovou a ministerstvem spravedlnosti je nárok na náhradu škody ve výši 2 miliony a 741 tisíc korun.

Původně byla částka o zhruba jeden milion korun vyšší. Podle soudkyně Lucie Šternové ale při dokazování byla snížena s ohledem na přepočet kurzu eura a také o náklady na dosažení zisku. "Došlo k částečnému zpětvzetí žaloby," informovala účastníky líčení Šternová.

"Jedná se o škodu v podobě ušlého zisku, který žalobkyni ušel v souvislosti s její nezákonnou vazbou," popsala Marcela Pröllerová, ředitelka správy Obvodního soudu pro Prahu 2. Rozsudek v této věci obvodní soud vynese 10. dubna, kdy také zazní závěrečné řeči obhájců.

Svědkyně: Jourová byla klíčovou expertkou

Věra Jourová částku žádá proto, že v době, kdy byla zadržena a poslána do vazby, měla nasmlouvanou práci v zahraničí. Kvůli vazbě z ní ale sešlo.

Peníze měla Jourová získat prací pro zahraniční společnost MWH. U soudu proto ve čtvrtek hovořila bývalá zaměstnankyně této společnosti Sofie Papaleksiu, tehdejší přímá nadřízená Jourové. Vypovídala anglicky, proto byl přítomen také tlumočník.

Papaleksiu uvedla, že Jourová byla jedním ze čtyř klíčových expertů, kteří se měli podílet na zakázce při poradenství v projektech hrazených z evropských peněz. Zakázka měla celoevropský rozsah. Jourová s firmou měla podepsanou smlouvu o odměně nejméně 450 eur denně. Než ale na plnění ročního kontraktu došlo, ocitla se ve vazbě a firma s ní v prosinci 2006 ukončila spolupráci. Podle svědkyně to pro firmu to znamenalo komplikaci, protože ji v týmu musela nahradit někým jiným. Tuto změnu musela posvětit Evropská komise.

Současná ministryně pro místní rozvoj se jednání neúčastnila, zastupoval ji advokát Václav Vlk. Ten podotkl, že nepochybuje o tom, že ušlý zisk soud Jourové přizná. "Paní ministryni nikdy nešlo o peníze, ale očištění jejího jména," podotkl k nároku Vlk.

Zároveň upozornil, že soud bude kromě samotné částky rozhodovat také o přiznání příslušenství. Tedy úroků z požadované částky a o náhradě nákladů řízení. Odhadem by se proto suma, kterou Jourová od státu může získat, mohla vyšplhat ke čtyřem milionům korun.

Kauza Budišov

Ve věci odškodnění za nezákonnou vazbu přitom už soudy rozhodovaly. "Nejprve sice bylo zdejším soudem rozhodnuto kladně, následně pak byl rozsudek odvolacím soudem zrušen a soudu prvního stupně bylo uloženo provést podrobnější dokazování ohledně výše tvrzené škody," popsala Pröllerová důvod, proč se obvodní soud k věci musel vrátit.

Stíhání a vazba Jourové, které se ukázaly jako nezákonné, souvisejí s dobou, kdy působila jako náměstkyně na ministerstvu pro místní rozvoj, které dnes Jourová vede.

A také s kauzou Budišov. V rámci ní byl později odsouzen za dotační podvod na šest let architekt Marek Řičář, kterého policisté letos v únoru zatkli v Rakousku (více o Řičářově zatčení čtěte zde).

Kromě něj v kauze figurovali také bývalý poradce sociálnědemokratických premiérů Zdeněk Doležel a úředník ministerstva zemědělství Miloslav Řehulka. Oba soud v kauze osvobodil.

Ve vazbě byla Jourová 33 dnů

Věra Jourová zastávala funkci náměstkyně ministra pro místní rozvoj od listopadu 2004 do února 2006, kdy ministerstvo opustila kvůli sporům s jeho tehdejším šéfem Radko Martínkem.

O osm měsíců později ji zadrželi policisté na ruzyňském letišti, když se vracela ze služební cesty. Následně ji obvinili s tím, že přijala dvoumilionový úplatek. Měl jí ho dát starosta Budišova Ladislav Péťa to, že prosadí přiznání dotace z evropských fondů na opravu budišovského zámku.

Jourová strávila 33 dnů strávila ve vazbě, kde si sáhla na své dno (více o tom, co prožívala, čtěte zde).

V létě 2008 však Obvodní státní zastupitelství pro Prahu 9 její stíhání zastavilo s tím, že se skutek, pro který byla obviněna, nestal. Rozhodnutí pak potvrdilo i Nejvyšší státní zastupitelství (více o jeho rozhodnutí čtěte zde).

Jourová se poté začala se státem soudit o odškodnění. V roce 2011 jí Obvodní soudu pro Prahu 2 přiznal částku 3,6 milionu (z 8,6, které požadovala) a právo na omluvu v médiích (více čtěte zde).

Rozhodnutí však nenabylo právní moci a loni v říjnu Ústavní soud zamítl stížnost Jourové s tím, že nárok je promlčený (více o rozhodnutí Ústavního soudu čtěte zde).

Pröllerová doplnila, že rozhodnutí o promlčení se týká odškodnění za způsobenou nemajetkovou újmu. V této věci Věra Jourová žádala pět milionů korun a omluvu státu ve vybraných médiích. "V této části je již věc pravomocně skončena. Žaloba byla v této části zamítnuta, neboť nárok na náhradu nemajetkové újmy byl promlčen," dodala mluvčí soudu. Promlčení se tedy netýká případného rozhodování o ušlé mzdě.

Šternová ve čtvrtek upřesnila, že jediné peníze, které ve celé věci Jourová od státu zatím dostala, je obhajné ve výši 140 tisíc korun.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.