Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Ústavní soud se Věry Jourové nezastal, nárok na odškodné je promlčený

  11:11aktualizováno  11:11
Politička hnutí ANO a někdejší náměstkyně ministra pro místní rozvoj Věra Jourová se nedomohla zastání u Ústavního soudu. Za stíhání a vazbu v takzvané kauze Budišov se domáhala omluvy a pěti milionů korun. Justice však rozhodla, že její nárok je promlčený. A Ústavní soud její stížnost zamítl.

Bývalá náměstkyně ministra pro místní rozvoj Věra Jourová | foto: David PortMF DNES

Korupce Věry Jourové měla spočívat v ovlivnění evropských dotací, nikdy se však neprokázala. Podle obvinění přijala od tehdejšího starosty Budišova Ladislava Péti dvoumilionový úplatek za to, že prosadí přiznání dotace z evropských fondů na opravu budišovského zámku. Stíhání v létě 2008 skončilo konstatováním, že se skutek nestal. Jourová strávila přes měsíc ve vazbě.

Obvodní soud původně přiznal Jourové 3,6 milionu korun jako náhradu majetkové újmy a omluvu ve sdělovacích prostředcích. Nemajetkovou újmu označil za promlčenou.

Městský soud verdikt částečně zrušil. Promlčení rozšířil také na omluvu, rozhodnutí o majetkové újmě považoval za nepřezkoumatelné. Kauza se proto vrátila k obvodnímu soudu, zároveň se Jourová obrátila s dovoláním na Nejvyšší soud. Případ se proto tehdy rozdělil na dvě větve. V řízení před Ústavním soudem šlo jen o nemajetkovou újmu a omluvu.

Na základě kauzy Jourové přijal letos Nejvyšší soud sjednocující stanovisko, podle kterého se právo na omluvu od státu za nemajetkovou újmu promlčuje po půl roce, stejně jako nárok na finanční kompenzaci újmy. Znamená to, že poškozený člověk musí nárok uplatnit nejpozději šest měsíců od chvíle, kdy se o újmě dozvěděl, což Jourová podle soudů neučinila. Promlčení se ovšem netýká dalších nároků z oblasti majetkové újmy, třeba náhrady ušlé mzdy a výdajů za obhajobu.

Věra Jourová nesouhlasila se způsobem, jakým soudy uvažovaly o promlčitelnosti jejího nároku na omluvu a odškodné. Podle Ústavního soudu ale k porušení jejích základních práv nedošlo. Plné odůvodnění soud zatím nezveřejnil.

Jourová své nároky v minulosti uplatnila také u ministerstva spravedlnosti, tehdy ještě bez požadavku na pětimilionovou satisfakci za nemajetkovou újmu. Úřad jí však přiznal pouze zhruba 138 600 korun jako náhradu škody za výdaje na obhajobu.

V současnosti je místopředsedkyní politického hnutí ANO. Vede jeho kandidátku na Vysočině.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

(Ilustrační snímek)
Herní zákon ovlivnila hazardní lobby, tvrdí analýza. Ukazuje i na Valentu

Zákon o hazardních hrách, který platí od letoška, doznal při svém projednávání podle vládní analýzy několik změn pod vlivem „hazardní lobby“. Upřednostnil se...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Příští týden se citelně ochladí, denní teploty klesnou až na 20 stupňů

Do poloviny srpna bude chladnější počasí, než je v tomto období obvyklé. Očekávat lze i častější dešťové srážky. Poslední červencový týden by přes den mělo být...  celý článek

Sundavání a transport 69tunového kusu železničního mostu v ulicích U Prazdroje...
Největší jeřáb v Česku odstranil část železničního mostu v Plzni

Část železničního mostu v Plzni u obchodního domu Hornbach odstraňovali v pátek a o víkendu stavebníci. Největším problémem bylo přesouvání čtyř mostních...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.