Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

V Bruselu začalo smlouvání s Tureckem, Merkelová je mírně optimistická

  7:09aktualizováno  23:36
V Bruselu začal summit, z nějž má vzejít konečná podoba dohody EU a Turecka o omezení migrace. Politici si jsou vědomi, že je čekají ještě složitá jednání. Německá kancléřka Angela Merkelová při příjezdu prohlásila, že je „opatrně optimistická". V rámci EU ohrožuje plán na spolupráci s Tureckem především postoj Kypru.

Německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident François Hollande při příjezdu na summit Evropské unie a Turecka. (17. března 2016) | foto: AP

Summit by se měl ještě ve čtvrtek shodnout na textu nového společného prohlášení za unijní stranu shodnout tak, aby mohl být v pátek ráno předložen tureckému premiérovi Ahmetu Davutogluovi.

Informovaný činitel EU novinářům krátce před 23. hodinou SEČ řekl, že lídři se vrátili k jednání po asi půlhodinové pauze, kdy nový kompromisní návrh z pera předsedy Evropské rady Donalda Tuska studovali. Údajně zohledňuje jednání velvyslanců zemí unie ve středu večer a také „naše průběžné kontakty s Ankarou“.

Deset dní starý návrh, který k debatě o řešení migrační krize přineslo Turecko, se zemím EU líbí, některé ale mají problém s právními detaily celé věci. Litevská prezidentka Dalia Grybauskaitė míní, že navrhovaná dohoda s Tureckem o migrantech je na hraně mezinárodního práva a bude složité ji prosadit.

Chceme pomoci Řecku, prohlásil François Hollande

„Budeme se zde ještě intenzivně radit. Musíme najít rovnováhu zájmů mezi členskými státy Evropské unie a Tureckem. Myslím, že je to dosažitelné a jsem v tom vědomě opatrná, že nalezneme (mezi členy EU) společnou pozici. Věřím, že pak budou i podmínky k tomu, abychom našli společné zájmy s Tureckem,“ řekla před summitem Merkelová.

Hospodářský blok summitu

Šéfové států a vlád zemí osmadvacítky v Bruselu krátce po dvacáté hodině SEČ ukončili první blok diskuse věnovaný ekonomice. „Summit přijal závěry k ekonomice, klimatu, energetice,“ napsal na Twitteru mluvčí šéfa Evropské rady Donalda Tuska Preben Aamann.

Jejich text zatím nebyl zveřejněn. Podle informací dostupných před jednáním měli lídři zemí unie za hlavní priority do budoucna obnovu investic, posílení hospodářského růstu a rozvoj konkurenceschopnosti. Summit také zdůrazní unijní odhodlání prosadit cíle snah zmírnit změny klimatu způsobem, dohodnutým na prosincové klimatické konferenci v Paříži.

Slovenský premiér Robert Fico ovšem před schůzkou hovořil i o energetické problematice. Slovensko totiž spolu s ČR a dalšími sedmi státy hodlala na jednání dát najevo nesouhlas se stavbou plynovou Nord Stream 2, který by mohl v budoucnu dodávat ruský plyn po dnu Baltského moře do Německa.

„Jde především o to, zlepšit humanitární situaci v Řecku,“ řekla kancléřka. Zároveň je však podle ní třeba, aby se při vracení uprchlíků, kteří do Řecka přicestovali nelegálně, posuzoval každý případ jednotlivě a aby byla dodržována práva každého běžence.

Hollande se rovněž vyslovil pro pomoc Aténám. „Chceme Řecku pomoct. Dokud není Řecko schopno vypořádat se s uprchlíky, nemůže být ten problém vyřešen,“ řekl. V otázce Řecka podle něj nejsou žádné rozpory mezi Francií a Německem.

Řecko očekává od Unie pomoc s migranty, kteří zůstali na jeho území. „Čelíme humanitární krizi v důsledku jednostranných akcí na balkánské cestě. Je to ostuda naší společné kultury kolektivního rozhodování,“ poznamenal Tsipras.

Zároveň je podle něj ale třeba vytvořit „robustní legální cestu“ pro uprchlíky z Turecka do EU. Znamená to podle něj zrychlit program přerozdělování uprchlíků mezi státy unie z Řecka a Itálie a také vznik programu pro jejich přímé přesídlování z Turecka do unie. „Doufám také, že rozhodnutí, které přijmeme, bude zcela v rámci mezinárodního práva,“ dodal řecký premiér.

Přijetí dohody s Tureckem podporuje i česká vláda. Česko ale nebude souhlasit s žádnými závěry summitu, které by určovaly tempo přebírání běženců, nechal se slyšet premiér Bohuslav Sobotka (více o českém postoji na summitu čtěte zde). Na Twitteru Sobotka prozradil, že Visegrádská čtyřka připravuje společné připomínky.

Podmínkou Česka i dalších zemí v této souvislosti je, aby model „recipročního“ přebírání syrských uprchlíků neukládal unijním zemím ohledně přijímání azylantů nové povinnosti nad už odsouhlasené počty.

Maďaři na dohodě s Tureckem nelpí, stačí prý ploty na hranicích

Diplomaté byli před summitem ohledně dohody opatrně optimističtí, napříč EU totiž panuje přesvědčení, že pro řešení migrační krize je Turecko nepostradatelný partner. Davutoglu je v Bruselu očekáván v pátek dopoledne, kdy by měla být jednání uzavřena.

Výměnou za turecký souhlas převzít zpět všechny migranty z řeckých ostrovů by unie za každého Syřana mezi nimi přijala z tureckého území jednoho jiného syrského uprchlíka s nárokem na azyl. Má to být vzkaz migrantům, že cesta přes moře fakticky postrádá smysl.

Evropská komise uvádí, že nalezla legální řešení celého mechanismu. Některé země ale dávají najevo obavy ze schopnosti Řecka potřebné kroky, především výrazné zlepšení azylových procedur, skutečně realizovat.

Dohoda s Tureckem ale není podle názoru maďarské vlády k vyřešení migrační krize nezbytná, protože se jako účinné ukázalo zablokování takzvané balkánské migrační cesty. Podle médií to ve čtvrtek řekl János Lázár, šéf úřadu maďarského premiéra Viktora Orbána.

„Balkán Evropskou unii ochránil,“ prohlásil Lázár. Nyní jde podle něj především o to pomoci Řecku, aby se vyrovnalo s uprchlíky. Migranty nezastaví dohoda Evropské unie s Tureckem, ale ochrana hranic, zdůraznil.

Turci žádají také rychlejší postup k bezvízovému styku. Evropská komise ale dává najevo, že v této věci je to především Ankara, která si musí splnit svůj domácí úkol. Turci chtějí i další tři milardy eur ke zlepšení situace syrských uprchlíků ve své zemi.

Kypr se vzpouzí

Jedním z požadavků Ankary je i diskuse o otevření pěti dosud zablokovaných kapitol přístupových jednání s EU. V této otázce ale summit narazí na odpor Kypru, který o takové možnosti odmítá vůbec uvažovat.

Unie tak podle všeho nabídne Turecku méně, než jeho premiér Ahmet Davutoglu očekával 7. března, když lídry osmadvacítky s překvapivým návrhem seznámil (více čtěte zde).

Kyperský prezident Nikos Anastasiadis v úterý Tuskovi jednoznačně řekl, že Nikósie vylučuje další pokrok v přístupových jednáních s Tureckem, pokud Ankara Kypr neuzná.

Fotogalerie

„Sdělil jsem předsedovi Tuskovi naše stanovisko, že Kyperská republika nemá v úmyslu souhlasit s otevřením jakékoli kapitoly (přístupových jednání), jestliže Turecko nesplní své závazky uvedené v rámci rozhovorů,“ zdůraznil v úterý Anastasiadis po setkání s Tuskem.

Jednou z těchto podmínek je otevření tureckých přístavů a letišť pro lodě a letadla z jižní části Kypru.

Kypr je od turecké invaze v roce 1974 rozdělen na Severokyperskou tureckou republiku, kterou uznává jen Turecko, a Kyperskou republiku. Kypr je členem EU, ale de facto jen jeho řecká část, která již několik let blokuje rozhovory o vstupu Turecka do unie, neboť považuje Ankaru za okupanta severní části ostrova.

K rychlému řešení uprchlické krize vyzvala herečka Angelina Jolie, která navštívila uprchlíky v Aténách:

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.