Politici by podle nového návrhu přišli o "doživotní" imunitu. To znamená, že pokud by je policie chtěla vydat a Sněmovna či Senát by to neumožnili v době, kdy poslanci a senátoři vykonávají svůj mandát, mohla by si pro ně policie přijít v době, kdy už v parlamentu nebudou. Nyní je trestní stíhání politika, kterého komora odmítne vydat, v dané věci navždy vyloučeno.
"Je to přesně ta podoba návrhu na omezení imunity, jakou jsme si vždy přáli, naši poslanci to podpoří" řekl iDNES.cz šéf ČSSD Bohuslav Sobotka, jehož podpis je pod návrhem, stejně jako Gazdíkův.
Spolu s lídry klubů ve Sněmovně návrh zákona podepsali také zástupci stran ve vedení dolní komory. A aby bylo tentokrát schválení zákona jisté, vtáhli ostatní strany do hry i komunisty, takže jedním z předkladatelů je i předseda jejich klubu Pavel Kováčik.
Omezení imunity si dala do svého programu vláda a politici koaličních stran příslušný návrh předložili jako vůbec první zákonodárnou iniciativu po volbách a ještě před tím, než strany podepsaly koaliční smlouvu.
Poslední pokus zkrachoval, když přišlo hlasovat málo poslanců
Loni v prosinci ale zákon spadl pod stůl. Podílely se na tom vláda i opozice. Hlasování se totiž zúčastnilo pouhých 124 poslanců, ke schválení změny Ústavy je třeba 120 hlasů, a velkou neúčast vládních poslanců ještě podtrhlo, že pro byli jen čtyři opoziční poslanci. Obě strany pak na sebe svalovaly vinu, že to opět nevyšlo a politikům jedna z jejich výsad zůstala.
Spor byl tehdy o to, jestli se má v návrhu řešit i imunita přestupková. Nyní mají totiž poslanci a senátoři na výběr, třeba když je zastaví policisté při rychlém řízení, zda na místě zaplatí pokutu či vytáhnou svůj průkaz a schovají se za něj.
Případ pak putuje do mandátového a imunitního výboru, který může, ale také nemusí, dotyčnému dát pokutu. Politici se dohadovali třeba o tom, že kdyby o přestupkovou imunitu zcela přišli, mohla by je policie šikanovat a zdržovat, například když pospíchají na hlasování.
V posledním návrhu se tak přestupková imunita vůbec neřeší, protože se poslanci v této věci nedokáží dohodnout. "Mohli bychom být maximalisté a navrhnout i odstranění této věci. A my se toho do budoucna určitě nevzdáváme. Důležité ale bude, pokud se podaří prosadit alespoň toto," řekl iDNES.cz Gazdík.
Zatím poslední případy, kdy se policie rozhodla stíhat poslance či senátory, dopadly v obou komorách parlamentu tak, že příslušné politiky jejich kolegové policii vydali - ve Sněmovně Víta Bártu a Jaroslava Škárku kvůli podezření na korupci, v Senátu Jiřího Lajtocha kvůli stavebním zakázkám v Přerově a podezření na trestné činy sjednání výhody při zadání veřejné zakázky a zneužití pravomoci úřední osoby.
