Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Jaroslaw Kaczynski kandiduje na prezidenta. Chce navázat na bratra

  14:20aktualizováno  18:43
Jaroslaw Kaczynski bude kandidovat v polských předčasných prezidentských volbách. Bratra prezidenta Lecha Kaczynského, který zemřel při letecké katastrofě u Smolenska, nominovala opoziční strana Právo a spravedlnost, jejímž je předsedou.

Bratr polského prezidenta Jaroslaw Kaczynski na pohřbu prvního páru v Krakově (18. dubna 2010) | foto:  Jan Zátorský, MAFRA

"Musíme dokončit poslání obětí smolenské katastrofy," zdůvodnil podle serveru Gazeta.pl Kaczynski své rozhodnutí kandidovat. Očekává se, že Kaczynski svoji kandidaturu oficiálně oznámí v průběhu dne.

"Odešel můj milovaný bratr a jeho manželka, odešli moji vřelí, dlouholetí přátelé a kolegové ze strany Právo a spravedlnost, na které nikdy nezapomenu. Prezidentův tragicky přerušený život a smrt vlastenecké elity Polska znamená: Musím dokončit jejich poslání," píše Kaczynski ve svém zdůvodnění.

Proč spadl TU-154M

Deset hypotéz o příčině tragické havárie

Jaroslaw Kaczynski je předsedou největší polské opoziční strany Právo a spravedlnost. O jeho kandidatuře se spekulovalo od chvíle, kdy byl ohlášen termín předčasných prezidentských voleb na 20. června.


JAROSLAW KACZYNSKI

Narodil se v roce 1949 ve Varšavě, se svým bratrem Lechem se angažoval v protikomunistickém hnutí Solidarita. V roce 2001 založil stranu Právo a Spravedlnost (PiS), která díky slibům o boji proti korupci a vyrovnání se s komunistickou minulostí v roce 2005 vyhrála parlamentní volby. Jako premiér na sebe upozornil především napjatými vztahy s Ruskem, Německem a EU. Upozorňoval na počet Poláků zabitých za 2. světové války nacisty a požadoval na to konto pro Polsko větší kompetence. V roce 2007 ho na pozici premiéra vystřídal Donald Tusk ze strany Občanská platforma. Kaczynski je svobodný, žije se svojí starou matkou a kočkou.

Jeho bratr - dvojče a prezident Lech Kaczynski zemřel spolu s dalšími 95 lidmi při letecké katastrofě u ruského Smolenska. Polská delegace letěla uctít památku polských důstojníků povražděných sovětskou tajnou policií v Katyni za druhé světové války.

Favoritem je Komorowski

Favoritem voleb je kandidát vládní strany Občanská platforma Bronislaw Komorowski, který se jako maršálek polského Sejmu ujal po smrti Lecha Kaczynského prezidentských pravomocí.

Podle politologů budou předčasné prezidentské volby výjimečné. "Ve skutečnosti to nebude Jaroslaw, ale Lech kdo se bude ucházet o přízeň voličů. Volební tým určitě vsadí na soucit Poláků," řekl politolog Krzysztof Bobinski.

"Kaczynski má šanci zvítězit, pokud se ostatní kandidáti dopustí velkých chyb. Není to normální volební kampaň, ale myslím si, že politické preference se nezměnily. Kaczynski bude rád, pokud ve volbách získá 20 až 25 procent hlasů," dodal Bobinski.

Polská tragédie

UCHAZEČI O PREZIDENTSKÝ POST

Kandidáti, kteří se chtějí v předčasných prezidentských volbách ucházet o funkci hlavy státu, musí do půlnoci 6. května sebrat 100 tisíc podpisů. Řadě z nich se tento požadavek nepodaří splnit. Přesto se o post hodlá ucházet přes dvacet osobností.
- Zdzislaw JANKOWSKI (67 let): Bývalý poslanec za Sebeobranu Polské republiky a Ligu polských rodin (2001-2005).
- Gabriel JANOWSKI (63 let): byl poslancem za různé strany.
- Marek JUREK (49 let): předseda strany Polská pravice, která vznikla oddělením od Práva a spravedlnosti. V minulosti byl maršálkem Sejmu.
- Jaroslaw KACZYNSKI (60 let): bratr-dvojče zesnulého prezidenta Lecha Kaczynského, předseda sociálně-konzervativní strany Právo a spravedlnost. Byl polským premiérem.
- Bronislaw KOMOROWSKI (57 let): kandidát liberální Občanské platformy premiéra Donalda Tuska. Je šéfem dolní komory polského parlamentu a od smrti Lecha Kaczynského i prozatímní hlavou státu. Podle průzkumů veřejného mínění má zatím největší podporu.
- Janusz KORWIN-MIKKE (67 let): předseda strany Svoboda a zákonnost, publicista.
- Andrzej LEPPER (55 let): předseda populistické strany Sebeobrana Polské republiky. Ve vládě Jaroslawa Kaczynského vicepremiér a ministr zemědělství a rozvoje venkova. Letos v únoru nepravomocně odsouzen na dva roky a tři měsíce za to, že jednu z pracovnic svého úřadu přiměl k sexu.
- Kornel MORAWIECKI (68 let): Fyzik. V 80. letech zakladatel a předseda ilegální antikomunistické organizace Bojující Solidarita.
- Grzegorz NAPIERALSKI (36 let): předseda Svazu demokratické levice a poslanec. Tato bývalá vládní strana při smolenské katastrofě ztratila svého původního kandidáta Jerzyho Szmajdzinského.
- Andrzej OLECHOWSKI (62 let): nezávislý kandidát. V 90. letech působil jako ministr financí (1992) a šéf polské diplomacie (1993-1995). Jeden ze zakladatelů Občanské platformy, loni z ní ale vystoupil.
- Waldemar PAWLAK (50 let): předseda a poslanec Polské lidové strany, která je koaličním partnerem Občanské platformy. Je polským vicepremiérem a ministrem hospodářství. Bývalý premiér.
- Zdzislaw PODKANSKI (60 let): předseda Strany Piast; bývalý ministr kultury (1996 a 1997) a poslanec Evropského parlamentu (2004-2009).
- Romans SKLEPOWICZ (55let): podnikatel. Poté, co ztratil majetek, založil Sdružení obětí bankovního a právního systému. Rad jeho organizace zatím využilo několik tisíc lidí.
- Bogdan SZPRYNGIEL (71 let): důchodce. Za euroskeptickou stranu Libertas loni kandidoval ve volbách do Evropského parlamentu. Získal 239 hlasů.
- Józef WÓJCIK: nezávislý. Námořní kapitán.
- Boguslaw ZIENTEK (45 let) - předseda Polské strany práce.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Zaměstnanci afghánské bezpečnostní jednotky vyšetřují výbuch automobilu, který
Sebevražední útočníci se odpálili v afghánských mešitách, zabili 63 lidí

Nejméně 63 mrtvých a desítky zraněných si v pátek vyžádaly dva sebevražedné útoky na afghánské mešity. Nejprve se odpálil útočník v šíitské mešitě v metropoli...  celý článek

Ines Rau na archivním snímku
Dívkou měsíce v Playboyi je poprvé transsexuálka, čtenáři reptají

Dívkou měsíce časopisu Playboy se poprvé stala transsexuálka. Francouzská modelka Ines Rauová bude tváří listopadového čísla. Některé čtenáře to popudilo,...  celý článek

Chilský básník Pablo Neruda získal v roce 1971 Nobelovu cenu za literaturu
Básník Pablo Neruda nezemřel na rakovinu, spekuluje se o vraždě

Chilský básník Pablo Neruda nezemřel na rakovinu, jak je uvedeno v úmrtním listu. Oznámil to podle agentury AFP mezinárodní tým expertů. Zatím však neodhalil...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.