Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Deset hypotéz o příčině tragické havárie Kaczynského tupolevu

  14:46aktualizováno  15:45
Špatná viditelnost, nezkušenost pilota, rozbitá naváděcí světla. Vyšetřování katastrofy u Smolenska pokračuje a nad příčinami pádu Kaczynského letadla hloubají vyšetřovatelé i příznivci konspiračních teorií.

Odklízení trosek havarovaného letadla na letišti v ruském Smolensku. (14. dubna 2010) | foto:  Jan Zátorský, MAFRA

1. Pilot byl nezkušený a letiště neznal
Podle některých ruských médií kapitán letounu Arkadiusz Protasiuk dobře neznal letadlo Tu-154M ani letiště ve Smolensku. Protasiuk ve skutečnosti s typem Tupolev nalétal skoro 2 940 hodin a přistání ve Smolensku si zkusil tři dny před tragédií, když letěl jako druhý pilot s letadlem premiéra Donalda Tuska do Katyně.

2. Piloti neuměli dobře rusky
Polští piloti údajně neinformovali o tom, v jaké výšce letoun je, protože uměli špatně rusky. Tvrzení kontrolora ze smolenského letiště ale popírají kolegové Protasiuka.

ČERNÉ SKŘÍŇKY

Záznamy svědčí o hrůze na palubě TU-154M

3. Kaczynski nutil pilota k přistání
Teorie, která se vynořila bezprostředně po katastrofě počítá s tím, že se polská delegace snažila držet časového plánu a dorazit do Katyně za každou cenu včas. Na pilota měl vyvíjet nátlak, aby přistál, prezident Lech Kaczynski nebo velitel vzdušných sil Andrzej Blasik.

"Posádky, které převážejí nejdůležitější osoby v zemi, jsou tak vyškolené, že nepodléhají nátlaku," tvrdí Grzegorz Pietruczuk, pilot, který v létě 2008 odmítl prezidentův rozkaz přistát v Tbilisi v době ozbrojeného konfliktu mezi Gruzií a Ruskem. Nátlak na posádku nepotvrdily zatím ani záznamy z takzvaných černých skříněk.

Posádka polského letu do Katyně.

Posádka polského letu do Katyně.

Ozývají se ale i hlasy na podporu této hypotézy. Úroveň školení v polských vzdušných silách, pod něž posádka Tu-154M spadala, je mizerná, tvrdí Tomasz Hypka z odborného leteckého časopisu Okřídlené Polsko. Vojenští piloti podle něho nejsou schopní činit správná rozhodnutí. Kdyby civilní pilot přistál ve Smolensku za takových podmínek, které tam panovaly předminulou sobotu, přišel by o licenci, říká Hypka.

4. Špatná viditelnost
K bezpečnému přistání je třeba kilometrová viditelnost, 10. dubna bylo ale u Smolenska chvílemi vidět jen na 100 metrů. Piloti si v mlze neuvědomili, že letí nad 60 metrů hlubokou roklí. Tolik metrů jim chybělo, aby přistáli bezpečně.

tupolev

Tupolev TU-154M - ruský dopravní třímotorový proudový letoun, který létá od počátku 70. let 20. století. Přirovnat se dá k Boeingu 727. Celkem bylo vyrobeno přes 900 kusů. Od roku 1998 došlo celkem k 14 haváriím TU-154M, k poslední došlo v lednu tohoto roku. Podle leteckého publicisty Martina Velka Tupolev 154 dnes již neodpovídá moderním požadavkům spotřebou paliva, ale jinak je to zcela poctivé a spolehlivé letadlo.

5. Porucha letadla
Málo pravděpodobná varianta. Tupolev byl v zimě na kompletní opravě v Rusku a po ní nalétal jen 140 hodin. Podle ruských vyšetřovatelů zatím nic nenasvědčuje tomu, že by katastrofa souvisela s technickými problémy. "Množství poruch, jaké ty letouny Tu-154 měly, je děsivé," myslí si ale bývalý polský premiér Józef Oleksy.

Piloti také mohii mít špatně nastavený výškoměr. "Podle ruských standardů se létá na takzvanou referenční výšku prahu dráhy letiště a podle západních standardů se udávají nadmořské výšky. Rozdíl použití těchto dvou postupů může být smrtelný. Kdo si toto neuvědomí, je jednou nohou v hrobě," soudí kapitán dopravního letounu A-320 Karel Mündel. (více o této hypotéze čtěte zde)

Snímek, který pořídil běloruský novinář Sergej Serebro několik hodin poté, co se 10. dubna zřítil polský letoun u letiště ve Smolensku

Snímek, který pořídil běloruský novinář Sergej Serebro několik hodin poté, co se 10. dubna zřítil polský letoun u letiště ve Smolensku

6. Ve Smolensku nefungovala naváděcí světla
Běloruský novinář krátce po katastrofě vyfotil ruské vojáky, jak vyměňují žárovky osvětlení na ranveji smolenského letiště. To vyvolává otázku, zda je možné, že světla v okamžiku neštěstí nefungovala. Polská prokuratura se už v této věci obrátila na ruské vyšetřovatele.

Panuje také podezření, že na letišti v den katastrofy pracovali lidé, kteří tam byli posláni jen na jeden den a prostředí smolenského letiště neznali. Ruský disident Vladimir Bukovskij říká, že na ruských letištích panuje chaos, nekompetentnost, nepořádek, vybavení je ve špatném technickém stavu.

7. Moskva tlačila na letištní personál, aby letiště kvůli mlze neuzavíral
Ráno 10. dubna údajně volali letoví kontroloři ze Smolenska do Moskvy. Své nadřízené varovali, že meteorologické podmínky ve Smolensku jsou velmi špatné. Na jednu stranu uvažovali o uzavření letiště, zároveň se obávali, aby si to polská strana nevyložila jako naschvál.

Podobně uvažovala i Moskva. Nařídila letiště ve Smolensku nezavírat, ale doporučit polským pilotům, aby přistáli jinde. "Nic takového jako doporučení neexistuje. Buď je povolení, nebo zákaz," řekl ruský informátor polského deníku Rzeczpospolita. Připomíná, že to kontrolní věž letiště může rozhodnout, že podmínky jsou tak špatné, že je třeba letiště zavřít. Jinak si pilot myslí, že není tak zle, a má plné právo se rozhodnout přistát.

INFOGRAFIKA: Příčiny smolenské tragédie

8. Ve Smolensku chyběl navigační systém pro přistání v mlze
Na letišti ve Smolensku nebyl navigační systém ILS, který ulehčuje přistávání při omezené viditelnosti. Systém ILS ještě při příletu Donalda Tuska 7. dubna na letišti byl, ale pak prý byl podle některých ruských médií odstraněn. Tato informace se nepotvrdila.

9. Na palubě vybuchla nálož
Polský generální prokurátor Andrzej Seremet uvedl, že vyšetřovatelé se zabývali i možností teroristického útoku. Dosavadní vyšetřování ale ukazuje, že na palubě letadla žádná nálož nevybuchla. V nacionalisticko-katolickém listu Nasz Dziennik se objevily spekulace jistého odborníka na letectví, že mohlo byt cíleně zablokované řízení letadla. Experti to ale vylučují. Podle nich letadlo důkladně kontrolovaly polské tajné služby.

Prezident, generálové, náměstci

PŘEHLEDNĚ: polská elita, jež zemřela při pádu letadla

10. Elektronický útok narušil systém TAWS
Kaczynského tupolev byl vybaven moderním satelitním zařízením TAWS. Přístroj trojrozměrně modeluje terén kolem letiště, a tak pilotům umožňuje přistání i za špatného počasí.

Speciál polského prezidenta byl prvním letadlem s tímto systémem, které havarovalo. Objevily se spekulace, zda teroristé nemohli úmyslně práci tohoto systému TAWS překazit. Výrobci systémů, jako je TAWS, data o letišti ve Smolensku ještě nezpracovali, upozorňuje letecký expert Tomasz Hypka.

Polská tragédie

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Severokorejské rakety v sobotu na vojenské přehlídce na centrálním Kim...
KLDR je jasným nebezpečím, ale Čína větší hrozbou, říká japonský expert

S rostoucím napětím mezi USA a Severní Koreou, kdy Pchjongjang hrozí útokem mezikontinentálními střelami, se pozapomíná na klíčového spojence severokorejského...  celý článek

Prezident USA Donald Trump při projevu o strategii pro Afghánistán na základně...
Trump představil strategii pro Afghánistán, chce tajit plány i počty vojáků

Spojené státy budou pokračovat v boji proti teroristům v Afghánistánu, aby se vyhnuly nepřijatelným důsledkům rychlého stažení americké armády ze země. Řekl to...  celý článek

Libyjská pobřežní stráž odváží migranty, kteří se pokusili překročit...
Migrantům brání v cestě z Libye do Evropy nová skupina, tvrdí agentura

Lodím s běženci mířícími do Evropy brání z Libye vyplouvat nová málo známá skupina. Informovala o tom v úterý agentura Reuters. Činnost organizace je údajně...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.